Hříšný tanec

Nestárnoucí a naprosto zasloužená romantická, taneční a feel good klasika. V pubertě jsem ji viděl x-krát, protože ji máti se ségrou pořád protáčely, a kupodivu mě bavila, i když jsem jinak čučel jen na akčňáky a na horory. A s odstupem času chápu proč mě bavila. Má totiž opravdu dobrý, příkladně čistě napsaný příběh, který mě po letech překvapil tím, jak málo vlastně je - i přes početné a efektní taneční scény - o tanci, který by mohl být nahrazen jinou činností. A pak tím, jak je feministický, což bych od tanečního filmu opravdu nečekal, vzhledem k tomu, že při tanci tradičně vede muž. Film je totiž příběhem o rychlém dospění naivní, hodné, ale nikoli hloupé tátovy holčičky skrze její aktivní pomoc osudovému muži-tanečníkovi a to i za cenu toho, že se tak dostane do konfliktu s dosavadním mužem č. 1 v jejím životě - jí obdivovaným otcem. Což souvisí se třídními rozdíly... To celé je opatřeno příjemnou retro atmosférou čarovanou hlavně náloží dobových hitů, dobrými herci (kouzelně vyvalená Jennifer Grey, sympatický a sexy morous Swayze) a perfektně to vystihuje nudu a trapnost rodinných dovolených, kterou všichni dobře známe :) (26.12.2016)

V rámci žánru špička. Proč tomu vyčítat přílišnou romantiku, cheesy hlášky nebo předvídatelnost? Neřekla bych, že zrovna o to v těchto filmech jde - o nečekané zvraty a absolutní originalitu. Dnes už kultovní soundtrack a velmi, velmi sympatická dvojice protagonistů. Jennifer Grey je jako Baby roztomilá, ne tuctově hezká a přesto přitažlivá a v této roli přirozená. Swayze skvěle kombinuje živelnost, rozervanost, floutkovství a "citlivost" (však kdyby jí neměl, byl by to na houby hlavní hrdina). Taneční čísla jsou výborně natočena, prostě tancuje se tam hodně a kouká se na to moc pěkně. Romantika jak řemen. (22.01.2017)

Ježiš né! Kdyby to hodnotili amíci tak neřeknu, ale Vám se to vážně líbí, tahle přiblblá americká tancovačka z 80tých let? Vždyť je to jasná ukázka manipulace americké kinematografie s dívákem. Podstrčit divákům falešného morálně zdatného hrdinu (Patrick) a povrchní spravedlivou nanynku (Jennifer) . Klasický americký happy end a už nikdy víc. (20.10.2011)

Když v roce 2009 opustil ve věku 57 let svět Patrick Swayze, stihl za sebou zanechat dostatek výrazných snímků. I přes existenci Ducha či původního Bodu zlomu od Kathryn Bigelow ovšem jeho nejvíce ikonickou rolí bezpochyby zůstal Johnny Castle z Hříšného tance. I proto, že většina dívek bezpochyby při sledování filmu toužili po tom být v kůži Baby a nechat se Johnnym chytit při zvedačce. S odstupem času se ovšem Hříšný tanec projevuje jako valentýnská stálice zcela právem. A film ani po 35 letech od premiéry nepřišel o neskutečnou energii, díky které dokáže plnohodnotně obstát i po téměř 4 dekád od premiéry a s nástupem každé další generace. Hříšný tanec splňuje přesně ty podmínky, které by měl hudební/taneční film mít. Parádní soundtrack a především energickou choreografii. Režisér Emile Ardolino se mohl spolehnout na choreografa Kennyho Ortegy (později zodpovědný za trilogii Muzikál ze střední) a i ten filmu dokázal dodat tu potřebnou energii, díky které prostě nestárne. Bez samotného Ardolina by ovšem jisté ikonické pasáže přeci jen vypadali tak trochu jinak. A Hříšný tanec by tak dost možná nebyl tím filmem, kterému je dnes snadné z jistých důvodů podlehnout. Překypující fajn atmosféra, která v sobě ovšem skrývá romanci dvou lidí z dvou odlišných sociálních poměrů, kdy se ze zakřiknuté Baby stane královna tanečního parketu. Swayze ani Jennifer Grey možná nepředvedli žádné oscarové výkony, v jejich výkonech byla ovšem cítit přirozenost, budování a především funkční chemie. Což je šokující především v momentě, kdy se člověk dozví, že se Swayze ani Grey ve skutečnosti při natáčení dvakrát nesnesli. Jednoduchá zápletka, která v sobě sice skrývá podzápletku o potratu či přísném otci, o tu fajn atmosféru ovšem film pořád nikdy vyloženě nepřijde. Hříšný tanec je tak esenciální feel-good podívaná, která je i přes svou banálnost a víceméně pohádkovost pořád neskutečně vtahující. A jakmile dojde na finále s Time of My Life (právem oceněnou Oscarem), propadnout sentimentu je více než těžké. Hříšný tanec možná nepatří mezi ty nejlepší romantické filmy všech dob, rozhodně ovšem patří mezi ty nejoblíbenější. A není se čemu divit. Film, který zároveň dokáže víceméně reflektovat dobu svého vzniku (i přes fakt, že se odehrává v 60. letech a dokáže i z toho lehce těžit) a přesto naplno obstát i po letech a získávat nové várky fanoušků. Neseďte v koutě a nechte se jednou za čas bezpochybnou energií téhle klasiky pohltit..... (12.02.2022)

Narozdíl od Torisiona jsem se nevybavil flaškou vodky, takže jsem to až do konce nevydržel. Jinak škoda, že jsem si předem nepřečet komentář, co napsal Ivoshek. Ušetřilo by mi to spoustu času. I když ten tanec na kládě bych pochopi asi trochu jinak. No prostě neni kláda jako kláda. Jinak zdejší hodnocení 69% mi hlava nebere... Faidra: Můžu tim šutrákem hodit po tobě? (23.04.2008)