Tokijští kmotři

Viděno v rámci Anime-Planet Secret Santa 2020. Naprostá trefa do černého. Bez diskuze se jedná o nejsrozumitelnějšího a díky tomu tak nejpřístupnějšího Satoshiho Kona, ale jeho rukopis, hravost a především úchvatná animace zůstávají. Celý film je výběrem tématu už z principu smutný, ale zároveň je i neskutečně optimistický a kouzelný a dokázal mě jak rozesmát, tak rozplakat a také překvapit všemi svými zvraty. To nejlepší na něm jsou ale prokreslené, velice lidské postavy. Krásný, opravdu moc krásný film. 9/10 (20.12.2020)

Vážně se bere jen když se mu to hodí, ale snad právě proto ukazuje okamžiky jak vystřižené z běžného života, kdy dokáže během jediné minuty dojmout, zamrazit i rozesmát. V nejnapínavější chvíli najednou vystřelí gag, který by se vyjímal v nejbláznivější komedii ze staré školy. A v neposlední řadě jsou tihle Kmotři i přes časové zasazení náladou až antivánoční příběh, který ale při projekci během prosincových svátků bere za srdce neuvěřitelně silně. Film jedinečný, naschvál jinaký a přitom univerzálně komunikující s divákem - a zároveň ho za nos tahající, protože z nejukřičenější postavy dělá postupem času tu nejoblíbenější. Důkaz, že Satoshi Kon byl jinde než další slavní tvůrci, které mám s anime spojené - a právě proto jeho předčasný odchod nepřestává mrzet. (05.01.2022)

Ač k té myšlence název svádí, nejedná se v Kmotrech o mafii (a když, tak okrajově), ale o trojici východních „mudrců“, přesněji tedy tokijských bezdomovců, přičemž Jezule nenajdou v chlévě, nýbrž v odpadcích. Příběh je to převelice tklivý se zapeklitou motanicí zápletky, naštěstí se ale nesnaží podojit naše slzné váčky přes míru — je totiž protkaný cynickým a neuctivým humorem. Neuctivě se tvůrci chovají i ke vzhledu svých postaviček, jež na klasicky krásném anime pozadí tvoří skoro reálné panoptikum, jež se svým vzhledem rozhodně nesnaží zavděčit. Zpočátku jsem byl mírně rozpačitý, ale to se srovnalo a ve finále jsem příběh bezdomovce, homouše, utečence a nalezence musel zařadit mezi ty skvělé. (19.09.2011)

Nadaný režisér anime, Satoshi Kon, nám predstavuje príbeh o troch bezdomovcoch, ktorí nájdu počas vianočných sviatkov malé batoľa pohodené v odpadkoch. A keďže už sú tie Vianoce, tak sa rozhodnú milý uzlík vrátiť svojej matke. Celý príbeh sa nesie v sentimentálnom a príjemne vtipnom duchu. Veľmi tiež oceňujem, že tvorca urobil z prvku náhody takmer kľúčovú tému. Povinná jazda nielen pre fanúšikov anime. (11.12.2015)

Příjemný příběh, animace Satoshi Kona je charakteristická, odlišná od klasické anime, ukazuje, že vše není krásné, že všichni nemají krásné velké oči a ženy nemusí mít pětky podprsenky:)) Podobně jako u Millenium actress, i tady jsem se skvěle pobavil i měl slzy na krajíčku. Každopádně 5* to jistí:) (12.11.2006)