Millerova křižovatka

Scenáristický briliant, který ač možná nedosahuje noblesnosti Kmotra, či stylovosti Mafiánů, se stále řadí mezi přední a navíc trochu pozapomenuté mafiánské snímky. Bratři Coenové si hrají s postavami, jsou detailní a nevyzpytatelní, nejde však o kdovíjak velkolepé, nebo nedej bože násilné zvraty, divák jen prostě nemůže odhadnout následujicí děj. Millerova křižovatka pěkně vystihuje atmosféru 30. let, je velice chytrá a hlavně bohatá na dialogy až do takové míry, že po jednom zhlédnutí snad ani nelze film plně vstřebat, proto kdo se o to aspoň pokusil, nemůže říct, že se nudil. 10/10 (29.11.2008)

Mladí Coeni dělají to, co umí nejlépe, tedy demytizují organizace a parodují zavedené žánrové postupy. Zejména je to viditelné v tom, jak každému broke-bonerovi z mafiánských rodin dají určitou osobnost, minulost a vůbec. Sami tyhle svoje odchylky s chutí nechávají vyniknout díky klasičtějším než klasickým scénám jako například střelecký večírek Alberta Finneyho s thompsonem, operou v pozadí, doutníkem v puse a vybuchujícím autem před hlavní. Gabriel Byrne má v téhle roli všechno, jenom ne charakter a jeho motivace mi naprosto unikala, čímž pádem se prozatím měj, pátá hvězdo. (12.03.2012)

Z tohoto filmu mám poněkud rozporuplné pocity. Pro filmy o prohibici v USA mám lehkou slabost. Představený scénář tohoto filmu nebyl rozhodně vůbec špatný. Bohužel mi ovšem přišel až příliš vykonstruovaný. Největší problém jsem měl rozhodně s tím, že mafiánští bossové byli až příliš velcí důvěřiví šulínci, zatímco obyčejní poskoci zde byli prezentováni jako ti vůbec nejgeniálnější tvorové ve vesmíru. Při takovém rozdílu sociální inteligence se mi zdá maximálně nepravděpodobné rozložení sil, které nám snímek představil. Spíše se jen bratři Coenovi zoufale pokusili tímto způsobem vytvořit snímek, který by byl co možná nejvíce divácky atraktivní. Potěšilo mě na Coenovské poměry nadstandardně mnoho akce, velice sympatické postavy a nesmírně příjemný a zajímavý soundtrack. Z mé odborné strany pálím lepší tři kousky. (21.07.2018)

Válka mafiánských gangů je na spadnutí a nenápadná šedá eminence Tommy Reagan, která zatím do ouška šeptala rady aktuálnímu bossovi Leovi, se bude muset skutečně zamyslet nad možností svého přežití. Po krátkém přemýšlení rozehrává hru založenou na mixu pravd, polopravd i vyložených lží a svým klamáním těla i mysli stále přežívá, zatímco většina hráčů už klepe na dveře pekelné. Kdyby Tommy nebyl neúspěšným gamblerem, nesázel vždy na špatného koně a dostával do ruky lepší čertovy obrázky, tak by jistě od svého věřitele nedostával tolik fackovacích vzkazů a ukončil by gangsterské řádění poněkud rychleji. (20.09.2009)

Perfektně vybalancovaný kus poučené filmařiny. Primárně na dialozích postavená, přesto strhující podívaná, která rysy klasických gangsterek zdůrazňuje až do extrémů budících smích. Právo usadit se natrvalo ve vaši paměti si nejhlasitěji nárokuje nádherně „přestřelená“ akční scéna s Albertem Finneyem, k dokonalosti ji chybí jenom hláška „Hasta la Vista, Baby!“. V centru dění celého filmu příznačně stojí muž, jenž se vlastní aktivitou blýskne teprve během posledních minut. Do té doby je víceméně pasivně unášen osudem, který (v podobě klobouku) bere pevně do rukou až ve chvíli, kdy již nikomu „nenáleží“. Dvojsečnost této svobody zrcadlí hořké zakončení linie s pomyslným otco-synovským vztahem (Leo a Tom) – otec opouští syna, nikoliv naopak. Millerova křižovatka, kde se komplikovaně, byť přehledně proplétají životní cesty většiny postav, je místem, přes nějž musí každý párkrát za život projít. Bratři Coenovi jej ve své nejlepší tradici ukryli do filmu o zločinu a přidali své charakteristické ingredience: zvratky, divná jména, ječící tlouštíky, dialogy o ničem a (přitom) o všem. Jako jejich fanoušek jsem maximálně spokojen, ale máte-li chuť na „něco jako Kmotr“, poohlédněte se raději jinde. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, dzej dzej, ScarPoul, UncleG (26.06.2010)