Tokijští kmotři

Tři bezdomovci najdou na Vánoce novorozence a začne jim zcela nová životní starost. Musí se o něj postarat a zároveň najít jeho pravou mámu. Dosti originální námět, pěkná kresba a předvánoční nálada s bezdomovci. Ovšem nic navíc z toho tvůrce nedokázal vymačkat. Je to příjemný film, ale nepůsobil ani příliš dojemně ani nijak vtipně. Lehký nadprůměr. (09.10.2013)

Film, který byl ve správnou dobu na správném místě...Tedy v našem DVD a dneska večer. Nechápu proč české (i slovenské) televize stále omílají to samé do kola, když je tolik neokoukaných vánočních příběhů. Tohle je jeden z nich. Příběh tří bezďáků, kteří se stali aktéry neuvěřitelného svátečního týdne a v mrazivém Tokiu hledali jehlu v kupce sena, snažíce se dovést štědrovečerní zázrak do zdárného konce. Během toho hledání na sebe prozradí víc než měli v úmyslu a převrátí si život na ruby. Chvilkami diváky rozesmutní a chvilkami zase smutek vystřídá uchechtnutí. Prostě, i když je to pohádka pro dospělé, tak je "živá" a myslím, že se u nás stane na dlouho vánočním evergreenem. (22.12.2011)

Tragikomický príbeh z prostredia ulíc vianočného Tokia o trojici bezdomovcov a dieťati, ktoré im navždy zmení život. Je dobré vedieť, že si anime stále zachováva úroveň a rodí snímky s hlbšou výpovednou hodnotou, ktorú smutné osudy bezdomovcov v kombinácii s mierne šialenou komédiou istotne majú. Má to pár múch, ale tie vynahrádzajú početné srdcervúce momenty, ktoré skutočne prinútia diváka zamyslieť sa nad životom na ulici, ale aj svojim vlastným. Najlepší film tohoto rázu aký som za poslednú dobu videl. 85% (28.12.2013)

Tak tohle mě zklamalo. Příběh sám o sobě to je hezký, ale je v něm až moc náhod (a tím až moc chápejte fakt hodně) a to, že se to celé odehrává o vánočních svátcích, je strašný kýč. Spojení dramatu a komedie se Konovi naprosto dokonale povedlo v Herečce tisíciletí, ale tady to vůbec nešlo dohromady. Jako jo, pobavil jsem se a párkrát i zasmál nahlas, ale ve spojení s tím dramatickým příběhem to nešlo dohromady. Nakonec z toho nebylo ani pořádné drama, ani pořádná komedie, ani nic mezi. Animace mi tady moc nesedla a celkově mě celý ten film spíš nudil. Ale jo, ten příběh je zajímavý, nějaké silnější scény tady jsou, ale celkově mě ten film dost minul. Přitom ostatní filmy Satoši Kona mám fakt rád, hlavně Perfect Blue a Herečku tisíciletí, ale Tokijští kmotři mě neoslovili a víc jak slabé 3* jim dát nemůžu. (18.03.2020)

Satoši Kon je nadějným nástupcem Mijazakiho a Takahaty. Stejně jako oni si počíná jako by anime byl docela obyčejný (hraný) film a nesnaží se s ním nakládat jako se zvláštním subžánrem. A jak je vidno, daří se mu. Stejně jako Mijazaki dokáže oslovit i euroamerické publikum. Tokyo Godfathers jsou tradičním vánočním příběhem plným čekaně nečekaných náhod a šťastných řešení neřešitelných situací. Rozehranou situací bezdomovců, jejichž život je náhle doprovázen sérií lehce zázračných událostí - připomíná Gilliemova Krále Rybáře. Tokijští kmotři se odehrávají jako symbolická paralela k vánočnímu příběhu narození Ježíše Krista. Trojice bezdomovců jako poněkud parodická verze tří králů nachází malé dítě a následně pak hledá a po mnohých ztřeštěných dobrodružstvích skutečně nachází jeho rodiče. Při tom odkrývají a řeší i své životní poměry a události, díky nimž se ocitli na ulici. Dítě jako šťastný amulet je provází zázračnou vánoční nocí, aby jim nakonec poskytlo možnost návratu do "života" a pocitu vlastní hodnoty. I zde stejně jako v předchozích Konových filmech najdeme několik fantazijních scén odehrávajících se jen v představách či ve vzpomínkách hlavních hrdinů. Oproti jim je však tento film mnohem ucelenější, pochopitelnější a „normálnější“. Mezi vánočními příběhy však rozhodně vyniká svým bláznivým kouzlem blízkým právě Gilliemově poetické linii tvorby. Tím je mi toto dílko osobně velmi blízké a sympatické. (07.06.2004)