Jánošík

Jánošík ako Slovenský národný hrdina je podľa môjho názoru téma, ktorá je pre Slovákov nevyčerpateľná a ktorá sa bude dokým bude Slovensko Slovenskom na filmovom poli využívať v snahe dosiahnúť čo možno najreálnejší a najepickejší obraz tejto legendy. Prvý celovečerný slovenský film sa zaoberá práve týmto hrdinom. Jánošík sa vracia domov, vidí neprávosť páchanú na svojej rodine a svojich priateľoch, takže sa vzdá cesty celibátu a vydá sa na cestu zbojníka. Ľudia ho majú radí, lebo im pomáha. Vysokopostavený páni sú naštvaný, lebo ich okráda. Nakoniec ho chytia a on odvisne za rebro. Siakeľovi nemožno uprieť prvenstvo a ani spôsob ako sa z látkou popasoval. Aj keď film v súčastnosti pôsobí zastaralo a pre súčasného diváka sa tam nenachádza ani jedna pamätná alebo veľká scéna hodná zapamätania, je to film, ktorý má svoje tempo a aj svoju atmosféru - ku ktorej mu dopomáha prostredie stredného slovenska s malebnými dedinkami. Ku koncu film naberie na tempe a odflákne celý záver, vďaka čomu sa nemôže zjaviť katarzia ani napätie, čo považujem za najväčšiu chybu tohto filmu. Inak je to jednoducho nemý film z 1921. (13.10.2011)

Toto je film, ktorý skôr či neskôr musí vidieť každý Slovák. Hodinová verzia Jánošíkovho života je veľmi svižný film, preplnený udalosťami, čiže v tom dorom slova zmysle čisto dejový. Nejaké psychologické ponory sa tu samozrejme nekonajú, tu išlo najmä o to, aby mal scenár/film hlavu a pätu, aby diváci rozumeli, na čo sa pozerajú a aby to najmä VZNIKLO. Celkom ma prekvapilo, že film na mňa pôsobil rovnakým dojmom, ako zahraničné, čiže podstatne drahšie produkcie tej doby. Emocionálny dopad Ganceho a Griffithových filmov to nemá, ale asi by sa mi na trojhodinového nemého Jánošíka pozerať nechcelo. (05.10.2014)

Úplne prvý film o Jánošíkovi v nemom podaní, dnes už má rovných 100 rokov. Honorár Theodora Pišteka bolo vtedy 15 000 Kčs mesačne, čo bola obrovská suma, nakoľko priemerný plat bol cca 1000. Užitočný odkaz k filmu: http://janosik.terchova-info.sk/janosik-1921/ (03.03.2021)

Na salaš v slovenských horách prichádzajú traja návštevníci z mesta: valachovi pripomína jeden z nich Juraja Jánošíka. Začína sa odvíjať retrospektívny príbeh mytologickej postavy slovenských dejín, ktorý "bohatým bral a chudobným dával", nakrútený v r. 1921 v dvoch verziách - pre americké a československé publikum. Rekonštrukcia, ktorá je výsledkom skombinovania najpoužiteľnejších častí oboch dochovaných, no poškodených originálnych negatívov prebehla v r. 1975. Pištěk ako skúsený divadelný herec robí čo môže, ale osobne mi do úlohy vodcu hôrnych chlapov nesadol. K silnejším hereckým momentom patrili démonické úškľabky zlého grófa a nevyslovená závistnícka zlosť cigánky, ktorá podhodila zbojníkovi suchý hrach (tá herečka síce nerobila vôbec nič, len sedela, no sálala z nej mrazivá zlosť cigánskych vediem). Dramatické epizódy nechýbajú, ale film sa skôr sústreďuje na vykreslenie poddanského života a života bohatej šľachty, samotným zbojníckym akciám a sociálnemu Jánošikovmu cíteniu venuje až trestuhodne málo priestoru. Pozn. Citát z dobového plagátu filmu svedčí o silnej národnobuditeľskej úlohe filmu: "Jánošík je symbolom boja proti maďarskému zemianstvu, ktoré slovenský ľud utláčalo a držalo v putách. Dnes, keď slovenský národ púšťa sa na volných krídlach k voľnému letu, aby sa dostal na svetové závody, naši americkí bratia pomáhajú i v tejto práci, ba novou silou idú za vytknutým cieľom.". (02.02.2008)

Slovenský lidový hrdina z přelomu 17. a 18. století - zbojník Jánošík - se s odstupem let stal ve vyprávění slovenského lidu legendou, ochráncem utlačovaných, který bohatým bral a chudým dával. Jeho životní osudy přešly v letech před první světovou válkou i do české literatury, především Mahenova divadelní hra stávala řadu let mezi kmenovým repertoárem profesionálních i ochotnických scén. Jánošíkovská legenda se pak přímo nabízela k filmovému zpracování, které mělo velkou výhodu v jedinečném zachycení krásy slovenské přírody. Z podnětu amerických Slováků, kteří zajistili potřebné finanční prostředky, natočila nově ustanovená společnost Tatra-Film-Company Jánošíkovy osudy v roce 1921. Na tvorbě a vzniku celého projektu mají zásadní podíl čtyři slovenští tvůrci, žijící trvale v americké emigraci. Vedle autora původního scénáře Jána Žáka-Marušiaka to byli zejména režisér Jaroslav Siakel' (který završil svůj předlouhý život v úctyhodných sto jedna letech), jeho bratr Daniel a producent John (Ján) Závodný. Do hlavní role byl obsazen nestor českého filmu, tehdy šestadvacetiletý Theodor Pištěk, který získal výjimečnou příležitost ztvárnit herecky náročnou postavu. Film byl natáčen současně dvěma kamerami podle dvou odlišných scénářů, z nichž jeden byl určený pro americké krajany a druhý pro domácí publikum. Neobvyklá a originální je pak samotná struktura vyprávění skrze retrospektivní vzpomínky starého bačy. Zfilmovaný Jánošík přirozeně slavil velký ohlas jak v Československu, tak v zámoří, kde nakonec skončila i jediná kopie. Ta byla náhodně objevena na počátku sedmdesátých let Johnem Závodným, který ji okamžitě daroval slovenskému filmovému archivu. Zrestaurovaná verze se nakonec dočkala obnovené kinopremiéry a vrátila slovenskému národu jejich legendu. Špičkové převedení filmu na DVD nosiče je doplněno vyčerpávajícím bonusovým materiálem, v němž je zachycen zrod, vývoj a následný osud němého Jánošíka tak, jak by si přál každý filmový fanoušek. (14.11.2009)