U pěti veverek

Příjemná protektorátní komedie. Ačkoliv její poslání už dávno pominulo, opětovné uvedení jí vůbec neškodí. Plachta sice tentokrát trochu slevil, ale i tak to stojí za to. Film stojí za vidění už kvůli záznamu salonního herectví Míly Pačové (v její jediné hlavní roli). Škoda, že nebyla lepší filmová příležitost. (06.07.2003)

Janu Pivcovi a Ladislavu Peškovi to náramně klape. Jindřich Plachta sehrál roli, která mu asi nejvíc seděla. Dobrosrdečný muž s laskavým srdcem - postava, kterou mu nelze nevěřit. A Jaroslav Marvan ve výjimečné roli, kdy nepředstavuje žádnou postavu význačnou postavením, ale hospodského a dokonce milého. A k tomu všemu píseň O děravém džbánu. Pobavilo a moc. (05.01.2021)

"Vždycky jsem si přál mít kluka, takového, jako vy... tak si u vás aspoň srdce ohřeju..." - to pan domácí Jindřich Plachta šel ke svým nájemníkům, dvěma mladým malířům, vybírat činži (aby to nestihla dříve jeho žena Filoména). A to bylo hned na začátku filmu - když pak ti dva (Pešek & Pivec) zapějou "píseň předojemnou a pohnutlivou", chtěl by je mít v příbuzenstvu určitě každý z vašnostů či jemnostpaní/slečen diváků! (07.11.2010)

„Uctivá poklona pane domácí, prosím, račte se posadit.“ - „Děkuji, jenom jestli nevytrhuju…?“ - „Nás už nemůžete vytrhnout, pane…“ Dvojice malířů, kteří nemají dostatek peněz nejen na malířské potřeby, ale také jídlo a hlavně nájem, už mohou spoléhat jen na hodného pana domácího, ale ten to musí zaonačit tak, aby jeho žena nic nepoznala…A fúrie Filoména je až překvapivě zlá, zákeřná a protivná kreatura. Míla Pačová se na ní vyřádila, ovšem její postava nedojde té proměny, kterou by člověk očekával (a je to spíš ke škodě). Naopak Plachtův dobrák se svou typickou aurou nakonec trochu překvapí a film se o něj může (jako již klasicky) opřít. Fajn byli i výše zmínění malíři Peška a Pivce. Tolik k postavám, ale bohužel i obecně ke kladům. Humoru je tu totiž povážlivě málo, jen sem tam nějaký frk, člověk se spíš usmívá, než že by se od srdce opravdu zasmál. Naopak naivity (ano, myslím tím ve srovnání s další dobovou produkcí) tu je na můj vkus až dost. Vidím to na lepší průměr. „Mistře, nemá ta ruka šest prstů?“ - „Puntičkáři!“ (04.08.2019)

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů pro pamětníky. Obdivuji, jak se zde tvůrcům podařilo vykreslit dobro a zlo v podobě ústřední dvojice manželů Houbičkových, ale i téměř klišoidní zápletku mladých chudých umělců, kterým se podaří souhrou okolností prorazit... Co bych v takovém filmu úplně neočekával, je upozornění na podvody a spekulace s nákupem pozemků. I tím si tohoto filmu vážím o něco více než jiných, protože se objevují originální témata a nechybí ani skvělé obsazení, kde září hvězdy tehdejší doby. (02.11.2022)