Muž, který nebyl

50. léta. Ed Crane je holič. Ed Crane toho moc nenamluví. Nemá důvod být šťastným, ale ani nemá chuť to někomu zazlívat nebo si na někom vybíjet zlost. Ed Crane totiž nemá zlost. Je tím člověkem, který nemá svoje místo na tomto světě.Je jen osamělým bodem, okolo kterého obíhá celý svět. Jeho žena mu zahýbá se svým šéfem, Velkým Davem. Ed to ví, ale nic s tím neudělá. Nemá chuť s tím něco dělat. Jednoho dne se k němu přijde ostříhat muž, který mu nabídne partnerství v prádelně. Muž ale potřebuje deset tisíc. Ed v tom vidí příležitost konečně aspoň trochu změnit svůj život. Ale jak sehnat deset tisíc? Ed se tedy rozhodne napsat anonymní výhružný dopis Velkému Daveovi, kde po něm chce deset tisíc, jinak se svět o něm dozví nepěkné věci. A v tu chvíli se Edovi změní dočista celý život, ale ne tak, jak si to představoval. Tak takhle začíná příběh nového filmu bratrů Coenových. Dále vám nebudu z příběhu už více prozrazovat, protože byste přišli o spoustu překvapení. Film je plný absurdních situací, jak je už u bratrů Coenů zvykem. Naleznete zde spoustu věcí, které si divák spojuje s tvorbou těchto dvou nadaných filmařů. Ať už to je doba, do které je hodně jejich filmů zasazena, či jejich typická představa detektivů, jako prostomluvných mužů, kteří mají zálibu v nošení ošuntělých klobouků. Hrdina je také coenovsky typickým smolařem, kterému se nic nedaří a pokazí se mu vše, co se pokazit dá. Celý film stojí na výkonu Billyho Boba Thorntona. Thortnton dostal do rukou roli, na které by spousta herců pohořela, protože je tak nevýrazná, že by se dala nazvat až nudnou. Nenajdete zde žádnou chvíli, ve které by Thorntonova postava ze sebe ždímala emoce tak, jak se to líbí akademikům. Ne, jeho postava většinou mlčí, je nezúčastněným pozorovatelem, a když už nějak zasáhne do děje, jeho projev je chladný. Nedává svému okolí příležitost, aby mu nahlédlo do jeho nitra. Jim ne, ale divákovi se otevírá, prostřednictvím nespočtu monologů, ve kterých líčí své pohnutky a životní zklamání. Dokonce jen divák ví, co si Ed Crane opravdu myslí. Ale Thornton zvládl tuto na první pohled prázdnou, ale ve skutečnosti opravdu náročnou a nevděčnou roli na jedničku. Celý snímek má klidnou, nezúčastněnou tvář. Pracuje jen pohyby hlavou a očima. Je opravdu potěšením sledovat tak precizní minimalismus. Edovu manželku hraje manželka režiséra Frances McDormand a hraje zde svůj standard. Dále bych ještě zmínil Tonyho Shalhouba v roli egoistického právníka, Jamese Gandolfiniho jako Velkého Davea a Scarlett Johansson jako dceru Edova souseda Birdy, u které Ed našel únik od svých narůstajících problémů. Kamera a režie jsou, nebojím se říci, geniální. Tvůrci zvolili stylově černobílý materiál, ale měl jsem možnost vidět i barevnou verzi, která má také něco do sebe. Filmu dominují dlouhé statické záběry, kde je dokonale rozvržené osvětlení celé scény. Kontrastní záběry s ostrým světlem střídají ty, kde je osvětlení jemné. Siluety celých postav střídají detailní záběry obličejů, při nichž můžete zkoumat každou hercovu vrásku. Film je poctou noir-filmům a celková atmosféra tomu dokonale odpovídá. Dialogové scény jsou bez hudby, ale Craneovy monology podkreslují klidné klavírní skladby. Muž, který nebyl je filmem velmi pomalým, ale nikoliv nudným. Příběh plyne pozvolna, ale jakmile vás vtáhne do sebe, budete s nadšením hltat každé filmové políčko. Je to filmařsky precizní práce. (14.07.2006) (méně) (více)