Big Lebowski

Pomožte mi, nějak se do tohoto filmu nedokážu dostat. Totálně ulítám na tom, jak si bří Coenové hrají s kamerou, rochním se skvělou kompozicí, výbornou hudbou, žeru hlášky o nihilismu, miluji sekvence se Stevem Buscemim (alá Donny) a s Johnem Turturrem (alá Jesus Quintana), ale přesto je pro mně tento film nepřiměřeně dlouhý a táhlý. Shrnuto a podtrženo: Pro mně osobně slabší kousek od bří Coenů... ve srovnání s jinými filmy však stále silný nadprůměr. (22.01.2005)

Umaštěný flákač Dude, vznětlivý sionista s vietnamským traumatem Walt („Napiš si přešlap!“) a Donnie, co by měl nejspíš držet hubu. Trojka amatérských hráčů bowlingu, které urinou potřísněný tepich vyvede z reality všedních dnů. Tohle bratří Coenové umí na jedničku, jen škoda omezeného prostoru pro prznitele školaček a mistra leštění bowlingových koulí Jesuse Quintanu.. (29.08.2008)

Není Lebowski jako Lebowski to se v tomhle případě potvrdilo zcela jednoznačně. Když Vám američan asijského původu pochčije tepich tak je třeba věci napravit i když jste nejlínější člověk nasvětě , to je jasné.Tomuhle dílku nechybí nic neskutečně vtipné hlášky, vynikající kamera, přímo mistrovské herecké výkony všech zcela absurdních postaviček. No nic seru na komentář jdu hrát bowling. (24.06.2006)

Je pravda, že v tomto filmu o něco jde. Nějaká ta zápletka tam asi je. Je to ale důležité? Kdyby "Dude" jen dřepěl na bowlingu a kecal a fuckoval s Walterem klidně by to stačilo. Občas by tito týpkové někam zajeli, aby bylo o čem fuckovat a bylo by. Tím, že v tomto flegmatickém filmu skutečně o něco "fuck" velkýho jde, je nakonec jen dobře. S účastí takových hereckých velikánů to rázem pasuji na můj nejoblíbenější film. To sice není žádné měřítko, ale "fuck" musíte mi věřit. (26.04.2011)

Jeden z nejvíce stylových filmů, které americká kinematografie má, tahle svérázná variace na chandlerovky. Bratři Coenové vlastně točí pokaždé stylově a už je to tak nějak jejich trade mark, ale Big Lebowski je ještě o trošku výš nad jejich obvyklou niveletou. Coenové nepracují s věcmi v prvním plánu, ale jsou fascinováni detailem a psaním mezi řádky, a to jak vizuálně (estetika bowlingové herny), kompozicí i skladbou záběrů, mizanscénou, všemi výrazovými prostředky (časté zpomalené záběry, kamerové jízdy), uměleckými prvky (surrealistická intermezza), tak i scenáristicky a sémanticky, jejich postavy jsou po filmu rozdroleny ve velkém množství a každá tu má své nezastupitelné místo - od hlavního hrdiny, který má tu smůlu, že je jmenovcem bohatého milionáře a kamarádem psychopatického válečného veterána, přes celé panoptikum drobných postaviček a bizarních charakterů - Jesus, se kterým nikdo ,,nevyjebe" (naprosto odzbrojující John Turturro), ušláplý třetí vzadu (skromně nenápadný Steve Buscemi), dokonale chladně (i)racionální feministka - extravagantní umělkyně (Julianne Moore), partička podivných Němců ze skupiny Autobahn (Peter Stormare, Torsten Voges a Flea), zlatokopka Bunny, pornobaron etc. etc. Zcela zvláštní (a vymykající se panoptiku) je pak postava barového kovboje, mluvícího o osudu a ztotožňujícího se s vypravěčem celého snímku, který má postmoderní rozměr vševědoucího narátora. A vševědoucí vypravěč pak vnáší do struktury snímku další postmoderní prvek hry a vlastně i manipulace s divákem. To už se ale dostáváme k samé podstatě snímku bratrů Coenů - úvaha nad osudem a osudovostí života, v němž pouhá shoda příjmení vede k fatální zápletce hodné detektivky, se kterou (a zvláště tou Hard-boiled fiction, jako např. z pera Raymonda Chandlera) má mnohé co do činění, neboť film může být místy vnímán i jako parodie téhož, možná postmoderní variace a poklona filmu noir, možná satira životního stylu Los Angeles a možná bůhvíco... Našli bychom prostě mnoho významových rovin a mnoho důvodů, proč se na film Big Lebowski dívat stále a stále znovu. A hlavní důvod je nabíledni - Je to dokonalé audiovizuální dílo! ,,Nobody fucks with Jesus!" (18.07.2011)