Lovec jelenů

Lovce jelenů bych nikdy nenazval čistě a jen válečným filmem. To už bych tak musel nazvat i Forresta Gumpa, protože bojišti (Vietnamu) se oba věnují asi tak půl hodiny. Lovec jelenů je psychologické drama o změně lidské psychiky po konfrontaci s válečnými hrůzami a také především o přátelství. A dokonalé. Nemohu souhlasit s některými zdejšími kolegy, že první hodina je nezajímavá, či dokonce nudná. První hodina nám ukazuje spokojenost a charaktery našich hrdinů, jejich veselí a radost. Lov jelenů v nádherné přírodě je úžasně nasnímaný. Pasáž z Vietnamského pekla je syrová a drsně realistická. Zbytek filmu je posmutnělý a závěrečná ruská ruleta opravdu dokonale vyvrcholená, natočená a zahraná. Hudba je úžasná a zvláště ústřední Cavatina vhání slzy do očí. Všichni herci ze sebe vydali maximum a je to vidět, všichni by si zasloužili metál. Charismáč s pihou Robert De Niro je prostě a jednoduše jedním z nejlepších herců všech dob a jeho Michael Vronsky je jedna z jeho nejlepších rolí. Zvláště vyvrcholení závěrečné rulety je ukázkou jeho mistrovství John Savage nebyl nikdy lepší, Meryl Streepová zase nikde hezčí ( :-)) a Christopher Walken je kapitola sama pro sebe. A abych nezapomněl na Johna Cazaleho, bohužel předčasně zesnulého talentovaného herce. Michaelu Ciminovi se podařilo vytvořit dílo, které nepřekonal. Lovec jelenů je jedním z pokladů světové kinematografie, který by měl objevit každý filmový labužník. (29.08.2007)

(1001) Nevím, jestli mě film opravdu neoslovil, nebo jsem se na něj jen dívala ve špatné náladě. Já jsem sice neměla špatnou náladu, naopak, měla jsem abnormálně dobrou náladu, a v tom to právě vězí: Má mysl byla asi na takovém obláčku, že za ní ani ta nejrychlejší a nejzbloudilejší kulka nebyla schopná doletět. (17.04.2010)

Na tento film jsem se těšil možná více než na většinu známějších a možná i lepších (i když o tom se dá pochybovat). FIlm, který sází na dokonalé herecké umění nejen Roberta De Nira, Meryl Streep, ale i na opravdu úžasného Christophera Walkena. Ten tu předvádí, ikdyž má méně času na plátně než Robert, že neni o nic horší než jeho slavnější kolega. Film vyprávějící o komunitě přistěhovalců (myslím, že padne slovo Litva, nejsem si jistý přesně), kteří se rozhodnou bránit svou novou vlast. Jeden se ožení dva dny před odjezdem do Vietnamu a na jeho svatbě, jsou všichni naposledy opravdu šťastní.... Od té doby se hodně změní ... Všichni se změní.... Jejich společný lov na jeleny je neuvěřitelně krásná ukázka výpravy, kamery a přesné režie. Vietnam je tu dost nečekaně velmi krátce. Jsou zde jen ty nejdůležitější momenty, které ovlivní psychiku ze všeho nejvíc (není důležité jak se sem dostali, ale jde o to co to s nimi udělá). Scény z vodního vězení, kde se hraje ruská ruleta, jsou děsivé, velmi silné, depresivní a napínavé. Střídání rychlých pohledů kamery na dva proti sobě sedící hráče hodně přispívá ke stupňování napětí. Návrat všech kamarádu je u každého odlišný. Jeden raději zůstane v nemocnice pro veterány, aby nebyl přítěží a neublížil své manželce(amputovali mu nohy). Druhý zůstane ve Vietnamu a posílá kamarádovi peníze a třetí se jako jediný vrátí do města, do komunity.... Hodně rychle zjistí, že se nezměnil jen on, ale všechno, každý je trochu jiný. Návrat do společnosti není jednoduchý a hlavně chce splnit svůj slib. Vrací se do Vietnamu najít svého kamaráda. Nalézá ho .... Poslední scéna je snad legendární. Ruská ruleta se svým nejlepším přítelem je asi nejsilnější scéna filmu a závěr scény je nečekaný (každý to tu píše.... ale vidět to ... ztuhnete ;-)). Tento film vykresluje povahu lidí, psychickou stránku, která se mění tím co kdo prožije. Nesází na obrovské bitvy, ani hodně krve. Je to jeden ze tří nejlepších filmů o Vietnamu (hned vedle apokalypsy a čety) . Každý z těchto filmů tvoří kus Vietnamu a kus lidí co tam šli. Nikdy asi nepochopíme jaké to je válčit a žít ve Vietnamu, ale tyto tři klenoty nám to přibližují. Hudba je úžasná (cavatina jako ústřední melodie je nádherná). Délka filmu není ke škodě, ale to se musí vidět, to nejde jen tvrdit. Tento film stojí za to.... (18.02.2005)

Film se dostal do té části, kdy proti sobě sedí De Niro a Walken. V té době už ruskou ruletou zocelení vojáci a do jisté míry zmagořelí přátelé, míří na své spánky a mačkají spoušť. A přesně v téhle chvíli jsem se klekl před obrazovku.....zatnul ruce do koberce a....se zrcadlovýma očima, vystresován a s větou "Vraťte mi můj život zpátky!!" na ústech. Snad jsem jim chtěl nějak pomoct. Jo, pomoct. A v tom spočívá síla Lovce jelenů. Nechápu proč, když už od mala vím, že postavy ve filmech nejsou skuteční lidé, nežijí- jsou fikce. A i přes to jsem na televizi mluvil jakoby byla živá. Dodával jsem postavám přes obrazovku, byť někdy mimo mísu, rady, jak bych se řídil já a kam mají jít a kam ne.____ Většina filmů mě nechávají v bohorovném klidu (co se týče vypjatých scén), ale Cimino mě přesvědčil, že když se chce, tak to jde. Natočil film přesahující slovo umění v němž hrají herci těch nejzvučnějších jmen. Herci, kteří ze sebe emoce opravdu soukají tak přesvědčivě, že jim to opravdu věříte. Není divu, když De Niro prohlásil, že to pro něj bylo nejtěžší natáčení vůbec. A pro mě to bylo nejtěžší emociální kladivo poslední doby a nebýt mé sestry, nikdy bych ho neokusil :D (02.08.2008)