Utajený

Když jsem před pár lety viděla "Pianistku", zůstala jsem stát s pusou dokořán. Byl to naprosto fascinující divácký zážitek, film, který mě dokonale porazil. Jméno Michael Haneke jsem si zapsala za uši a těšila se na další film, který od něj uvidím... Ale ovace se nekonají. "Utajený" se zpočátku tvářil jako velmi dobrý film, dlouho se mi i líbil. Ale pak začal být utahaný, rozvleklý, nudný, opakující se - žádný nový impuls, zvrat, nebo prostě cokoli, co by příběh posouvalo dopředu. Pak "velká pointa" a nedořečený konec, který jako by s předchozím děním na plátně nijak nesouvisel. Jako by Haneke nevěděl jak tu svoji nepovedenou bžundu zachránit, a tak od ní utekl. Škoda dvojnásobná, když si k tomu přivedl takové herce jako je Daniel Auteil (od "Války policajtů" jej bedlivě pozoruji a zjišťuji, že se mi chlapec čím dál tím víc začíná zamlouvat) a Juliette Binoche. Ach jo. (01.04.2006)

Aj keď som si Michaela Hanekeho zaradil do mojej Top ten, nemám najmenší problém prideliť jeho výtvoru iba dve hviezdičky. Mal k dispozícii výborných hercov, film sa slušne rozbiehal, rástlo napätie i očakávanie a potom, ... potom nič. Celý film nejako uvädol a začalo sa to všetko motať na mieste. Preto ma už neprekvapil ani otvorený záver, nič iné sa s tým už asi nedalo podniknúť. Ale aspoň vykladači všetkých krajín sa môžu spojiť a dumať. (01.01.2011)

„To máš pravdu. Nie je to vôbec vtipné.“ Od kontroverzného nemeckého režiséra Michaela Hanekeho som v čase písania týchto riadkov videl iba nudnú PIANISTKU, ktorej cieľovým divákom určite nie som. UTAJENÝ ma však zaujal. Dostal ma už podozrivo podobný Lynchov (starší) LOST HIGHWAY. Kým Lynch sa však v pôsobivo rozbehnutom príbehu (manželský pár je terorizovaný psychopatom, ktorý sleduje 24 hodín ich dom) klasicky „lynchovsky stratil“ v nezmyselných až neznesiteľných halucinogénnych pasážach, Haneke zostáva verný príbehu, scenáru, postavám a dialógom. V preklade, UTAJENÝ má „normálny“ scenár (čo neznamená, že nezostanete vyvalení z konca). Vynikajúce herecké obsadenie (Auteuil a Binocheová) strieda neznesiteľné napätie, hnané až do desivej absurdnosti (jeden záber na „nehybný dom“ je taký dlhý, až som musel skontrolovať, či sa mi neseklo DVD) a šokujúce scény (krk, sliepka). Posledné minúty nechajú znechutených iba tých, ktorí si neprečítali názov. (14.09.2006)

Pro mě osobně drásající, až bolestivá podívaná. Chladný režisérský perfekcionismus a všechny ty dlouhé statické záběry daly vzniknout velmi zneklidňujícímu filmu. Konec jsem ale bohužel asi moc nepochopil. Haneke je každopádně velký režisér, jehož filmy sleduji s uctivou bázní a permanentním strachem, že mi někdo ve tmě na zemi sáhne na nohu. (07.04.2012)

Mam rád filmy, které hlavně otázky kladou, než že na ně odpovídají a Utajený je jeden z nich. Nejde tu o to, kdo vlastně kazety posílá (je to snad svědomí Auteuilovy postavy?), ale o to, co způsobí. Filmu jednoznačně dominuje Auteuil, který je skvěle psychologicky vystavěn, ale také můžeme v každém záběru cítit Hanekeho, který si opět hraje s divákem a s jeho očekáváním a dokáže v jedné scéně šokovat, podobně jako se mu to dařilo například ve Funny Games. (18.08.2009)