Přepadení ve vzduchu

Přepadení ve vzduchu bylo prvním kinoklonem Smrtonosné pasti, který přenesl boj osamělce s přesilou v uzavřeném prostoru do dopravního prostředku. Tím se - jako by v návaznosti na druhou Past odehrávající se na letišti - stalo letadlo. Následovala letadlová loď (Přepadení v Pacifiku), vlak (Přepadení 2) a hlavně další letadla (Air Force One a volněji Con Air a Boeing 747 v ohrožení). Přepadení ve vzduchu bylo také po nenápadném koketování s akčním žánrem (Král New Yorku, Říše drog) prvním pořádným akčňákem Wesley Snipese, který si následně zábavně zazáporařil v Demolition Manovi a pak sekal jeden akčňák za druhým (Vlak plný peněz, Šerifové, Blade, Umění boje...) až skončil na videu (loni na podzim se ve videopůjčovnách objevily hned čtyři jeho nové tituly v jediném měsíci). Bruce Payne baví jako šílený terorista s aristokratickým vystupováním a mistr vedlejších rolí Tom Sizemore taky párkrát zahláškuje. Moc se nepředvedl do té doby jen televizní režisér Kevin Hooks - film je až televizně strnulý a sterilní, výjimkou budiž pár pěkných zpomalených záběrů. Kvalitativně bych ho přirovnal k Hyamsově pozdější Náhlé smrti, přičemž oba filmy má dost rád. Jinak marketingové cizopasení českého distributora na popularitě o dva měsíce staršího Přepadení v Pacifiku mi připomnělo podobný pozdější případ a sice Nebezpečnou Rychlost a Nebezpečné pády. Ty šly do kinodistribuce taky krátce po sobě a stejně jako žádné z Přepadení nemá v originálním názvu slovo Přepadení, tak ani Rychlost a Pády nemají v originálních názvech slovo Nebezpečné. (11.02.2006)

Mohlo být líp kdyby tvůrci nedělali z Wesleyho Snipese takového supermana. Byl ve své roli skvělý, ale nechyboval a trocha polidštění jeho postavy by rozhodně nebylo od věci. Charismatický záporák Bruce Payna byl přece jen divákovi bližší, ale ani jemu se nedalo stoprocentně fandit. Kevin Hooks pravděpodobně natočil jeden ze svých nejlepších filmů a z hlediska akčního žánru mu žádné důležité atributy rozhodně nechyběly. Filmy podobného ražení o přepadených letadlech se dnes už netočí a to je o důvod víc se na tento akční snímek podívat. (07.10.2010)

Z celej Snipesovej filmografie pred kultovým Bladeom, v ktorej stvárnil hlavnú postavu mám najradšej rozhodne Prepadnutie vo vzduchu a určite to bude aj tým, že má ku štandardnému akčnému žánru najbližšie. Vybral si obľúbený koncept, boj osamoteného hrdinu v uzavretom priestore, čo bolo v tomto období často využívané, tentoraz konečne lietadlo, ktoré síce neponúka taký priestor, ako napríklad mrakodrap zo Smrtonosnej pasce alebo vojnová loď z Prepadnutia v pacifiku, preto sa dej na určitý čas presunie von a film získa trochu iný štýl, ale neškodí mu to. A tak celkovo mi to vyhovovalo, úvodná fáza mi sadla, dobre zoznámi s hlavným hrdinom a záporákom, ale po prenesení deja do lietadla sa to samozrejme vylepší a práve túto časť mám z celého filmu najradšej a dokonca ich súperenie pôsobí aj celkom realisticky. Tejto fáze sa už film nevyrovná, ale predsa len je to stále zábava a tak ma to bavilo od začiatku až do konca. Veľkým plusom je aj obsadenie, Wesley Snipes tu pôsobí vážnejšie, než obvykle, ale s tým nemám problém a toho agenta s traumou som mu veril, o nič nezaostáva ani výborný Bruce Payne, ktorý si všetky svoje scény berie pre seba, ale žiadne výhrady nemám ani k zostave vedľajších postáv, kde ešte vyniká Tom Sizemore a zvyšných záporákov, aj keď Elizabeth Hurley v takejto úlohe skôr prekvapí, ale bavila ma. Po akčnej stránke film síce neponúkne nič výnimočné, ale ten potrebný štandard bez problémov spĺňa. Ponúkne pár slušných súbojov, ktoré mohli byť aj lepšie natočené, hlavne mi nesadla voľba uhlov kamery a aj choreografia mohla byť prepracovanejšia, ale vďaka Snipesovmu bojovému štýlu ma aj tak bavia. A k tomu pár obstojných prestreliek alebo nejakých tých naháňačiek. A najviac mi vyhovuje akcia z prvej fázy v lietadle, ktorá ponúkne dva súboje alebo zneškodnenie policajtov. Režijne tiež nemám väčších výhrad, film síce viditeľne nemá rozpočet spomínanej konkurencie, aby mohol ponúknuť výraznejší akčný zážitok, ale ten potrebný štandard splní. Takže celkovo ma vlastne ani neprekvapuje, že Prepadnutie vo vzduchu dosť zapadlo, ale ako fanúšik tohto žánru, obdobia a Snipesa sa k nemu rád občas vraciam. 74% (10.08.2010)

Škoda že Snipes už takové filmy nikdy nenatočí (Demolition Man, Šerifové...). Akční klasiky let středně vzdálených, kdy frčely filmy s Wesleym, Stevenem, Brucem, už zkušenými Stallonem a Schwarzeneggerem. Každý druhý film byl neskutečně zábavný a měl něco do sebe, další byl zase naprostý omyl a krok vedle, ale zapomělo se velice rychle. Teď už akční filmy netočí stále stejní herci, tak se zapomíná hůře. A na zprzněnou kariéru Wesleyho Snipese asi hned tak někdo nezapomene. (04.01.2006)

Ak ste niekedy videli hocaký film o únose lietadla, tak si tu môžete odškrtávať jednotlivé klišé. Tento film je typickým zástupcom únosových filmov, kde hlavný hrdina sám čelí bande zloduchov. Spracovanie je prinajlepšom priemerné, za zmienku stojí jedine hlavný záporák, ktorému nechýba charizma. Vo výsledku je to podpriemer. 4+/10 (05.04.2009)