Nepřítel před branami

Podle mě nejhorší Annaudův film (neviděl jsem zatím pouze Milence a Dva bratry a Hlavičku). Nejen že je to strašlivě utahaný, ale navíc ještě mi to přišlo i hloupý a ani děj není nijak zajímavej (a to i když pominu, že je to dlouhý jak nejdelší špageta na světě). Zajímalo by mě, co si to vlastně vzalo z té knížky a jak daleko je to od skutečnosti. Ještě jednu malou drobnost. Nepřijde vám to trhlý, že knížky a filmy a dokumenty o Rusech a dalších Slovanech a Němcích a o Asiatech NIKDY netočí ti, jichž se to týká, ale obvykle amíci nebo Britové? Ale o sobě to Američani a angláni točí téměř vždycky sami. Podle mě to o něčem vypovídá. Takže bych to možná ocenil trochu víc, kdyby na tom spolupracovali i Rusáci, i kdyby jen na plac dodávali vodku. A možná bych to ocenil ještě mnohem líp, kdyby to byl válečnej film celou dobu a ne jen unylá romance jak vystřižená z červené knihovny. (20.03.2006)

Nepřítele před branami považuji za jeden z nejlepších válečných filmů, jaké jsem měla možnost zhlédnout. Skvělé herecké obsazení (zcela vévodí chladnokrevný Ed Harris se svou kamennou tváří), excelentní a mrazivé scény (oběšený chlapec), prvotřídní scénář a příjemná dávka romantiky (nezapomenutelná scéna, v níž Rachel Weisz přijde navštívit Juda Law a prožijí spolu vášnivé okamžiky, zatímco ostatní spí:) Téměř mistrovské dílo. (28.08.2011)

Nejdražší evropský film - od toho bych přeci jen čekal více monumentálních scén, na které jsem se těšil. Pár pěkných jich je na začátku, ale pak je to spíše pomalu komorní drama dvou ostřelovačů. Dost dobré bylo ukázat, jaké svině měli Sověti ve vedení (skvělý Hoskins coby Chruščov). Pokud ovšem přijmete, že je to vlastně o schovávání a nahánění a ne o velkých bitvách, může se vám film líbit. Horner sem složil jednu ze svých nejvíce vykrádajících kompozic. (27.07.2003)

Úvodní bojová pasáž je naprosto fantastická a svou vizuální špinavostí a šokujícím naturalistickým charakterem se emocionálně takřka vyrovná úvodní půlhodince v Ryanovi. Annaud vůbec znovu potvrzuje, jak objemnou obrazovou imaginací a působivým vypravěčským talentem byl obdařen, vrcholné scény ve spíše psychologicky orientovaném zbytku filmu patří pořád k tomu nejlepšímu ve svém žánru (hlavně nervy drásající a umně protahovaná scéna se "zpětným zrcátkem" je dech beroucí) a atmosféra stalingradského pekla se zadře hluboko pod kůži, byť v prvních minutách nastavila sama sobě nezdolatelnou laťku. Všechny zmíněné highlighty včetně unikátního souboje dvou megacharismatických sniperů (díky démonickému rozměru Eda Harrise ani nevíme, komu vlastně fandit) jsou ale soustavně narušovány nefungujícími vedlejšími motivy ohledně trochu sentimentálně zdůrazňované romance či pro vývoj děje nepotřebné politiky, které natahují stopáž neúměrně ke klíčovému atraktivnímu dění. Annaud si to měl pohlídat a nesklouzávat k laciným hollywoodským zvratům, a bylo by to jasně za 5*... (15.10.2011)

Velkolepost některých scén je až zarážející, přece jen hořící trosky Stalingradu se ve válečných filmech nevidí každý den, a pokud mě paměť neklame, Horner k tomu nehrál nikdy (ačkoliv budete asi sem tam mít velmi nedobytný pocit, že už jste to někde slyšeli:P ). A souboj elitních sniperů je lákavé téma, není liž pravda? A Ed Harris jako major König je nezapomenutelný. Je to film, který stojí za to vidět i kvůli Bobu Hoskinsovi v roli Nikity Chruščova a nejen za jeho výstup dávám 80%. I když za tu Rachel Weisz, která je ve filmu tak nějak navíc, jsem váhal, jestli to není až příliš... (28.01.2003)