Kriminál

scénář je sice od začátku průhledný jako halenka studentky u zkoušky a za takovou sonátu na city v první polovině by se nemuseli stydět ani světoví klasikové... jenže ono to všechno do sebe tak nějak pěkně zapadalo, pro vězeňské prostředí já mám navíc slabost a prostě jsem měl fakt zrovna náladu na něco takového... jednoduchého. takže 70% (16.04.2009)

„This is hell, and I'm going to give you the guided tour.“ Frank Leone není žádný Frajer Luke, chce si jen dokroutit trest v zařízení, jenž není Věznicí s maximální ostrahou. Žádný Motýlek v zádech, žádný Obojek, sadismu tam nesvítí Zelená, míle daleko na něj čeká milá a ve sprše za ním při zvedání mýdla nestojí Ptáčník z Alcatrazu. Jenže je tu nečekané přemístění, za kterým stojí pomstychtivý ředitel Drumgoole a ten není, řekněme si na rovinu, žádný Brubaker. Vykoupení z věznice Gateway začíná... Standardně složená skládačka drsného života za mřížemi, v níž se pravidelně střídají násilí, citové výlevy, šikana, přátelství, snaha o útěk a akce - ta závěrečná, mírně přitažená za vlasy, by jistě potěšila jak Michaela Scofielda, tak Thomase A.Edisona.. (06.09.2013)

Sylvester Stallone v chládku po prvé!! Klapka a jedem!! Podle mého názoru trošku nedoceněný Stalloneho kousek. Komu z vás nezamrazilo v zádech když DS vytrhne Franka Leoneho z "idilky jeho domácího vězení". Vítej v Getaway Leone. Už jsem na tebe čekal. - Ať už si ti dva udělali cokoliv, věděli jste, že Sly má průser. Film není klasickým akčňákem tý doby. Charakterem hrdiny ano. Klasický dobrosrdečný pohodář, co se nebojí vzít věci do svých rukou. I charakter hlavního rypáka je super. Slizkej Donald, kterýho by jste nejraději nahnali do sprch s klukama z bloku G4. Dozorci si zasloužili fakt hnusnou smrt a mezi nima jeden dobrák. Jenže zbytek se jede tak trochu jinak. Frank cítí bolest. Má opravdové city. Bolí ho ztráta kamaráda a bojí se o ženu. A na to film hraje. V prvních dvou částech se rozjíždí místy až psychologické drama. Scéna s demolicí auta, hrozby týkající se Leonovi milé a několik dalších silných momentů. Pointa naplnit Slyův pohár trpělivosti je cítit každým krokem. V cestě kdy se Sly proměňuje v nezlomitelného, později v naprosto zničeného a nakonec ze země se sbírajícího hrdinu navíc Sly opravdu skvěle hraje. A to si nenechám vymluvit. Pokud se emoce z obrazovky dostanou i k vám do pokoje je to minimálně v pořádku. Když se film přehoupne do poslední části, tedy k tomu kdy pohár přeteče, sklouzne to ke klasické akci. Ale i ta baví. A vy Frankovi držíte palce. A když to dokáže máte pocit, že jste to dokázali s ním. 92 procent za přenesení emocí mě přímo k nohám a skvělou podívanou s mým nejoblíbenějším hercem. (21.01.2014)

danny trejo hrá vo všetkých väzenských filmoch - tuším, že on v reálnom živote aj naozaj sedel... john amos ako obor v rifľovke a sutherland v jednej zo svojich najzápornejších polôh sú super protiváha zoskupeniu "väzňov-správňakov" okolo psích očí - automechanika a večného romantika stalloneho; na tomto filme si okrem toho, že v rámci žánru väzenských filmov vôbec nie je originálny, no našťastie je slušne remeselne zvládnutý a dobre obsadený, všimnite, že VŠETKY záporné postavy sú tu beloši a VŠETCI černoši sú tu kladní; inak je to pomerne predvídateľné, no stále viac si uvedomujem, ako stallone nie je ako herec úplne márny - má len tú smolu, že je to teda riadne krivá držka a hora žíl na svaloch a na zozname svojej kinematografie má po roku 90 veľmi veľa kadejako žánrovo pestrých filmov, takže sa zabúda na dobu spred roku 90, kedy to boli skôr drámy, na to, že on sa vážne pokúša hrať (a občas mu to aj ide) a že je teda činný aj ako scenárista, režisér a producent... (29.09.2012)

Starý dobrý Sylvester Stallone v realisticky laděném kusu coby trestanec, díky kterému to po celou stopáž příjemně ubíhá, aby pak na závěrečných patnáct minut scénáristé ubrali plyn a solidně načrtnuté drama tak trochu zašlapali do bláta dvora getawayské věznice. Sly (je to sakra jeho film) chvíli vzpurný, jindy nezlomný, aby si odkroutil jen to, co má, a mohl se vrátit ke své milé. Drsný život za mřížemi je cítit, předvídatelnost a přímočarost děje lehce vadí. I tak nostalgická vzpomínka poctivé staré školy. Vzácný úsměv Johna Amose potěší, démonický výraz Donalda Sutherlanda také. Palec nahoru i za skladatele Billa Contiho. (09.12.2015)