Donnie Darko

No já nevim. Na tyhle typy filmů moc nejsem. Sourozence Gyllenhaalovi nemam moc v lásce, ale musim uznat, že Jake je výbornej. Celkově jsem ten film moc nepochopil, ovšem hlavně jsem si všímal atmosféry a celkového pojetí filmu, a tyto aspekty shledávám velmi povedenými. Stejně mě ale překvapuje tak vysoké hodnocení. Za mě 65% (31.07.2013)

Maximální hodnocení pro film, u kterého si po prvním zhlédnutí nejsem jistý, o čem vlastně je? Docela klidně. Tahle ďábelská kombinace Americké krásy, Dvanácti opic a čehokoliv od Lynche totiž funguje stoprocentně. Nemusíte tušit, která bije, ale převálcuje vás dusná atmosféra snímku, který nepřestává překvapovat a stále více napínat. Na takhle dobrodružnou cestu (kdy opravdu netušíte, co příjde) vás hollywoodští (a vlastně ani žádní další) filmaři nevezmou určitě zase pěkně dlouho. (10.07.2005)

Originalita je za sto bodov, o tom niet pochýb, bez debaty! Niet pochýb ani o tom ako už bolo spomínané, že 'Donnie Darko' určite nie je pre každého a som rád, že ja nepatrím k tým, pre koho nie je. K úplnému ošiaľu však z mojej strany nedošlo, dúfam, že to nie je tým, že som videl Director's Cut a pôvodný zostrih ma ešte len čaká. Omračujúcu atmosféru má na svedomí Richard Kelly. Ak vám film nezačne imponovať hneď od začiatku, je to zámer. Ale to postupné vcucávanie divákovej pozornosti a zvedavosti je parádne. Bojím sa však toho, aby nezostal režisérom len jedného kultu a na viac sa nezmohol ako podobní jeho druhu. Súrodenci Gyllenhaalovci však valcujú, pohoda na pľaci a hlavne medzi nimi je zjavná pri každom zábere, takže o nich sa nebojím. 100%. (21.03.2008)

Ano, to je myslím docela zbytečné psát, ale Donnie Darko nabízí opravdu hodně k zamyšlení. Otázka potom je, jestli se vám chce přemýšlet. Mně se prvně nechtělo, ale pak jsem se do toho přece jenom dala - takže si nemyslím, že bych ten film nepochopila, ale jenom se mě nedotknul úplně tak, jak asi původně chtěl. Nejvíce jsem tak nějak splynula s dějovou linkou fanatické love-fear učitelky a nechutně pozitivního Swayzeho - opravdu špičkově zobrazené charaktery lidí, které z celé podstaty mojí bytosti nenávidím. Závěrečná scéna je ale dokonalá, hlavně také zásluhou nádherně melancholicky depresivní předělávky Mad world Garyho Julese (a později jsem zjistila, že i originál od Tears for Fears je dobrý, ale jinak). Scéna, kterou si ale paradoxně nejvíce pamatuji a která se mi nejvíce líbila, byl labutí tanec plnoštíhlé dívčiny. -"Why are you wearing that stupid rabbit-suit?" -"Why are you wearing that stupid man-suit?" (06.09.2008)

Podobné hry s osudem, podvědomím a neznámem v sobě skrýají dvě úskalí: dá se za ně krásně schovat jedno velké nic (popřípadě domýšlet úplně čímkoli) a zážitek z nich výrazně ovlivňuje váš vztah k oněm věcem a vlastně i k sobě samému. Víc než kdy jindy záleží, jestli s filmem (tvůrcem) komunikujete na stejné frekvenci. Proto jsem po přečtení nejrůznějších reakcí velmi rád, že se mi do ruky dostala hned režisérská verze a já mohl film vnímat daleko víc jako psychologický příběh, zajímavě ozvláštněnou hru s osudem a ne jako děravou mozaiku, kterou bych asi tentokrát neměl chuť nijak doplňovat. (01.07.2007)