Reklama

Reklama

Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (85)

honajz2 

všechny recenze uživatele

Osobně moc nemusím filmy, které jsou vyprávěny na přeskáčku a nejsou chronologické, ale tenhle je výjimkou. Tady totiž to zdánlivě nahodilé střídání záběrů z různých časů má totiž nějaký řád a smysl. Mnoho toho, co vidíme, jsou vzpomínky a myšlenky hlavního hrdiny - vzpomínání na hrůzné chvíle 2. světovou války a s tím spojené uvěznění a bombardování v Drážďanech, následný návrat zpět domů, který ale zase po čase kazí ten fakt, že je zde nová válka, studená a pak i scény a sekvence z planety Trafalmador, která pro něj symbolizuje nějaké to duševní štěstí, kterého se mu v tomhle světě tolik nedostává, obzvlášť když je stále válka. A všechno to spolu souvisí, stačí říct jediné slovo a hlavnímu hrdinovi to okamžitě připomene vzpomínky z války. Nebo z fiktivní planety Trafalmador. Každopádně, ačkoli film nemá zrovna optimistický námět, hodně se mi líbilo jeho poselství říkající, že si máme užívat těch dobrých chvil, co v životě máme a ty špatné nějak přejít. Úplně na konci je i poselství s rodinou, které ale ještě nepůsobí provařeně. Ale musím uznat, že se mi ten film líbil, moc jsem se u něj nenudil (jen některé scény mi přišly zbytečně natažené) a nějakou zajímavou myšlenku to mělo a taky si myslím, že to je dobře natočené a dobře sestříhané, protože tu ty záběry skvěle navazují. Knihu jsem ale nečetl, takže nemůžu posoudit. Slabé 4* ()

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Pauzu mezi mezi dvěma majstrštyky si George Roy Hill vyplnil touto adaptací a za sebe musím říct, že se poněkud seknul, protože se zde zvlášť ke konci plácá páté přes deváté a člověk neví, co má jaký význam a proč se jednotlivé scény vyskytují tam, kde se vyskytují. Některé knihy se zkrátka na plátno přenést nedají. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Film o cestovaní v čase je vtedy kvalitný, ak jeho príbeh dokáže natoľko zaujať, že nemáte kedy rozmýšlať nad rôznymi časovými paradoxami a nelogičnosťami. Jatky sú presne tým prípadom. Navyše sa hlavný hrdina ocitá pri tomto cestovaní na takých miestach, ktoré sú pre daný žáner veľmi originálne. Záver je trochu slabší a príliš podľa mňa nekorešponduje s dejom, ale pod 5 hviezd aj tak nepôjdem, keď ich už má film v názve. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Mám Vonneguta opravdu rád. V knihách. Ze všech pokusů převést jeho díla na filmové plátno se mi ovšem potvrzuje všeobecné a i moje mínění, že to prostě adekvátně nejde. To, co má v knize hloubku o několika vrstvách, se zde mění v těžko srozumitelnou a při sledování nepříjemnou tříšť obrazů, mezi nimiž chybí tmel. Ten zřejmě může dodat jen kniha, film toho patrně opravdu není schopen. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Každý, kdo kdy četl nějaký román od Kurta Vonneguta, dobře ví, jak obtížné je převést jeho literární předlohu na filmové plátno. Jeho díla jsou totiž mnohavrstevná, zahrnují myšlenkové pochody jeho hrdinů, nejrůznější místa a doby, které se navzájem prolínají, a hlavně obsahují nejrůznější snové pasáže a halucinace. Snaha natočit podle něj stejně úspěšný film končí obvykle průserem, jako je např. Snídaně šampionů. Dlouho jsem si myslel, že jediný snímek, který stojí za vidění, je Matka noc a teprve nyní poznávám, že téměř stejnou kvalitu má i film George Roye Hilla. Jatka č. 5 jsou stejně jako románová předloha absurdní, tragikomické, zvláštní a provokativní. Řada scén patří k těm, které si filmový fanoušek zafixuje na celý život. Setkání hlavního hrdiny s vítěznými sovětskými vojáky nebo konec jeho nejlepšího přítele k nim určitě patří. Celkový dojem: 85 %. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (10)

  • Art Garfunkel řekl, že mu byla původně nabídnuta role Billyho Pilgrima, ale odmítl ji. Poté, co viděl film, řekl, že litoval, že tak učinil. Do role tvůrci obsadili Michaela Sackse. (sator)
  • Autor knižnej predlohy Kurt Vonnegut jr. bol v 2 sv. vojne zajatcom. Bol zajatý v bitke pri Ardenách ako zved 106. pešej divízie 22. decembra 1944. Tieto svoje skúsenosti zúročil v opisovaní zajateckých útrap Billyho Pilgrima. (Smok)
  • Při „vítání“ zajatců po příchodu do tábora je asi na půl vteřiny vidět Karel Augusta. (frantabr)

Reklama

Reklama