Režie:
Sergej BondarčukScénář:
H.A.L. CraigKamera:
Armando NannuzziHudba:
Nino RotaHrají:
Rod Steiger, Christopher Plummer, Orson Welles, Jack Hawkins, Virginia McKenna, Dan O'Herlihy, Rupert Davies, Philippe Forquet, Gianni Garko, Ivo Garrani (více)Obsahy(2)
20. 4. 1814, Fontainebleau. Napoleon Bonaparte je po porážce u Lipska donucen svými maršály k abdikaci a nucenému vyhnanství na ostrov Elba. Odtud se ale po necelém roce vrací a nastává období posledních sta dnů jeho vlády. Období bouřlivé, které začalo obnoveným slibem věrnosti jeho bývalých vojáků, pokračovalo vyhnáním krále z Paříže a skončilo rychlým tažením do Belgie a závěrečnou osudovou bitvou u Waterloo. Italský koproducent snímku Dino de Laurentiis pojal záměr zadat tuto látku právě režisérovi Sergeji Bondarčukovi po zhlédnutí jeho velkolepého zpracování Vojny a míru – a Bondarčuk nezůstal své pověsti nic dlužen. Historicky věrné zpracování, epická výprava, dokonalé kostýmy, skvělý hudební doprovod Nina Roty a hlavně 17 000 statistů ve strhujícím zpracování samotné bitvy činí ze sledování tohoto filmu-monumentu skutečný zážitek. (Česká televize)
(více)Recenze (147)
Waterloo je jednou z mála ukážok výhodnej vzájomnej spolupráce medzi Východom a Západom a schopnosťou vycibriť jednotlivé dovednosti navonok odlišných civilizácií. Už z názvu plynie jasnosť a prehľadnosť tématiky, ktorá sa bude dopodrobna rozpitvávať : Napoleon začína rokom 1812 upadávať (nemyslím morálne, to začal už nástupom na trón) a svojou drzou neústupčivosťou znovu vytiahol desaťtisíce vojakov na istú smrť u dnes už slávnej bitky u Waterloo. Bondarčuk tento konflikt vlastne postavil pred pomerne zvláštnu výzvu, kde dejiny, ako ich poznáme sú tu podstatné iba z časti, viac "nás trápi" dobré počasie, dostatočná tvrdosť pôdy, mentálna príprava, presun vojsk, zásoby atď. Steiger je eso, čo viackrát potvrdil, potešia aj ďalšie západné hviezdy, ale určite najviac nenormálna megalománia a kooperácia samotnej bitky. Tá trvá bezmála 3/4 hodinu, kde vidíte komparzistov, ktorých by všetkých spolu nezachytilo niekoľko kamier navzájom. Ďalej nás sprevádzajú letecké zábery, obkolesenie dymu, u mužov pýcha vlastenectiev vs. strachu o život... Ale hĺbkovou precíznosťou ako Sergejov debut Osud človeka tento veľkofilm samozrejme nedosahuje. Je to kvalitné, to áno, ale po určitý dispozičný mantinel. ()
10/10 Asi nejlepší historický válečný velkofilm (i když to už v době svého natáčení v podstatě každý). Napoleon je po porážce u Lipska donucen svými maršály k abdikaci a nucenému vyhnanství na ostrov Elba. Odtud se ale po 10 měsících vrátil a začal tak svých Sto dnů - začalo to přeběhnutím jeho bývalých věrných vojáků poslaných králem k zastavení vpádu, pokračovalo vyhnáním krále z Paříže a zkočilo rychlým tažením do Belgie a závěrečnou bitvou u Waterloo. Koprodukce natáčená v přesně vymodelované ukrajinské krajině u Waterloo angažovala kromě 23 000 statistů v uniformách tří hlavních armád, také hvězdy západní kinematografie - Welles, Plumer a hlavně Steiger - a mohl tak vzniknout jeden z nejdokumentárnějších a nejmonumentálnějších bitvy 19. století. A to všechno bez pomoci klíčovacích triků, ale zato s leteckými záběry bojujících formací - nádhera. Snad jen ty neustálé výbuchy ohně si specialisté na zvlášní efekty mohli odpustit. A i násilně voperovaný minipříběh o ukradeném praseti a následném pobíhání vojaáků po bitevním poli s řevem, že je to všechno šílenost mi do celého konceptu jaksi nesedělo. ()
Drobná historická vsuvka o tom jak psaly pařížské noviny o Napoleonovi:Netvor unikl z Elby. Vlkodlak přistál u Cannes. Nestvůra dorazila do Grenoblu. Tyran je v Lyonu. Bonaparte se blíží. Napoleon bude zítra v našich branách. Jeho veličenstvo je v Paříži. Tak teď k Bondarčukově filmu. V s porovnáním s ním, co se bitevních scén týká (díky komparsu sovětské armády), je většina filmu o napoleonských válkách jen málo obsazenými divadelními představeními. Dokáže tomu konkurovat jen Vojna a mír a tedy tu, kterou natočil taky Bondarčuk a možná ještě Vidora Kinga. Film nemá jen bitvu, ale i dobře propracované a zajímavé postavy. Bondarčukovi se to zkrátka povedlo. Ta jeho verze je tak mezinárodní, že jsem ji dlouho považoval za britskou a ne sovětsko-italskou. Finančně to možná bylo možná Waterloo, umělecký nikoliv. ()
Velkolepý dojem, že filmu se účastní stejný počet osob jako skutečné bitvy o Waterloo, tentokrát zastiňuje vše ostatní. I když žádné "ostatní" de facto není, což u filmu, jehož konec zná předem úplně každý, nemusí být to nejšťastnější scénáristické rozhodnutí. Doporučuju také prostudovat alespoň stručný manuál k oné bitvě, jinak vám může uniknout důležitost a fatálnost některých strategických rozhodnutí. Ale podobný film jako tento už se zkrátka NIKDY nenatočí. Ani v Číně. ()
Absolútna bomba! Takto má vyzerať historický veľkofilm! Žiadne zbytočné milenecké scény, žiadne smiešne počítačové triky , žiadne vymyslené vedlajšie postavy a ich príbehy, a žiadne trápne zábery na pár bojujúcich vojakov...Iba krv, pot a blato bitevného pola pri Waterloo. A hlavne historická vernosť: dokonalé kostýmy a tisíce bojujúcich štatistov - skutočne živých ľudí, nie nejakých naklonovaných počítačových figuriek... Úchvatný je hlavne stategický nadhľad nad bojiskom, a skutočnosť že samotnej bitve je venovaná celá hodina! ()
Galerie (57)
Photo © Mosfilm
![Waterloo - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/167/155/167155689_334373.jpg)
Zajímavosti (14)
- Pro film bylo vyrobeno 29 000 kostýmů. (ČSFD)
- Režisér Sergej Bondarčuk musel mať stále k dispozícii anglického, talianskeho, francúzskeho a srbochorvátskeho tlmočníka. (classic)
- Tvorcovia využili leteckú kameru, ktorá efektívne zachytávala širokú škálu tohto historického konfiktu. (vander19)
Reklama