Rozhovor

Všechno co jsem si představoval jako psychologický thriller jsem zde dostal. Příběh mistra odposlechu Harryho Caula bývá velice často přibližován ke "Zvětšenině" Michelangela Antonioniho, či k "Výstřelu" Briana De Palmy, ovšem plně nevím proč. Tyto dva uvedené jsou o pátrání, o titěrné práci a o poodkrývání nových poznatků. "Rozhovor" režiséra Francise Forda Coppoly zobrazuje psychologický rozpad muže, jeho ztrátu soudnosti a soukromí. Gene Hackman zde vytvořil jednu ze svých nejlepších rolí, mlčenlivého Harryho Caula. Velmi příjemně potěšil i předčasně zesnulý John Cazale a v malých roličkách Harrison Ford a Robert Duvall. Celý film se táhne v takovém jakoby roztahaném tempu, ale přávě toto tempo je dokonalé ke snovým a paralyzujícím výlevům hrdiny na pokraji šílenství. Zvláště scéna na záchodě v bytě č. 73 je skutečně děsivá, nebo když Harry v sousedství tohoto bytu vyjde na balkon...brrrr. Scéna, kdy Gene Hackman hraje na saxofon v rozmláceném bytě je jedna z nejdepresivnějších, které jsem viděl. "Rozhovor" nikdy nebyl, není a nebude nijak zvlášť oceňovaný, známý a vyzdvihovaný snímek. Má však v sobě nepřebernou dávku krystalicky čisté filmařiny a všechno, co se od žánru (psychologického dramatu či thrilleru) může očekávat. "Rozhovor" je nadčasový film po všech stránkách. (06.03.2007)

(1001) Vskutku znepokojivý film. Je hodně pomalý a v pravém slova smyslu klade existenciální otázky. Ale jsem ochotna tu chvíli čekání odpustit, když odměnou je zdemolovaný byt. --- Po projekci s komentářem pana Radima Valaka přidávám postřeh, že mě nikdy ve srovnávací kombinaci Rozhovor x Zvětšenina nenapadlo uvažovat o tom, že fotograf ve Zvětšenině ničemu nevěří a je zcela prázdný, zatímco mistr zvuku v Rozhovoru v sobě má víru i svědomí. Jinak tady se Coppolovi povedlo natočit ryze "evropský" film a proto je to myslím jeden z těch mála příspěvků Nového Hollywoodu, které ke mně opravdu promlouvají. (03.01.2013)

Golfista má pravdu. Na tento Rozhovor sa nedá zabudnúť. Je to tak naťahované, nudné, monotónne a otravné, že na Rozhovor z dielne režiséra môjho milovaného Draculu, nezabudnem do konca života už len preto, že som mala chuť napchať sa energeťákom značky Redbull a vyskočiť z balkóna. Nepopieram, Rozhovor má skvelý námet a rozhodne som od tohto neočakávala nejaké krvavé masakre - a lá John Woo - na nevernú manželku či sentimentálne kecy ohrdnutého manželíčka. Koho ale zaujíma nejaký na smrť nudný polhodinový pseudointelektuálny blábol na večierku detektívov - samotárov, ktorí si mastia ego svojimi profesionálnymi výkonmi odpočúvacích tajtrlíkov spred dvadsiatich rokov?! Dve hviezdičky za niektoré sugestívne scény ( scéna v hoteli či záverečná názorná ukážka choroby z povolania ) podporené ťaživou klaustrofobickou hudbou. Coppola vie budovať napätie, napínať diváka a gradovať atmosféru mu nerobí žiaden problém, no tu to trochu dosť prepískol. (23.05.2010)

Gene Hackman v psychlogicky detailne prepracovanej postave Harryho Caula, ktorý sa živí odpočúvaním osôb. Po čase naňho doľahne svedomie, prejaví sa u neho zvedavosť ("curiosity is human nature", ako hovorí jeho kolega), začína sa prejavovať naplno paranoja a schýza (rovnako ako v spoločnosti, poznamenanej aférou Watergate). Coppola natočil veľmi kvalitný, pomalý, psychologický triler, ktorý nezaujme tempom, ani hutnosťou deja, ale predovšetkým one man show jeho hlavného predstaviteľa. Nie je to príjemný film a asi ťažko ho budete chcieť vidieť znova. Moje hodnotenie nie je vyjadrením jeho kvalít, tie sú nesporné, ale nepríjemného pocitu z filmu, ktorý vo mne zostal. (09.07.2012)

Coppola i Hackman se kdysi vyjádřili, že Rozhovor je nejoblíbenějším snímkem jejich kariér. U Hackmana to je vzhledem k perfektnímu výkonu, který zde předvádí, zcela pochopitelné. Ale u Francise již tak moc ne. Rozhovor je bezesporu dobře zrežírovaný, skvěle vymyšlený, má spoustu vynikajících scén, jeho téma je aktuální i dnes, ale... Ale celkově to je prostě "pouze" dobrý thriller. (08.07.2007)