Kafe a cigára

Pohlazení po duši pro všechny milovníky kávy a tabáku. Já osobně jsem velký milovník kávy černé jako bezměsíčný noční obloha a poctivě se ji oddávám několikrát denně. Bez kofeinu si nedovedu představit život. Můj mozek by byl ve velkých nesnázích. Tabáku jsem doposud nepřišel na chuť a možná právě proto, se mi tento snímek líbil tak nějak napůl. Povídek je mnoho a mají velice různou kvalitu. Všechny se odehrávají u stolu, kde se objevují dva až tři lidé a téměř vždy káva a cigárko Tím, že jsou všechny povídky opravdu krátké, tak se jim úplně nedaří začít nějakým způsobem nudit. Většina povídek je průměrná, ale vyskytlo se několik velice světlých výjimek, při kterých jsem se skvěle bavil. Divák se dozví například to, že není příliš zdravé si dávat na oběd kávu a cigárko a že pokud si budete dávat kávu před spaním, tak se vám budou sny zdávat rychleji, což brzy hodlám začít praktikovat. Přináší i dobrou zprávu pro všechny čerstvé nekuřáky, protože jak se dozvíte, tak pokud už jste kouřit přestali, tak vůbec nevadí, když si tu a tam jednu cigaretku ke kávě přeci jen dáte. Velice zajímavý nápad. Doporučuji sledovat u kávy. (12.05.2019)

Nekouřím a kávu jsem měl dvakrát v životě (jednou z mladické nerozvážnosti, podruhé už jen z nerozvážnosti), nicméně při sledování Kafe a cigár to naštěstí žádný velký hendikep nebyl. Jim Jarmusch napsal vynikající povídky s Iggy Popem, Tomem Waitsem, Cate Blanchett (dvakrát), Alfredem Molinou, Stevem Cooganem a Billem Murraym, proložil je roztomilými legráckami typu Teslův transformátor či Elvisovo zlé dvojče, a další originální kousek, tentokrát plný kofeinu a nikotinu, byl na světě. Že by některý z příběhů byl vyloženě nezáživný či jaksi navíc, říct nemůžu. Přesto mi ale film připadl o pár minut delší než bylo nutné k absolutní spokojenosti. (11.05.2014)

Prvním dojmem bylo jednoznačně zlamání. Možná i proto, že nekouřím a kafe nijak moc nevyhledávám, takže mi asi chybí cosi podstatného k tomu, abych si tenhle film dokázal užít ;o) Jenže postupně si mě tenhle film nefilm vážně získal. Nevím čím to je a někdy Jima Jarmusche podezírám z toho, že to neví ani on sám, ale jeho filmy jsou, přes všechnu stylizovanost a libování si v absurditě, neuvěřitelně živou výpovědí o světě a o lidech, kteří v něm žijí.... Jarmusch zase nezklamal. 80% (02.08.2009)

Kafe a cigára jsou prazvláštní směsou, kterou nespojují jen ony dva předměty z názvu, ale hlavně styl komunikace - který obvykle končí nějakým tím faux pas nebo trapasem. Tohle dílko Jima Jarmusche lze lehce rozdělit na dvě velké a jednu malou část - povídky s herci, povídky se zpěváky a povídky s neherci. Každá část má svůj smysl a kouzlo, ale přece jen o stupínek lepší jsou ty vypointované herecké exhibice (výteční Bratranci, směšně trapná Sestřenice, dobro-zlá Dvojčata, vtipná neřeč Roberta Benigniho, otec, co si platí lásku syna...). Pak jsou tu povídky se zpěváky, mají také pointu, ale ta obvykle není tak zjevná, což je samozřejmě dáno spíše civilnějším výrazivem (Iggy a Tom, RZA a GZA, Jack a Meg). Kafe a cigára jsou nevyrovnaným šťůčkem, každopádně nenudí a hlavně každý si najde své oblíbené cosi. U mě převažuje spíš pozitivní dojem z dobrého a originálního záměru posadit dva lidi ke stolku a nechat je povídat o něčem či o ničem, ze zajímavého obsazení, z dobře zvolené hudby, z černobílé hravosti... I kdybch hodnotila jednotlivé povídky zvlášť a pak je zprůměrovala, nevyšlo by mi míň než ***, takže 70%. (21.11.2006)

Zlí jazykové by mohli tvrdit, že celý film je o lidech, kteří sedí v různých podnicích nad šálkem kávy s cigaretou a žvaní – kulantně řečeno – o tom, jak jim dupou králíci (jinými slovy o ničem). Není to však pravda, již samotné tvrzení, že tento film „o něčem je“, totiž považuji za scestné. Filmy, které „o něčem jsou“ zpravidla nenechávají komunikaci pouze na svých postavách, nýbrž komunikují i se samotným divákem. Takhle to vyjde nastejno, jako kdybyste si zašli do nějaké knajpy a tam deset minut pozorovali jednu dvojici vedoucí dialog, pak přešli jinam a tam opět po určitou dobu někoho pozorovali. Pouze pravděpodobnost, že byste narazili na konverzace natolik zajímavé jako v tomto filmu, je velice malá. Nabízí se logická otázka: „proč to Jarmusch natočil?“ Odpověď je prozaická: „a proč ne?“. Právě tato nenucenost je mi na Kávě a cigaretách nejsympatičtější. Budí dojem díla, o němž si každý může myslet co chce, aniž by to komukoliv z tvůrců vadilo. Ti si tak jako tak v klídku dopřejí své kafe, cigárko a povykládají si třeba o zrychlených snech nebo kávových nanucích. Některé etudy si koledují o vystřižení, jenže, co kdyby šlo zrovna o ty etudy, které někdo považuje za nejzdařilejší? Nebýt Cousins a Cousins?, volím zcela jistě hodnocení nižší. Být kuřák, volím zcela jistě hodnocení vyšší. Ona je to vlastně série prvotřídních reklam na tabák a kofein. Až jsem se s tou kávou bez cigarety cítil trapně. 70% Zajímavé komentáře: Eodeon, Radko, k212, arie (26.10.2007)