Taková zvláštní rodinka

Skvěle napsané. Je to takový ten nejvíc suchý humor, co vlastně už ani není humor, a to mi prostě sedne. Všechny dialogy jsou hodně dobře vypointovány vždy tak nějak do absurdna a herci je podávají s "k posrání" vážnými ksichty. Samozřejmě až na žoviálního Hackmana. Z herců se mi nejvíc líbili právě Gene Hackman a Gwyneth Paltrow. Také asi protože měli role o něco lépe napsanější než ostatní. Fakt brilantní film, který ale určitě není pro každého. (01.07.2006)

Wesi, zkusil jsem tě u tohoto filmu po druhý. Chtěl jsem ti dát šanci, když sis mě získal s Grandhotelem Budapešť. Jenže musím ti říct, že i na podruhý tenhle film na mě s jeho divným humorem působí hrozně divně. Koukám, koukám...ale nic to se mnou nedělá. Nápady to má, to je jasný. Ty si měl dobré nápady už tenkrát. Možná ses tu jenom rozjížděl, ale už tenkrát to šlo. Jenže ten humor, kterej v Grandhotelu funguje, tady působí hrozně do prázdna. Tak sorry...třeba tě zkusím jednou do třetice a omluvím se ti. Teď ale ne. (16.12.2018)

Tajně jsem doufal, že to bude větší jízda, ale vyloženě zklamání nepřišlo. Film mě pobavil, přestože humoru tam nebylo zas tak moc. Na několik vtipných hlášek či situací si však divák příjde. No a k tomu na hodně kvalitní herecké obsazení, nejvíc mi asi sedl starý Tenenbaum v podání skvělého Hackmana, dobrá byla i "adoptovaná" Gwyneth Paltrow, zklamalo mě ale obsazení Billa Murraye, komediální potenciál mého oblíbence byl absolutně nevyužitý. Směrem ke konci pomalu začala filmu docházet šťáva a nakonec těch 109 minut bylo skoro až moc (přibylo vážných scén, které mě už nebraly). No, po Takové zvláštní rodince jsem se rozhodl, že od pana Andersona zkusím ještě nějaký film a dle zdejšího trendu jsem sám moc zvědavý, jestli se zařadím mezi nechápavé kritiky nebo hysterické obdivovatele. Tento jeho počin vidím na průměr. "Zachránil mi život, víte. Před 30 lety mě na bazaru v Kalkatě bodli nožem. Odnesl mě do nemocnice na vlastních zádech." "Kdo tě bodnul?" - "On." (12.02.2012)

Rodinka Tenenbaumovic je opravdu tak trošku zvláštní. Vše začíná tím, kdy bohémský otec Royal opouští manželku a děti. Po dvaceti letech z dětí vyrostly individuální osobnosti se specifickými vlastnostmi, matka se znovu zamilovala a chystá svatbu a otec se ocitá na pokraji krachu. Shodou okolností se všichni členové rodiny začínají vracet do rodného domu, který obývá matka. První z nich je ovdovělý syn Chas se svýma dvěma syny, trpící až chorobným strachem, aby se nikomu nic nestalo. Druhou vlaštovkou v hnízdě je adoptovaná dcera Margot, která již od svých 12 let úzkostlivě tají své kouření (zatím úspěšně) a momentálně se rozchází se svým o dost starším manželem. Posléze přijíždí z dalekých cest i úspěšný tenista, syn Richie. Komplet rodinu uzavírá otec Royal, který se do rodiny vnutí s tím, že je smrtelně nemocný a poslední dny života chce strávit právě se svými nejdražšími. To vyvolává především mezi sourozenci válku argumentů. Spolu s otcem se pod společnou střechu vrací i spoustu nedořešených problémů z minulosti a tak se zdá, že tohle by mohla být ta správná příležitost vše urovnat a dát do pořádku. Jednou se český překlad filmu trefil do černého. Tahle rodina je totiž všechno, jen ne normální. Každý jedinec je silnou osobností, která má na plátně čestné místo. Počínaje rodiči, kteří rozhodně nemohou být příkladem pro spořádané rodinky. Chválím výborné herecké obsazení, všichni své role zvládli na výbornou a celkový dojem je takový, že je scénář ušitý hercům na míru. Příběh je bláznivý, režie střízlivě balancuje na hraně kýče a originality. Upřímně jsem se bavila od začátku do konce - pozor ale, jedná se o vytříbenou situační komedii a zároveň i drama, plné lidskosti, životních starostí i radostí, nevšedních i každodenních okamžiků, které divákovi přibližují běžný život jedné excentrické rodiny. (19.08.2012)

Na tomto filme je najzvláštnejšie to, že sa tvorcovia pokúsili nakrútiť film o zvláštnej rodine zvláštne. Filmy o Flintstonovcoch a Addamsovcoch zachovávajú atmosféru kresleného alebo hraného seriálu, čo sa od nich napokon očakávalo. Tento autorský film sa chopil témy "taká normálna rodinka" spôsobom, ktorý čakal málokto. Rozprávač, nápisy, flashbacky, radenie do kapitol na spôsob "Izby s vyhliadkou", strih na neočakávaných miestach, množstvo strihov na jednotku času, krajne banálne a krajne extravagantné dialógy, to všetko prispieva k divnej a pôsobivej atmosfére, čo len korešponduje s charakterom Tenenbaumovcov. Takýto spôsob rozprávania sa dobre hodí k hektickému tempu príbehu, ktorý je však bohužiaľ skôr kopou šialených nápadov a epizód než uceleným príbehom. Povedal by som, že kopa epizodických scénok by sa dala pokojne vypustiť bez toho, aby došlo k ujme na jeho kompaktnosti. Napriek tomu, že film je do značnej miery postavený na humore (najlepší žartík je asi ten, keď dvojica bitkárov dopadne do zen-garden), nie je komédiou, ale akousi lyrickou groteskou. Napriek zjavným kinematografickým kvalitám nie som v stave pochopiť, o čom ten film je a v aké cieľové publikum dúfa. To, že každá geniálna rodina je zároveň nenormálna som vedel (resp. predpokladal) už skôr. PS: Fockerovcov som zatiaľ nevidel, takže predbežne u mňa vyhrávajú Addamsovci. (06.03.2005)