Aberdeen

,,TO JE DOBŘE, ŽE JSTE SPOLU“...... /// Zjistit v jeden okamžik, že to budižkničemu co ji zplodilo je furt k budižkničemu, a že matka to má ,,za pár“, páč má rakovinu, by vodrovnalo silnější osobnost než je Kaisa. Vztahová ,,rodinná“ road – movie, ve který jde o to, aby tenhle zvláštní pár zjistil, jestli maj něco společnýho. Celkem mě sere čučet na toho Skarsgårdova dokonalýho alkoholika (stejně jako jsem nesnášel Washingtona), a taky moc nejsu na ty vztahy (filmový vole…). Ale ti vostatní, kteří navíc ujížděj na dojácích…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju filmy vo alkáčích. 2.) Miluju filmy vo alkáčích, ale jedině, když v nich někdo umře. 3.) Miluju filmy vo alkáčích, ve kterých ani nikdo nemusí umřít, hlavně když se cestuje. 4.) Thx za titule ,,toma.baza“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (02.03.2013)

„Jak se menuješ?“ - „Kaisa.“ - „Kaisa…to je hezký jméno. Co znamená?“ - „Zeptej se jeho, to on měl ten zkurveně skvělej nápad.“ Téma mě nijak zvlášť nelákalo, díval jsem se hlavně kvůli režisérovi a hercům. Moland mě i napotřetí potěšil, a přestože Vzkaz v láhvi a Boj sněžného pluhu s mafií řadím výš, Aberdeen o mnoho nezaostává. Jednoduchý děj táhnou suverénně vpřed ústřední postavy otce a dcery. V případě Švéda jsem se dočkal potvrzení kvality a jeho alkoholik opravdu byl maximálně věrný, ale překvapila mě Lena Heady, nejen výkonem, ale i hlasem, protože takhle rozkošný přízvuk jsem zaznamenal snad jen u Kelly Macdonald (měl bych víc zapátrat v její rané filmografii). Jinak je tahle road movie dle očekávání dojemná, ale nezaznamenal jsem citové vydírání. Tu a tam se člověk i (hořce) zasměje, ostatně „sbližování“ dcery a otce je dost bouřlivé (a nechtěl bych u něj být osobně jako Clive). Hodnotím solidními 4*. „Určitě nepotřebuje doktora?“ - „Doktorů se bojí.“ - „Jak to můžeš vědět?“ - „Je jako ty. Bojí se všeho skutečnýho.“ (09.06.2019)

Úprimný príbeh sociálne narušených otca s dcérou má súčasnému divákovi rozhodne čo ponúknuť (a to nemám na mysli len polonahú Lenu Headey ). Je tu totiž pekne načrtnutá látka na zamyslenie, prečo je dnešný človek, hoci obklopený modernými výdobytkami, nespokojný so svojím životom. A prečo je v spoločností taká časta tendencia znižovať túto nespokojnosť alkoholizmom či drogami. (20.02.2009)

Road movie je dost pofidérní žánr - v naprosté většině případů dopadne jako nesourodý slepenec okamžiků bez dramatického oblouku a pointy. Právě proto přitahuje jako magnet scenáristické břídily, kteří si můžou splácat dvouhodinový, bezkoncepční tok myšlenek a říkat tomu "záměr". "Aberdeen" patří k těm nečetným šťastlivcům, kterým se z té potenciální nehody podařilo vymanévrovat - i když to bylo párkrát o fous. Hodně mu v tom pomohly bezchybné výkony Leny a Stellana v hlavní roli a uhrančivá Preisnerova hudba, hlavní linku příběhu zajímavě obohatila postava dobráckého řidiče kamionu (Ian Hart). Mínusem je trochu nedbalá psychologie Kaisy, která v jednotlivých segmentech "nelícovala" (trochu zmatený motiv s prací a šéfem, naprosto zbytečná a rušivá opilecká scénka v autě a v nemocnici). Po škobrtnutí v závěrečné čtvrtině ale přichází poměrně silný, i když trochu kýčovitý konec, takže plná spokojenost. Dobro došli na Jadran. Uzavřu kruh: Je jen málo road movies, na které mám chuť se kdykoliv podívat ještě jednou - tohle je určitě jeden z nich. (08.03.2014)

Aberdeen je hodně povedené psychologické drama, které nabízí zajímavý pohled na komplikovaný vztah vážně nemocné matky, otce-alkoholika a kapánek odtažité dcery, jenž je má (proti své vůli (?)) přívést znovu k sobě a přetrpět si mezitím bolestnou cestu, z níž nevyvázne nezměněna. Snímek je to syrový, určitě je velmi realistický, neobsahuje žádnou zbytečnou kličku... Vztahy jsou zde, jak to bývá i v běžném životě, složité a mimo jiné se s nimi do námluv vtírá i bezvýchodnost. Skvělý výkon podal Stellan Skarsgård, jehož alkoholové blbnutí bylo tak přesvědčivé, že bych byl ochotný věřit jeho vrozenému notorismu..:-) Nezbývá než si přát, aby nikdo z nás nemusel jezdit do nějakého svého Aberdeenu, protože tahle cesta byla svým způsobem až nepříjemně depresivní...**** (02.12.2006)