Snowboarďáci

........Největší běs a hrůza v české komediální tvorbě roku 2004. Neštěstí, na které dokonce přispěl ze své portmonky i Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Nevím, jak se k tomuto veledílu mohla připlést i Markéta Zinnerová. Janák se zde pustil do parodie na teenegerské téma: Jedeme si do Špindlu zašukat. S tím, že nasadí známé herce "neherce", svižnou muziku, to vše skloubí s jízdou na prknech, skútry, vrtulníky, Horskou službou a já nevím co ještě. Jediné pro jeho obhajobu je jeho prohlášení o tom, že nebýt producentských zásahů, vypadaly by Snowboarďáci zcela jinak...! Po zásluze by potřeboval ztrestat A. Dvořák za chyby v nevhodném a nelogickém střihu. Jako další je naprostý amatérismus u hudebních střihů, následných postsynchronů, úděsné seriálové dialogy, nenávaznost děje, silně pokulhávající kvalita celého scénáře. Přestaňte se zajímat o dějovou linii a sledujte jen klip z horského prostředí. Bohužel vznikl z toho bezduchý, laciný, nic neříkající paskvil, který vás na 1,5 hodiny povozí v kanalizační, smrduté filmové stoce a pak vyplivne naprosto vygumované. Směs trapných a předem předvídatelných gagů, kterým bychom se měli smát.... guláš, který se někteří nestydí přirovnat ke klasice Sněženky a machři. Takže další díly: Snowboarďáci 2, Rafťáci, Podvraťáci, nebude nic jiného, než další odvar této nastavované kaše. A že je čeká velký Hollywood ? Vždyť to tam také patří........ (19.12.2004)

Konečně nějaká slušnější (ve významu kvalitnější) komedie. Kam se na ni hrabou americké, nebo německé rádoby vtipné filmy? Takže těmi kladnými body jsou určitě vtipné situace a hlášky, navíc dobrá hudba. On the other hand jsou tu chyby a herecké výkony nejsou zrovna oslnivé. Ale na ty 3* bych to viděl. (17.12.2007)

Spektakulární teenage komedie, při níž jsem opravdu často ani nedýchal! Bohužel však z úplně jiných důvodů, než zřejmě tvůrci zamýšleli. Když jsem film prvně viděl, bylo mi sedmnáct let. Dnes je mi o rok víc, ale stále splňuji onen přísný věkový okruh, pro něž jsou Snowboarďáci určeni. Z toho důvodu nebudu brát na účely filmu sebemenší ohledy. I kdyby však ano, nic by to nezměnilo. Příběh by stále žádný neexistoval, jen jeho jakási matná iluze. Herecké výkony by byly i přesto stejně špatné a nepřesvědčivé. Mnohdy si troufnu tvrdit, že výkony herců byly srovnatelné s výkony naprostých amatérů, ba často horší. To lze odpustit v případě některých vedlejších rolí, ale pokud se to týká bez výjimky všech a tudíž i obou hlavních postav v podání Vojty Kotka a Jiřího Mádla, pak už tento atribut sám o sobě ukazuje na špatný film. Zacílením na věkovou skupinu nelze omluvit ani opravdu špatnou hudbu. Její prvky byly vzhledem k tématu vybrány vcelku vhodně, nicméně byla použita naprosto špatně. Co by se tak trošku odpustit dalo, je otřesný scénář a množství ubohých dialogů. Ty jsou totiž cool pouze ve zcela ironickém spektru. Trošku mě mrzí, že tvůrci nahlíží na diváka, tedy na obyčejný kluky a holky v mém věku, jako na takové primitivy. Ale primitivní zábava je přeci účel filmu, ne? Proč mi tedy žádný z těch vtipů nepřišel k smíchu? Možná byla chyba v mé současné náladě, ale o tom pochybuji. Selhání je opět na straně ubohého scénáře. Z toho také plyne nesmírné množství všelijakých nelogičností a nesrozumitelností, které film degradují nejvíce ze všeho. Valná většina zamýšleného vtipu je založena především na okolnostech, které by logicky jednoduše nemohly nastat. To je u podobných teenage komedií časté, ale v případě Snowboarďáků to až bije do očí a ani to nesplňuje svůj účel, jelikož ani tak to není vtipné. Ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu, tento film od nejhoršího hodnocení z mé strany nic nezachrání. Byla vůbec chyba něco takového natočit. Jen to znovu poukazuje na nízkou úroveň soudobé české filmové tvorby. Režisér Karel Janák udělal tu chybu, že se pokusil co nejvíce přiblížit dnešní divácké společnosti. Té, která je tak silně ovlivněna masovou komercí. To se mu ale dokonale povedlo. Snowboarďáci vykazují všechny prvky průměrnosti vkusu dnešních diváků. Komerce se totiž primárně zaměřuje na průměrný vkus, jedině tak se zalíbí co největšímu počtu lidí a z toho plyne, že i vydělá co nejvíce peněz. Už se tedy nejedná o kulturní tvorbu, ale o ekonomický princip. Film není uměním, je zbožím. Přizpůsobení se průměru ničí jakékoliv projevy individuality a ruší pojem umění. Účelem filmů jako Snowboarďáci je zbavit spotřebitele pocitu nudy. Avšak, nijak nepodněcuje lidské myšlení, neobsahuje žádné vyšší hodnoty a ideály. Odpusťte, tohle není film pro mě. (05.01.2006)

Ten film byl vlastně překvapení, navíc se dal omluvit vzhledem ke své amatérskosti, neohrabnosti a zápalu. Televizní seriál už je ale nesnesitelný, "pokračování" Rafťáci už svou nabubřelostí, profesionálností a tlačením na pilu úplně bolí. Janák ale má dar udělat některé pěkné slapstickové a screwball scénky. (25.04.2006)

Já jen nechápu, co je na téhle ponejvíce nevtipné, otravné a jisté sortě puberťáků lacině se podbízející pičovině "sportovní"... Asi to kadění a blití a hulení, fak kůůl, Janáku! - - - P.S. Tak ještě že má pan rejžiser rád ty Coeny, že... Předpokládám, že u bří stříká... %-/ - - - - - (Poprvé viděno 12.4.2011 na ČéTéčku a tečka, hodnocení 19386., komentář zde jako petsettřicátýčtvrtý - 12.4.2011) (12.04.2011)