Insomnie

Nejdřív jsem viděl remake, takže asi budu trochu porovnávat. Ten děj byl v podstatě stejnej, ale v remaku se mi víc líbily motivace postav - řekl bych, že tam byly víc propracované. Tady byl ale detektiv Engstrom o něco větší hajzl. Na druhou stranu tady aspoň nebylo žádné americké klišé. Vůbec se nedivím, že si to zasloužilo remake, protože děj se vážně povedl. Mimo porovnání musím ale říct, že se jedná o spíš průměrnej snímek. Ale zas ne tak průměrnej, aby nestál za shlédnutí. (26.09.2019)

Nebudu nic srovnávat, nejsem regálová brigádnice v Tescu. Insomnie nakročila velmi směle, vůně jemně propečeného bifteku se pomalu rozpínala místností, ale jak odplula mlha, začal film pomalu vychládat. Syrovost je fajn, tu mám rád, ale já osobně bych to dokořenil trošku větší špetkou napětí. (Challenge Tour 2015, film č.13) (13.04.2015)

nejprve vysvětlím vlastní polohu, protože jde o potřebný kontext. prvně jsem viděl tento norský originál a přitom se těšil na Nolanův film. zjištění, že jde o jiný film téhož jména následovalo zklamání. po pár měsících jsem dostal příležitost zhlédnout Nolanovu slavnou Insomnii a po pár minutách od začátku, kdy už bylo naprosto zjevné, že jde o remake předchozího a já tudíž přicházím o všechna překvapení, jaká příběh snad mohl nabídnout, přišlo zklamání druhé. upřímně, ani původní Insomnie mě vůbec nenadchla, ale po zhlédnutí Nolanovy průměrné zbytečnosti jsem v ní některé filmové půvaby nemohl neobjevit. /// příběh je o ztrátě sebe sama ve spleti vlastních lží. policista zfalšuje důkaz, aby ochránil sám sebe před možnostmi dvojího výkladu toho, co bylo jen tragickou nehodou. zatímco původní film klade důraz na postupné vrstvení lží a pomalý a nenávratný propad pod úroveň vlastního svědomí, remake se v duchu přístupnosti filmu komukoliv pokouší tento motiv maximálně zjednodušit, jedna chyba, jedna lež, jeden následek. zatímco originál velmi znepokojivě představuje šablony 'klaďas' a 'záporák' vpravdě jako pouhé nálepky, které nejenže nemusí odpovídat skutečnému stavu, ale mohou označovat dokonce i zdánlivý protiklad, remake tuto působivou cézuru nahrazuje pouhou nicotnou relativizací skrze svědomí zpytujícího a nespavostí trpícího vyšetřovatele. mimochodem, Al Pacino v této roli podal více než slušný výkon, což je jeden z mála kladů, které bych Nolanovu remaku přiznal. oproti němu je Stellan Skarsgård amorálnější, hlouběji přesvědčený, že účel světí prostředek, je to mrákotná stvůra, budící ten dojem, že sama dávno zapomněla účel svého povolání. zato Al Pacinova postava je tragická pro vědomí svého morálního selhání, pro plné uvědomění si svého svědomí a pro chápání úlohy policisty ve společnosti právě tak jako zrádných úskalí této práce. Al Pacinův vyšetřovatel, ač se mu to nedaří, touží být ve své práci lepší, je hnán snahou po sebezdokonalení (pozitivní příklad divákovi), které odporuje jeho psychologický rozklad. to úsměvné americké moralizování bych snad i přehlédl, kdyby tak drze neprotiřečilo pravému duchu přejatého příběhu o rozdílu podstat povahy dobra a zla v realitě a v obecném povědomí. morální úpadek "hrdiny" je totiž ještě více převážen pochopitelností činu "antihrdiny", která se ukáže být bolestivě zřejmá, když se svému protivníku ve vší upřímnosti přizná a ten paradoxně zrůdný čin ve vší jeho ne/přirozenosti popíše. další vážný problém vidím při porovnání závěrů obou filmů, kde v remaku dochází k vykoupení smrtí a předání "poselství" hloupému divákovi v podobě rady: "držte se vždy vlastního svědomí", pak v originále celou tu elegii odvane vítr, stopy zahladí příliv a mnohem varovnější demonstrací svědomí je skutečnost, že by bylo jedinou doménou ozvěn tragických událostí a hrdina by s nimi sám musel do smrti přežívat, kdyby ovšem takové svědomí měl. (18.01.2011)

Zatímco v případě krimikomedie Hlava nad vodou dopadá vzájemné porovnání norského filmu a americké předělávky jednoznačně ve prospěch originálu, v případě Insomnie jde o vyrovnaný souboj. Norský originál je mnohem autentičtější, syrový, postrádající klasické okořeňující scénáristické kličky a efekty. Scénárista není k divákovi zdaleka tak vstřícný jako jeho americký protějšek, takže některé momenty a motivy nejsou oproti americké verzi podány tak polopatisticky. Americká verze boduje lepším vymodelováním vraha, kterého si zahrál výborný Robin Williams, zatímco v norské verzi hraje jednoznačně prim kriminalista v podání Stellana Skarsgarda. Jeho vyhořelý policajt ovládaný temnými démony je z hlediska filmového diváka vlastně zápornou postavou a film nekončí žádnou katarzí, spíš na jeho konci zůstává v divákovi pachuť z podivného vítězství spravedlnosti nad pachatelem zločinu. Závěrečný pohled do planoucích Skarsgardových očí je mrazivý... Norská Insomnie u mě boduje svou "obyčejností" - Engstromovou partnerkou a protihráčkou není pohledná filmová hvězda typu Hillary Swank, ale tuctová žena, co pracně zápasí se svými mindráky. Vůbec se o hrdinech norské Insomnie dá říct, že se svým myšlením a činy vymykají zavedeným šablonám amerických studií. Norský film je kriminálkou až ve druhé linii. V první řadě je to studie nezvládaných erotických vášní, pokrytectví, zbabělosti a neschopnosti vytvořit funkční partnerský vztah...Celkový dojem: 85 %. (14.11.2008)

Bol som vskutku zvedavý, či je lepší originál, t.j. pôvodné filmové severské dielo z roku 1997, alebo, skrátka, ako už býva častým zvykom - prerábať všelijaké koprodukčné veci, ktoré v konečnom dôsledku končia na hollywoodskom stole, kde čakajú na REMAKE v roku 2002, a taký prepracoval začínajúci vizionár, britský režisér Christopher Nolan, a ja hneď automaticky porovnávam, že nie som extra nadšený z typicky depresívneho škandinávskeho poňatia, ako už z videnej I-N-S-O-M-N-I-E, pod taktovkou amerického štúdia ? NÓRI ma jednoducho nedostali do zveráka, z ktorého by som sa nikdy nedokázal vyslobodiť, čo beriem, ako premárnený potenciál, s ktorým mali pracovať podľa svojho štandardného gusta, pretože ONI musia vedieť vytvárať patričnú atmosféru, ktorá pár-krát vychádza do prázdna ! Síce úvodné titulky, s archívnymi, brutálnymi zábermi, sú perfektné, normálne som sa nimi naladil na pozitívnu thrillerovú notu, bohužiaľ ma tento Elán po chvíli prestával interesovať, a ani účasť velikánskeho Stellana nezaručí, že aspoň On samotný film vytrhne z biedy ! _ Je to mierne nadpriemerná európska záležitosť, hodná jedného sústredeného pozretia, s tým, že REPETE by som si už určite nezopakoval, skôr by som zvolil - „druhý pokus” , ktorý sa mi vidí oveľa lepším, aj keď má o čosi nižšie hodnotenie na vyhľadávaných „zhnitých paradajkách” !!! (29.07.2018)