Rocky

Naivní příběh o splnění velkého amerického snu není Rockyho hlavním problémem. Naopak i přes svou prostoduchost působí velmi uvěřitelně. Problém je v celkovém podání, které startuje už s poněkud nedotaženými pisatelskými schopnostmi Sylvestera Stallonea a dále pokračuje přes režii až k hereckým výkonům. První polovina je absolutně (!) zbytečná, snaha o psychologizaci postav vychází díky nulové režijní invenci vniveč a nudné zívání je nevyhnutelné. V druhé polovině si děj i tempo našlápne ke slibnějšímu potenciálu, jenž je však opět zahozen díky neustálému omílání vět o malém bezvýznamném člověku, kterému byla nabídnuta životní šance (stačilo to říct jednou!). Závěrečný zápas pak nikterak nepřekvapí nejen výsledkem, ale i suchým dojmem z použité formy. Chtěl bych nostalgicky přivřít oči, ale z nějakého důvodu to prostě nejde (05.12.2005)

Zázraky se někdy dějí. Boxer Rocky vydržel neporažen všechna kola v souboji s mistrem světa těžké váhy a béčkový film, od kterého nikdo nic nečekal, šáhl po metě nejvyšší a obdržel dva hlavní Oscary. A třetí zázrak navrch - do té doby absolutně neznámý Sly Stallone získal dvě oscarové nominace. Mimo jiné za scenář, plný skvělých dialogů, napsaný behem tří dnů. Sly snil svůj americký sen a nastoupil na hvězdnou dráhu. (11.05.2003)

Souboj outsidera s favoritem zůstane ve sportovním žánru věčným tématem, a když sám hlavní představitel napíše i scénář o jedinci, který se postavil všem, co mu nevěřili, zbývá k dokonalosti snad jen nějaký ekvivalent z reálného světa. Třeba ten, kdy to Akademie tenkrát Slyovi nakonec opravdu zbaštila a nadělila jemu i samotnému Rockymu pár nablýskaných sošek. To, že se z jedinečného příběhu nakonec stala série, je tak vlastně škoda, ale to už je jiný příběh. (18.03.2006)

Sportovní pohádka v sedmdesátkově špinavých městských kulisách a ultimátní feel good movie, v němž nejsympatičtější filmový outsider z ulice získá lásku, odemkne vlastní talent a vybojuje si v boxerském ringu svůj americký sen, zatímco jeho duchovní otec a představitel, jakýsi nýmand s podivným jménem Sylvester Stallone, se díky tomu ve skutečném světě stane přes noc hollywoodskou superstar. Rocky je Sly a Sly je Rocky a kdo u nejkatarznějšího konce všech dob nebrečel jako želva, neaplaudoval nebo nevyskočil a neboxoval do vzduchu, ten předchozích 115 minut buď prochrápal nebo nemá srdce. Boj sám se sebou, problematický vztah s otcovským trenérem Mickem i nejlepším kámošem a buranátorem Pauliem, romantická linka s ultraplachou Adrian… a neskutečně strhující a dojemná hudba Billa Contiho. (25.01.2016)

Rocky je pro mě doposud nejbližší Slyovou rolí, neboť je to jeho nejuvěřitelnější hrdina. Rocky není povrchní "boxovačkou", kdy outsider zvalchuje profi hráče, ale snaží se o hlubší pohled na jednoho prosťáčka, který uměl obstojně boxovat. Je slast sledovat životní příběh neúspěšného boxera, kdy se dvoří nevýrazné Adrian a snaží se s ní najít nějakou společnou věc, nebo kdy trénuje na svůj životní zápas. Tehdy si Avildsen vystřihnul jednu z nejlepších montáží, která kdy spatřila světlo promítačky. Pravý direct do mého srdce. (16.10.2007)