Kafe a cigára

Celou hodinu jsem se u těch to krátkých povídek nudil, Dvě třetiny filmu mě to vůbec nebralo a přesto jsem s hodnocením nešetřil. Poslední třetina totiž přinese spoustu výborných povídek. Jedná se prostě o galerii. Argumentem většiny je, že by se měli 2-3 povídky vyšrtnout, aby byl film ucelenější. Jenže tohle je o vkusu, protože kdyby šrtala většina, tak já se své nejoblíbenější (No Problem) ani nedočkám. V mé galerii pak hodně svítí i povídka s Iggym a Tomem Waitsem, Cate Blanchettová (úžasná myšlenka a závěr povídky) a jedna, kterou tu vyzdvihují všichni - Bratranci? Z té jsem tak nadšený nebyl, ale pořád je hodně dobrá. Závěr už opět patří tomu, že dva staré pány by spousta lidí škrtala a přitom mě sedí skoro nejvíce. Každá povídka má svojí poetiku a proti gustu. Jen musím říct, že nebýt závěrečné titulkové písničky, dával bych 3 hvězdy a asi bych to tu zkritizoval silně, jenže ona mě donutila kouknout na film úplně jinak a pustit si ho celý znovu. Jinak, kdyby tady uživatelé získávali podpisy za své komentáře, tak se podeíši pod starbrejkra a Mattyho. Vystihující. Navíc jsem před tímto snímkem koukal na sérii Alien versus Predátor a to jsou pak Kafe a cigára krásným pohlazením......and now, the news! (27.11.2008)

Tohle nebylo pěkný..vážně ne. Všechny povídky jakoby měly stejnou osnovu, jen se měnili herci a prostředí. Fakt jsem si uvědomil, že rozhovor v reálném životě nemůže fungovat jako dialog ve filmu. Není co předvádět, přestože je obsazení kvalitní, dívat se na nudící se osoby mě nebaví a ani kamera děj příliš neosvěžila (kompozičně však výborné). Pro mě nejslabší Jarmusch, doufejme, že další "krize" už nenastane. (08.07.2006)

Příjemná oddychovka, na kterou ovšem musí být ta pravá "jarmuschovská" nálada. Poklidné, až líné, minimalisticky uchopené, s několika vizuálními prvky, jenž se pravidelně objevují i v dalších povídkách (kárečkový vzor ubrusu nebo stolu, všudypřítomné přiťukávání etc.) a které baví znovu a znovu objevovat v následujících minutách. Osobně mně nejvíce bavily závěrečné povídky, v nichž probleskávaly myšlenky těch předešlých a ve kterých se především objevovaly odkazy na další filmové reálie; viz povídka Bratranci? se Stevem Cooganem a Alfredem Molinou - odvolávky na Sama Mendese, Spike Jonze, Spike Lee či na snímky NONSTOP PÁRTY (2002) a HŘÍŠNÉ BOOGIE/HŘÍŠNÉ NOCI (1997). Shrnuto a podtrženo: Kvalitní, dobré, na úrovni... nepouštějte si pokud máte právě chuť na něco akčního. Se zlou se potážete. ;o) (22.01.2005)

Krátké filmečky o ničem, které spojuje jenom chorobná touha po nikotinu a kofeinu. Skoro to působí jako zakázka tabákové společnosti pro několik studentů FAMU. A ono to jako studentský film doopravdy vypadá. Nechybí zápal pro věc, nemalé množství invence, svěží styl vyprávění, odvaha něco natočit jen tak pro sebe...a tak podobně. A on za tím stál Jim Jarmusch. Milé poklábosení. (21.07.2006)

Kaleidoskop rozhovorů nad kávou (či čajem) na různých místech v různém čase. Slabší kousky se střídají s výživnějšími, pro mě byla jasná jednička rozhovor Igyho Popa s Tomem Waitsem (tracheotomie plnicím perem mě odrovnala), těsně dotahoval Alfred Molina, vnucující společný rodokmen Steve Cooganovi, a zajímavá byla i Cate Blanchett v roli "sestřenic". Na první pohled to vypadá jako hromada blábolení nad kavárenskými stolky, ale kromě zábavy si přijde na své i hloubavější divák, pátrající po smyslu našeho bytí na tomto světě. Jim Jarmusch opět nezklamal. (09.01.2011)