Donnie Darko

Zvláštní sci-fi, které se odebírá trochu jiným směrem než bývá zvykem. Po prvním zkouknutí jsem film úplně nepochopil, ale když si tu čtu reakce jiných, tak rozhodně nejsem první :). Ovšem musím pochválit atmosféru a pěknou hudbu. Richard Kelly si napsal scénář, ale hlavně se podepsal vynikající režií, díky níž snímek ve výsledku řadím o stupínek výš. Moc se těším co nám v budoucnosti přichystá R. Kelly, protože talentu má rozhodně dost. Jake Gyllenhaal předvedl úchvatný výkon a také bych se nebál, že by jsme o něm už nikdy neslyšeli :). Určitě zajímavý film (umístění v TOP250 na imdb), který rozhodně doporučuji, ale jestli bych se na to kouknul znovu, tím si jistý nejsem i když u filmů tohohle typu je to lepší na pochopení...... (02.05.2008)

Dlouho mi tenhle „kult“ unikal, ale jednoznačně nejsem v divácké obci, která Donnieho Darka bezezbytku vynáší do nebes. Kult si představuju jinak, jednoznačnější pojetí je pro mě docela zásadní aspekt. Interpretací jest zřejmě celá řada, já sice nezastírám, že v době natáčení teprve šestadvacetiletý režisér Richard Kelly napumpoval tuhle látku úchvatnou atmosférou, ale na druhou stranu není Donnie Darko tím, co bych rád viděl znovu.. Problémový introvert Donnie trpí podivnými stavy, srovnatelnými s paranoiou, a tak není úplně od věci, že mu imaginární týpek s králičí maskou oznámí přesný datum konce světa. No, ocenit lze určitě roztodivné postavy tohohle ospalého města kdesi ve Virginii, které do vyprávění mají co říct a zejména pak herecké výkony (sourozenci Gyllenhaalovi, Jena Malone, netradičně obsazená Drew Barrymore nebo Patrick Swayze), ale jako celek mě místy zbytečně natahovaný film do kolen rozhodně nedostal!! (29.07.2009)

Podobné hry s osudem, podvědomím a neznámem v sobě skrýají dvě úskalí: dá se za ně krásně schovat jedno velké nic (popřípadě domýšlet úplně čímkoli) a zážitek z nich výrazně ovlivňuje váš vztah k oněm věcem a vlastně i k sobě samému. Víc než kdy jindy záleží, jestli s filmem (tvůrcem) komunikujete na stejné frekvenci. Proto jsem po přečtení nejrůznějších reakcí velmi rád, že se mi do ruky dostala hned režisérská verze a já mohl film vnímat daleko víc jako psychologický příběh, zajímavě ozvláštněnou hru s osudem a ne jako děravou mozaiku, kterou bych asi tentokrát neměl chuť nijak doplňovat. (01.07.2007)

Noční můry a fantazie zamotané do reality, nebo realita zamotaná do nich. Je to, jako opakovaně se budit ze sna, znovu se do něj nořit a znovu budit. Sotva se na chvíli zorientujete ..... už se zase ztratíte v jiném ději. A oba děje se prolínají, splývají, unikají, matou ..... a ten sen, ačkoliv se snažíte sebevíc ..... ten rozluštit nejde. Prapodivný film. A protože jedinou jistotou, pro mě zůstává odkaz na povídku Grahama Greena „Ničitelé“ jdu si ji vylovit z knihovny a znovu připomenout. „Což by mě (jak pravila profesorka literatury) při nekonečných 13-ti stránkách (omyl 15-ti) mělo udržet vzhůru celou noc“ (12.05.2005)

Z Donnieho nejsem tak nadšená, jak jsem si podle zdejších reakcí a doporučení mých známých myslela, že budu. Zajímavě a hlavně inteligentně vystavěný příběh, který je přes svojí zdánlivou chaotičnost na konci vcelku uspokojivě uzavřen (i když smysl toho všeho si musí domyslet každý sám - jde jen o rozpravu o osudu, psychickou chorobu nebo krutou realitu a pak tedy i opravdové sci-fi?) je propracovaný do nejmenšího detailu, postavy jsou skvěle napsané i zahrané (hlavně někteří členové učitelského sboru se tak přibližují realitě, že z toho nejednomu školákovi pořádně zamrazí), navíc Donniemu jsem fandila jako už hodně dlouho žádné filmové postavě (člověk, který se nebojí říct, co si myslí, přestože z toho může mít třeba i pořádný průšvih, má vždy zajištěné moje sympatie). Ale přes všechno, co jsem tady teď vyjmenovala, ve mě zůstal trochu prázdný dojem a neuspokojení... Možná by mi k umocnění dojmu pomohla režisérská verze, třeba se ke mě jednou dostane, pokud jo, určitě se na ní ráda podívám. (28.06.2007)