Před soumrakem

Odpoledne. Paříž. Opět se setkali. ONA zavítala na JEHO autogramiádu a už od prvních okamžiků bylo jasné, že ON to letadlo nebude chtít stihnout. ON totiž zakončuje své evropské propagační turné knihy, která vznikla ze vzpomínek z roku 1995, kdy ho ve vlaku na lince Budapešť – Vídeň uhranula toho času francouzská studentka. Bravo!! Tomuhle já říkám chemie mezi ústřední dvojicí. Jen se tak procházet a nostalgicky si vyměňovat zdánlivě banální myšlenky, až si člověk uvědomuje, jak je jeho utahaný život ještě utahanějším, bez jiskry, bez elánu, bez nadějí a pořádných snů. Je příjemné podívat se za oponu, kdy happy-end může znamenat jen zdánlivé pomatení láskyplným okamžikem nebo zda-li se ze zamilovaného párečku brzy nestala další stereotypní dvojice, co si už nemá příliš co říct. Jak asi skončily osudy temperamentní Vivian a šarmantního Edwarda, co šeptal Bill Murray do Scarlettina ouška a kam jejich tokijský duet směřoval, jak geniální matematik Matt Damon pochodil u Minnie Driver nebo jestli už to je lepší mezi fobiemi posedlým Jackem Nicholsonem a Helen Hunt? Žánrově zručný režisér má ohromný cit na trefné okamžiky, které by jinde vypadaly jako provařené klišé. Jeho záplava vět je formálně prostým dialogem mezi starými známými, za kterými poslušně cupitá kamera. Komorní atmosféru jen umocňují zcela suverénní herci, kteří za ta léta sami zráli a rostli, měli co nabídnout do vznikajícího scénáře. Hlavní devízou pak zůstává fakt, že se jak se Celine, tak s Jessem dokážete ztotožnit. Což bývá u americké romance takřka nemožné. Před lety to byla iluzemi nabitá dvojice, plná naivních představ. Nyní jsou zralými představiteli svých dávných snů, bilancující nad svými životy, nad Jesseho ne právě vysněným manželstvím i nad Celininou zahořklostí v otázkách lásky. K tomu ale ještě musí náš pár několik pařížských uliček projít. Mezitím bloudí mezi touhou napravit a ujasnit si, co se před lety pokazilo, a nedát na sobě znát nevyléčené rány a bolesti. Jejich úhybné kroky v konverzaci jsou natolik úchvatné už jenom v tom, jak je dvojice schopna skrýt city, které zřejmě nevyprchaly. Z Linklaterova díla vychází tolik pozitivního, mrazivě lidského a je jenom dobře, že svoji senzaci z roku 1995 nechal odpočívat a přišel s ní opět až po devíti letech. **** ¼ .. (11.09.2007)

║Rozpočet $2,7milióna║Tržby USA $5,820,649║Tržby Celosvetovo $15,992,615║ Ethan Hawke a Julie Delpy si pekne obratne počínajú s dialógmi, až radosť počúvať miestamy, občas sa navodí aj fajn atmosféra s emóciami ale to je asi tak všetko, nič viac, niečo tomu ešte chýba aby to bol silnejší zážitok, lebo predpoklady by to fakt malo, len keby sa nestavilo len na takú jednoduchosť. Niečo podobné v zrovnaní je aj film Once len ten ma vystavanú omnoho farbistejšiu kostru príbehu. /65%/ (06.10.2008)

Romantika... s překvapivě chytrými postavami. Problém je, že nevedou nijak nápaditý dialogy a tímhle on-line kecáním zaplácly celý film. Není to herecký koncert, jako spíš koncert dvou herců, které se nám snaží vnutit představu jakési náhlé improvizace. Třetí postavou je kamera, rozuměje divák, kterého, tancujíce s oběma hrdiny, kamera zastupuje. (15.09.2008)

[imdb: 8.0/10] | me: Výborné pokračovanie svojho o deväť rokov mladšieho brata. Herci dozreli a ich role im sedia vynikajúco. Jednotka bola naplnená vzplanutím, rozčarovaním a nezrelosťou. Pokračovanie je však plné stôp, ktoré deväť rokov uplynulého času za sebou zanechalo. Julie Delpy má však v sebe tentokrát iskru ozajstnej ženy, ktorá dozrela, niečo skutočne prežila ... a vie o čom rozpráva. Rozhovory sú poznačené spomienkami, súčasnosťou, tým obrovským vzájomným napätím a zubom času. A práve to napätie, ta (časom spôsobená) nesmelosť, množstvo (vyslovených i nevyslovených) otázok a odpovedí ... to všetko robí z tohto filmu príjemný zážitok. Tentokrát dospelý, zrelý a presvedčivý. (18.04.2010)

Pořád to funguje! Linklater pracuje s tím samým materiálem a přitom se nevykrádá, opět má k dispozici jen dva výborně civilně hrající herce a scénář jednoho dlouhého dialogu. Ten pracuje dobře, dost možná i díky spolupráci obou herců, kteří si nejspíš upravovali své charaktery a repliky tak, aby se s nimi mohli víc ztotožnit. Hlavní změnou oproti prvnímu dílu jsou témata, které oba třicátníci probírají. Už to není ta mile nervózní konverzace, plná ideálů dvou mladých lidí; uběhlo devět let a Paříž už není tím, co pro ně byla Vídeň. Oba mají závazky, oba od první schůzky zažili spoustu věcí... ale něco přece přetrvalo. Opět moc pěkné (i když o poznání drsnější), ale ani napodruhé mě to nestrhlo, takže zůstávám u čtyř hvězd. Konec je ovšem ohromný! 80% Poznámka pod čarou: Takovéhle filmy se dají natočit i u nás, to mi neříkejte, že na to nemáme prachy... Tak proč je nikdo netoči?! (04.07.2006)