Příběhy včelích medvídků

Váhám mezi 70-80%. Jako dítě jsem tenhle večerníček nijak zvlášť nemusel a jeho písničky do dospělého věku prakticky neznal. Asi i proto, že jsem ze Slezska a ta česká čeština mi stále neleze přes uši (stejně jako většině českých Čechů naše krácená moravština :-) Ovšem Dvořák je zde skvělý, to nelze upřít! (17.11.2010)

Roztomile naivní dětské příběhy opatřené adekvátním dabingem a od podlahy po strop napěchované úžasně až úchylně chytlavými písničkami:) Druhá série z roku 1994 je ale už dost marná. Hlavně titulní melodie už není přítomna, což je samo o sobě významný důvod pro body dolů, a to už nemluvím o podivném obsahu jednotlivých dílů. Klasika však zůstane klasikou, takže zase někdy nashledanou tam, kde v noci jasně svítí světlušky;) BTW podle současného stavu práva je čmelák pro účely zákona včelou:))) (22.04.2008)

Na políčku v jetelíčku tam kde potok pramení, dobře je nám po tělíčku, zákonem jsme chráněni. Sosáčkama sosáme, bez přestání to samé, do pěti, do pěti, do pět, do pěti - musíme dát PLNÝ POČET v doupěti. Legendární medvídci plné nezapomenutelných chytlavých písniček a nezapomenutelných příběhů a postaviček, na které se nezapomíná! :) (01.12.2020)

"Tam, kde v noci jasně svítí světlušky, tam, kde za srdce tě berou berušky, tam, kde vesele si žijí čmeláci, tam, kde brouk si z brouka dělá legraci, tam nás dneska večer možná čekají, pojďme po špičkách a potají." Všimněte si prosím, že ani v textu znělky, v erbovním to znaku seriálu, nepadne ani zmínka o nějakých "včelích medvídcích". Čmelda a Brumda jsou přece čmeláci, jsou na svou identitu náležitě hrdí a padne-li v seriálu vůbec nějaká zmínka o včelách, je sršatě ironická a taková Mája by si ji za plástev určitě nedala. ;-) Myslím, že hlavní kouzlo toho večerníčku je právě v jeho neotřelém humoru, který vznikl do značné míry jako improvizační příspěvek Josefa Dvořáka a Pavla Zedníčka. Ani to věčné pošťuchování s Pučmeloudem nemá obvyklý charakter okázalého "trestání zla". Všichni přece víme, že i když ho čmeláci třeba zavřou "do sudu, do sudu, kde si asi nějaký čas pobudu", jak věštecky zpívá v teskném chansonu, je to spíš v rámci hesla "láska nehněvaná není milovaná". Jediný kritický osten zatnu na vrub hudebnímu skladateli (tuším, že to byl Petr Skoumal), který si pro největší hit seriálu, evergreen "Čmeláku chlupatý, už ti šlapu na paty", jaksi vypůjčil leitmotiv z Gershwinova Američana v Paříži. Na druhou stranu, Mistr by mohl být hrd a pyšen, že jeho hit tolik let po jeho smrti interpretovala taková Superstar, jakou Pučmeloud nesporně byl a je. 100% (10.01.2008)

Příjemný večerníček, který jsem v dětství milovala... Jako dospěláka mě překvapilo, že děj často není nic moc, ale to nejmenším dětem asi nevadí... Každopádně krásné loutky čmeláčků a chytlavé písničky s výchovným podtextem (hlavně ta Do pěti, do pěti... musíme být u maminky v doupěti :-)) Kvalita dílů v sérii znatelně klesá. Zajímavý komentář: Gemini. (21.02.2014)