Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Berlín, 1942. Friedrichu Weimerovi je sedmnáct a právě ukončil školu. Pochází z chudých poměrů, přesto však sní o tom, že v životě něco dokáže. Jediné, čemu se intenzivně věnuje, je amatérský box. Šanci dostává v okamžiku, kdy se setkává s chápavým Voglerem, který sdílí jeho boxerskou vášeň a učí na elitní nacistické střední škole Nationalpolitische Erziehungsanstalt (Napola). Ten zajistí, aby tam byl Friedrich přijat, a stává se jeho mentorem. Friedrichovým novým přítelem se stává syn vysoce postaveného nacistického pohlavára Albrecht Stein - citlivý mladík, který před ním neskrývá své pochybnosti o ideologii, kterou si ostatní studenti nechávají bezmyšlenkovitě vtloukat do hlavy. V každodenní konfrontaci s tvrdým a námitky nepřipouštějícím drilem se Albrecht stále zřetelněji dostává do konfliktů. Friedrich pochopí, že kamarád si svůj osud zvolil i za cenu sebezničení. Rozhodne se, že využije posledního zbytku svobody, který mu osud nabízí, a pokusí se žít čestný život. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (260)

Thomassi 

všechny recenze uživatele

Němci prostě umí točit filmy na téma druhá světová válka. Dalo by se říct, že jsou vlastně jediní, kteří nám svými filmy umožní nahlednout a vidět válku z pohledu poražených. Napola je další skvělý snímek, sice ne příno z válečné vřavy, ale o to dramatičtější. Sledujeme a dozvíme se, co to byly elitní školy pro Hitlerovu elitu, tedy školy převážně pro mladé, pečlivě vybrané německé hochy a i dívky, zakomponované vše do skvělého příběhu dvou kamarádů. A jedno se musí Němcům nechat: byla tenkrát taková doba, kdy si dokázali všichni vzájemně pomoct (dnes už je to pouze minulost), ale ta preciznost, s jakou byly tyto školy vedeny (a nejen školy), je až šokující. Navíc film byl natáčen v rodném kraji a kousek od současného bydliště, na Bouzově. Co se týče hereckých výkonů mladých Němců, nemám co bych vytkl. Je to film, který sice nevypadá epicky, ale o to víc je působivější a realističtější. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Zajímavé, poutavé, velmi dobré zpracování... Nicméně v něterých okamžicích film působil kýčovitě (předvším jedna scéna na zamrzlém rybníce, o níž se víc ze spoileroidních důvodů nebudu zmiňovat, je dost přitažená za vlasy). Napola je docela silný film s nezvyklým pohledem na Třetí říši a její vnitřní uspořádání, poměrně slušně ukazuje myšlení nacistickou ideologií načichlých lidí. Ale úplná špička to není. Kdybych měl býti jízlivým, řekl bych, že Němci se jen snažili ukázat, že s námi mladými přišla nová doba, že nová generace je lepší... Ale já to neřeknu, protože tak to jistě myšleno nebylo (takový pocit mě ale při sledování párkrát přepadl. :-) ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Z Německa poslední dobou vychází vcelku slušná várka zajímavých válečných filmů. Bílé Peklo, Pád třetí říše a tak dále. Dyť ještě aby ne, vždyť válka si toho nejvíc odbyla právě tam, tak ty zkušenosti, znalosti a přednosti rozhodně musejí mít. Každopádně s příběhem se nepářou a tak ho vyprávějí tak jak nejlépe dovedou a docela hezky se jim to daří. O silné scény rozhodně nemají nouze a je to vidět. Nic špatného na tom nevidím, opět se snaží odvyprávět příběh jednoho z milionů, kteří se na válce podíleli a opět se jim to daří. Každopádně si nemůžu pomoci s tím, že takové Bílé peklo je o veliký kousek dál, hlavně sílou jeho příběhu. Ono je těžké sledovat ty, kteří zpustošili Evropu od shora dolů, ale je lehké je kritizovat, přestože to byli lidé jako my, přestože měli svoje názory a také s vedením v Německu nesouhlasili. Každopádně jako film je to rozhodně zajímavý vstup do Německa za druhé světové války, který rozhodně zaujme. ()

higuain 

všechny recenze uživatele

Napola, škola ideologie. Škola, která brousí nevybroušené diamanty. Škola, která tvoří muže, aby mohli tvořit historii k obrazu vůdcovu, protože zakladatel historicky první tisícileté říše trvající nakonec zhruba jednu dekádu je přece nade všechny a nade všechno. Napola, škola nacismu. Film Dennise Gansela má v první řadě velmi poutavý námět, který by zaujal a nějaké ty plusové body urval i v momentě, kdy by scházela filmařská kvalita. Ta ovšem neschází, natočeno je to velmi dobře, když pominu scény z boxu, které kameraman asi nesnímal úplně střízlivý, protože taková nepřehlednost ve scéně, kde figurují pouze 2 postavy, to je na pováženou. Ale to je v tomhle případě vedlejší. ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Filmy jako je Napola mám velmi ráda, neboť zkoumají válku z pohledu buďto dětské, anebo mladistvé duše. A to už věděli i ve starověku, že proutek se musí ohýbat, dokud je mladý. Na Napolách byla z chlapců vychváváno budoucí elita. Na začátku je ve filmu jedna výstižná scéna, která si jen sama o sobě zaslouží přinejmenším 5*. Je to scéna uvítání ve škole, s patřičným německým nacionalismem, kdy všichni zpívají oslavnou hymnu o svém Vaterlandu. Scéna je dokonale působivá a jsem si zcela jistá, že v reálu před 60-ti lety byla taková věc působivá neméně... A film sám o sobě se sice tu a tam dopouští klišé, přesto díky vynikajícím hereckým výkonům Maxe Riemelta a Toma Schillinga nemohu jinak než za 4*. A navíc je tu i překvapivé jméno na postu režiséra - nečekala bych, že režisér prcičkovitých filmů "Holky to chtěj taky" etc. natočí něco tak vážného jako je Napola. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (21)

  • V umývárnách bylo položeno 50 metrů funkčního vodovodního potrubí se 24 kohoutky. Ve filmu je pak vidět pouze jeden a ten kape. (Rodriguez)
  • Kvůli roli Albrechta si tvůrci prohlédli přes 600 chlapců za 9 měsíců. (Rodriguez)
  • Na scénu se zamrzlým jezerem byla vybráná lokace vyschlého rybníka o rozloze 3000m2, které bylo srovnáno do roviny pískem z patnácti kamionů. Na to byly položeny dřevěné desky a vše posypáno umělým sněhem. (Rodriguez)

Reklama

Reklama