Aberdeen

,,TO JE DOBŘE, ŽE JSTE SPOLU“...... /// Zjistit v jeden okamžik, že to budižkničemu co ji zplodilo je furt k budižkničemu, a že matka to má ,,za pár“, páč má rakovinu, by vodrovnalo silnější osobnost než je Kaisa. Vztahová ,,rodinná“ road – movie, ve který jde o to, aby tenhle zvláštní pár zjistil, jestli maj něco společnýho. Celkem mě sere čučet na toho Skarsgårdova dokonalýho alkoholika (stejně jako jsem nesnášel Washingtona), a taky moc nejsu na ty vztahy (filmový vole…). Ale ti vostatní, kteří navíc ujížděj na dojácích…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju filmy vo alkáčích. 2.) Miluju filmy vo alkáčích, ale jedině, když v nich někdo umře. 3.) Miluju filmy vo alkáčích, ve kterých ani nikdo nemusí umřít, hlavně když se cestuje. 4.) Thx za titule ,,toma.baza“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (02.03.2013)

„Jak se menuješ?“ - „Kaisa.“ - „Kaisa…to je hezký jméno. Co znamená?“ - „Zeptej se jeho, to on měl ten zkurveně skvělej nápad.“ Téma mě nijak zvlášť nelákalo, díval jsem se hlavně kvůli režisérovi a hercům. Moland mě i napotřetí potěšil, a přestože Vzkaz v láhvi a Boj sněžného pluhu s mafií řadím výš, Aberdeen o mnoho nezaostává. Jednoduchý děj táhnou suverénně vpřed ústřední postavy otce a dcery. V případě Švéda jsem se dočkal potvrzení kvality a jeho alkoholik opravdu byl maximálně věrný, ale překvapila mě Lena Heady, nejen výkonem, ale i hlasem, protože takhle rozkošný přízvuk jsem zaznamenal snad jen u Kelly Macdonald (měl bych víc zapátrat v její rané filmografii). Jinak je tahle road movie dle očekávání dojemná, ale nezaznamenal jsem citové vydírání. Tu a tam se člověk i (hořce) zasměje, ostatně „sbližování“ dcery a otce je dost bouřlivé (a nechtěl bych u něj být osobně jako Clive). Hodnotím solidními 4*. „Určitě nepotřebuje doktora?“ - „Doktorů se bojí.“ - „Jak to můžeš vědět?“ - „Je jako ty. Bojí se všeho skutečnýho.“ (09.06.2019)

Pokus o vykreslení rozpolcených vztahů několika lidí za pohnutých okolností v jednom skandinávském roadmovie. Kaisa (Lena Headey) bere svého otce, který má velmi vážné problémy s alkoholismem, za umírající matkou Helen (Charlotte Rampling, kterou můžete znát z úžasného filmu Woodyho Allena Stardust Memories, a která si po filmu Znamení a zázraky opět zahrála partnerku Stellana Skarsgårda). Jejím motivem je soucit a respekt k matčinu přání, krom toho už přišla o všechny důvody k cestě do symbolického skotského Aberdeenu. Charaktery postav jsou dle mého názoru vykresleny přesvědčivě, což se promítá i ve vzájemných vztazích, které jsou rovněž realistické. Dojem se snaží umocnit i kamerové zpracování. Obraz je svěží a prosluněný a často sleduje dění s nezúčastněným odstupem. Život je nevděčný a proměnlivý jako den, kdy se oslnivý úsvit s časem mění v žár a později v soumrak. Právě zmíněné světlo je povýšeno z pouhého atributu obrazu na prvek vyprávění. Další z technických kvalit je hudba. Nejprve nostalgicky monotématické piano, později zas umírněné ozvěny větru při cestě setmělou pustinou a neskutečně optimistický motiv je vyčleněn vzpomínkám na dětství. Přes veškerou snahu a kvality mi Aberdeen nedovolil hlouběji proniknout do problematiky. Může za to pravděpodobně jasný direkt, kde je jsou pravidla dobrého a zlého předem stanoveny a není připuštěn vlastní náhled diváka. V jinak upřímném pohledu na lidi a jejich trápení se tak prokresluje několik polopravd o lidských citech a reakcích. Ale to je na dlouhou polemiku. (20.01.2006)

Tak trochu jiná, depresí a severskou melancholií skrz naskr nasáklá road movie. Kaisa neví co se sebou, cynicky přihlíží, jak se její otec upíjí k smrti. Celou rodinu však spojí nevyléčitelná nemoc matky. Najdou k sobě hrdinové nakonec cestu? Naleznou hodnotu svého života, lásku, poznání... Nebo se jen zřítí do propasti životní nudy a beznaděje? (02.09.2011)

1. Mám rád road-movie. 2. Mám rád psychologicky laděné filmy. 3. Mám rád realisticky (byť někdy syrové a drsně) ztvárněné filmy. 4. Mám rád kvalitní filmovou tvorbu. 5. Mám rád skandinávskou tvorbu. A všechno toto mi snímek ABERDEEN nabídl. A nabídl toho ještě podstatně více. Jako „bonus“ přidal například zajímavé zamyšlení nad destruktivními následky alkoholismus (absence sebekontroly, ztráta sebeúcty i úcty od druhých etc.). Poznámka: Stellan Skarsgård coby věčně opilý otec Tomas se své role zhostil vskutku s plnou vervou. Takhle nějak si představuji „ubíjející“ alkoholismus - závislost, která ničí nejen samotného „notorika“, ale také jeho (nejbližší) okolí. (16.09.2003)