Waterloo

Vskutku velkolepá a poctivá filmařina. Nejdříve jsem si posteskl, že Napoleona nehraje Herbert Lom, který ve Vidorově verzi Vojny a mír (tu Bondarčukovu paradoxně neznám) byl právě v této roli výborný, ale brzy mě Rod Steiger přesvědčil o tom, že on je ta pravá volba a jeho velmi uvěřitelné herectví si plně získalo moje sympatie. Jeho souboj s Christopherem Plummerem stál zato, ale šlo tu především o bitvu monstrózních rozměrů, ktetá nemohla žádného příznivce válečné filmové tvorby nechat chladným. Kvůli trochu rozvleklé zhruba první půli to na plný počet není, ale poctivé 4* jsou to každopádně. (21.07.2011)

Bondarčuk co se velkoleposti a důrazu na detail týče má konkurenci jedině sám v sobě. A to je svým způsobem chyba, protože Waterloo je v zásadě naprosto stejně pojaté i servírované jako třetí část Vojny a míru s bitvou u Borodina. Od režiséra Bondarčukových kvalit bych přeci jen čekal něco jiného než co již jednou nabídl. A že to umí i jinak dokázal právě ve Vojně a míru, kde co bitva, to zcela jiný šálek kávy. Aby ovšem nedošlo k omylu, toto mé hnidopišské povzdechnutí bere za své ve světle neskutečné práce kamery a celé druhé poloviny s bitvou samotnou. Naprosto geniání je především "strategický" nadhled. Podivuji se, že to snad až na Stonea v Alexanderovi nikdo nezopakoval. Opravdový problém je tedy pouze v Rodu Steigerovi, který Napoleona příliš nezvládá. V abdikační předtitukové scéně zbytečně teatrálně tlačí na pilu a je tak mnohdy spíše karikaturou Bonyho než jeho nejlepším představitelem. I když i on rozhodně má své silné momenty. Krom toho naprosto nechápu jak jde dohromady "rovnice" Bonaparte + Bondarčukova snaha o naprostou historickou věrnost i toho nejposlednějšího stébla trávy + angličtina(!). Přesným opakem Steigera jsou pak Welles (navzdory minimu času na plátně) a Christopher Plummer, který již od začátku nemohl být lepší. (25.02.2010)

Sergej Bondarčuk překonal sám sebe. Jeho Waterloo je dechberoucí zážitek. Maximální autenticita, nádherná výprava a úžasné herecké výkony v čele s Rodem Steigerem, Christopherem Plummerem a Orsonem Wellesem. A ten rozpočet: Producent Dino De Laurentiis na celou tuhle srandu sehnal na tehdejší dobu závratných 38 milionů dolarů. Pro srovnání - Leanův Lawrence z Arábie stál "jenom" 15 milionů dolarů. (15.08.2012)

Velkofilm podle mých představ, jmenuje se Waterloo, a je skutečně o Waterloo (ne žádný příběh, na jehož pozadí by se bitva odehrávala). Zvláště potěšující je, že film působí přesvědčivě i po více než 30 letech, na rozdíl od mnoha jiných z té doby a koneckonců i dnešních. Velkolepé, skvěle zrežírované a nasnímané, poměrně věrné, technicky precizní a zahrané. Zvláště mě překvapil skvělý zvuk, nevím, nakolik to je práce při převodu na dvd, ale působí velmi dynamicky. Autoři dnešních velkofilmů by si měli vzít z Bondarčuka poučení, jak natočit BITVU. (26.07.2006)

Skvělá ukázka toho, jak se točily monumentální bitvy v době dlouho před CGI. Ale i přes obdivuhodné produkční zázemí a Bondarčukovy nezpochybnitelné režisérské schopnosti, jejichž zásluhou jsou zde k vidění pozoruhodné spektakulární záběry s tisícovkami statistů, jde o poněkud chladnou rekonstrukci, která sice opravdu poctivě p(r)odává titulní událost, ale na hlubší prokreslení postav a dobového kontextu už jí mnoho prostoru nezbylo. Steiger je sice v roli Napoleona dostatečně výrazný (bez ohledu na sklony k mírnému přehrávání), ostatní postavy jsou ale v podstatě jen ploché figurky, které jsou zde pouze z nutnosti. Víceméně to platí i pro Plummerova Wellingtona (druhou hlavní postavu), který utkví v paměti primárně kvůli hercovu charismatu a nikoliv míře zajímavosti charakteru samotného. Možná filmu vyčítám věci, které pro jeho tvůrce nebyly příliš zásadní, pro mě jako diváka v případě seriózního historického velkofilmu ale význam (obvykle) mají. Jinými slovy - nedokážu si naplno "užít" epickou akci, když mi prakticky vůbec nezáleží na jejích účastnících. 70 % - vidět to v kině, pravděpodobně bych hodnotil výš. Na tv obrazovce ta velkolepost prostě nikdy naplno nevynikne. (06.11.2022)