Andrew - člen naší rodiny

Souhlas se Smilefacem - jestli v podobném stylu natočí "Já, Robot", pak opravdu bude Isaacu Asimovovi, skutečnému géniovi robotiky a sci-fi vůbec, věčná sláva. Už se nemůžu dočkat, až si přečtu Pozitronic Mana...Výtvarná stylizace (včetně efektů, samozřejmě) mě opravdu vzala, stejně jako romantické části příběhu, které mně osobně nějak přeslazené nepřišly. A jaká jiná může být hudba Jamese Hornera, než nádherná? (31.08.2003)

Bicentennial Man je příjemná rodinná "pohádka" o robotovi, jenž se chtěl stát člověkem. Na to, že je to na motivy povídky od I. Asimova, jsem čekal trochu něco jiného. Bicentennial Man je totiž klasický Columbus - v tom dobrém, i v tom špatném slova smyslu. Je to rodinná, přeslazená a dojemná rodinná podívaná v tom nejameričtějším pojetí. Herecké výkony jsou dost dobré - Robin Williams umí hrát až neskutečně lidsky a člověk mu to naprosto žere. Hornerova "dojemná" hudba je rovněž pěkná. (10.07.2012)

Kto by od Columbusa cakal nejaku tu technologicku dramu?Nikdo.A predsa,ajked sa tento film tvari ako jednoducha rodinna zabavka,skryva mnoho odkazov na otazky,ktorymi sa zaoberal Isaac Assimiov.A v Columbusovych rukach sa tento pribeh robota stava ludskym a pekne nam kopiruje jeho samotny vyvoj vo filme.Ku koncu sa to uz nedalo vydrzat a vyhrkli mi slzy...Myslim ze pri tomto filme sa neudrzi ani drevorubac s kamennym srdcom.Nieje to az take sofistikovane ako A.I. ale ma to atmosferu a dobre sa to pozera.Urcite na tom ma levi podiel aj Robin Williams so svojim jemnym humorom,ktory semtam odlahci niekedy az prilis vaznu atmosferu.Vyborny film s velkym srdcom (17.10.2005)

Devadesátá léta patřila Robinu Williamsovi a toto už je jejich dozvuk. Přesto zde Robin v hlavní roli podává výborný výkon, ke kterému ovšem napomáhá i skvělá maska robota Andrewa. Spojení Columbus + Williams fungovalo už při Tátovi v sukni a zde tomu není jinak. A poutavý příběh i jeho romantická linka jsou natolik příjemné, že filmu neublížila ani délka přes 2 hodiny. (12.01.2007)

Měl jsem tenhle film rád už poprvé, když jsem ho před několika lety viděl, a nic se na tom nezměnilo i po letech. Ten příběh je hodně zjednodušován a velké skoky vedou k tomu, že některé emotivní scény nevyznívají tak dobře, anebo naopak vyznívají moc chtěně, ale stejně je to nádherná ukázka toho, jak může vypadat láska a lidská/robotická zarputilost. Lidé mají rozhodovat o tom, kdo je člověk. Mají na to vůbec kompetence? (05.07.2015)