Režie:
Pavel HášaScénář:
Jiří Svetozar KupkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Petr MandelHrají:
Rudolf Hrušínský, František Němec, Josef Abrhám, Luděk Munzar, Soběslav Sejk, Petr Štěpánek, Jan Vlasák, Josef Šebek, Stanislav Lehký, Jiří Klem, Karel Polišenský, Karel Hovorka ml., Kamil Koula (více)Obsahy(1)
Rudolf Hrušínský jako prezident Emil Hácha v dramatickém příběhu březnové noci roku 1939, která rozhodla o vzniku Protektorátu. Dramatický příběh se týká osudové noci ze 14. na 15. března roku 1939, v níž byl prezident doktor Emil Hácha přinucen, aby svým podpisem legalizoval zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor scénáře J. S. Kupka pojal tuto historickou událost jako lidské drama člověka, který je postaven před rozhodnutí, zda vyhovět nacistickému diktátu, nebo riskovat krveprolití. V režii Pavla Háši postavu Emila Háchy jako svou poslední roli (v roce 1993) vytvořil Rudolf Hrušínský. S hereckým mistrovstvím v ní ztvárnil rozpor mezi povinností a svědomím jako velké lidské drama... Televizní film uvádíme jako připomínku neblaze známých událostí, které uvedly naši vlast na šest let do nesvobody – vznik Protektorátu Čechy a Morava. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (107)
Televizní inscenace zachycující tragický den v českých dějinách – 15. březen 1939. Prezident Emil Hácha, „starý pán“ charakterizován výstižně, téměř encyklopedicky nejen ze strany ostatních postav, které připomínají, že se spolupodílel na překladu humoristického románu Jerome Klapky Jerome „Tři muži ve člunu", že mu v roce 1938 zemřela manželka, ale i prostřednictvím postavy samotného Háchy: „Proč mě vytáhli z mé knihovny na Hrad?“. Jako právník Hácha řeší otázku odpovědnosti, práva, chce, aby “byl už zítřek“, ovšem druhý den říká, že by byl raději “kdyby dnešek vůbec nenastal“. Scénárista J.S. Kupka začlenil i dobové nacistické propagandistické snímky. Výborný Rudolf Hrušinský. Použili-li tvůrci přímé citace, mohli alespoň v titulcích upozornit na konkrétní osoby. Háchu v Berlíně doprovázel ministr zahraničí František Chvalkovský (F. Němec - zde jen jako ministr). Vhodně využité dobové rekvizity - noviny s titulkem o vzniku slovenského samostatného štátu. ()
Dr. Emil Hácha byl pozoruhodným člověkem. Kdyby "stihl" být prezidentem dříve, troufám si říct, že by byl uctíván více než Masaryk. Osud nebo možná Pán Bůh (Dr. Hácha byl silně veřící) mu ke stáří připravil nelehký úkol, který mu dodnes nezávidí snad nikdo. Ale vydržel, až do samého konce a zatracení. Až s pádem železné opony se začalo rozkrývat, kolika příkoří a jak nelehkého údělu se tomuto skromnému, obětavému a čestnému muži dostávalo. Po přečtení knihy historika Víta Machálka si Dr. Háchy vážím o to víc. Naše republika by si měla toho velikána našich nedávných dějin připomínat častěji. Inscenace režiséra Háši jen připodobňuje co se asi mohlo stát oné noci 15. března 1939 v Berlíně. Ovšem s mistrovským výkonem pana Hrušínského, který takřka na smrtelé loži doslova zhmotnil kontroverzní osobu Dr. Háchy. Má to mimořádnou atmosféru, která je v televizní inscenaci málokdy k vidění. ()
S jinými herci by to bylo průměrné komorní drama, to se ale naštěstí nestalo. Hácha brilantně zahraný Rudolfem Hrušinským se divákovi představuje jako tragická postava nemilosrdného soukolí dějin, kde je jen na jediném člověku rozhodnutí, které ovlivní celý národ. Na Hrušinském už byla vidět fyzická slabost a léta, ale i ve svém posledním filmu ukázal, že je to pořád Pan herec. Hrušinskému sekunduje Josef Abrhám jako doktor, který zastává názor, že lid se má bránit a nesklonit se před tyranem. Naproti němu stojí František Němec, který jako racionální ministr tvrdí, že nepodepsání přinese jen zkázu a smrt. Film předkládá morální otázky a dilemata, jestli jeden člověk může v takové věci rozhodnout, co je to vlastně hrdinství a jakou cenu má skutečný život oproti planým řečem politiků. Na závěrečnou otázku, kterou Hácha položí postavě doktora, ať si každý odpoví sám. ()
Vytí vlků až do konce mých dnů. Osudový milník českých dějin a nezvratitelné dilema jedné noci. Strhující Rudolf Hrušínský, ocitající se v samém závěru svého uměleckého působení, vytvořil v Háchovi fascinující portrét člověka, obětujícího svou čest národu, který jej nakonec zradil. Obyčejný český člověk se totiž, jak známo, raději na chvíli přihrbí. ()
Emil Hácha není hrdina. Emil Hácha není ani zrádce. Oškliví se mi názorové poletování ode zdi ke zdi. Problém tohoto filmu však tkví zcela jinde, a totiž – jako by si někdo řekl: "Hrušínský je vážně nemocný, ty, vole; má v očích takový zásvětní svit, ty, vole; to bude herectví; vždyť to přece děláme pro dobrou věc, ty, vole; klidně můžeme tlačit na pilu".-------------- Hořko je mi z mrchožroutských pravidel showbizu. A přesto na ně přistupuji. Lačně; znovu & znovu. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (4)
- Roli lékaře Josef Abrhám neztvárnil jsem v tomto snímku, ale také mj. v seriálu Nemocnice na kraji města (od r. 1977) nebo snímku Všichni moji blízcí (1999). (majky19)
- Do Berlína provázeli prezidenta Háchu jeho dcera Milada, pracovník kanceláře prezidenta Kliment a ministr zahraničí František Chvalkovský. Hácha (Rudolf Hrušínský st.) také neutrpěl srdeční záchvat za přítomnosti šéfa Hitlerovy kanceláře Otto Meissnera (Luděk Munzar), nýbrž při rozhovoru s maršálem Hermannem Göringem. Jmenován není ministr (František Němec), podle okolností by mělo jít právě o Chvalkovského. Postavy lékaře a komorníka Kouby jsou z tohoto hlediska smyšlené. (Robbi)
- Svou poslední roli ve filmu ztvárnil Rudolf Hrušínský. Na natáčení jej vozili z nemocnice na revers. (hermiona)
Reklama