Pomáda

Strašlivé ZLO o vyfintěných slepicích které by v realitě bylo záhodno zabít při jakékoli známce snahy o komunikaci, které v neskutečně praštěných tanečních scénách nabalují zjevně homosexuální machýrci a retardi, pějící k tomu tklivé písně o lásce, sexu, autech, sexu, a pozérské rebelii proti všem a všemu (a taky balení buchet, aby pak došlo na ten sex). Ale taky ultimátní Guilty Pleasure s pár neuvěřitelně kultovními písničkami, které se v klubech budou hrát snad i za sto let a roztomile nablblým příběhem... prostě snímek který se neztratí na žádné filmové kalbě. A teď si vyberte. 7/10 (25.09.2006)

Vypadnout ze své role frajírka a hvězdy party nebo rozvíjet svou prázdninovou lásku z pláže? Danny a Sandy. Znají je všichni. Stejně jako skladby, které se díky tomuhle kousku proslavily. Nejednou muzikály pomocí svého rámce dokázaly snáz proniknout tam, kam se někdy těžká dramata prodírala jen stěží. Pomáda určitě nemá ambice sdělit publiku něco zásadního, řeší maximálně milostné problémy mládeže nebo hrozbu těhotenství, ale pubertální slzy tekly tehdy, o deset let později, o dalších deset let později a divák si Pomádu pustí klidně i dnes. A vůbec to díky dokonale namíchaným ingrediencím ničemu nevadí. Nostalgie funguje, John Travolta je bourák par excellence, Olivia Newton-John zatraceně roztomilá, zápletky dietní, konflikty úsměvné. Našel by se půltucet dalších chyb, ale proč bychom to dělali? (09.08.2016)

Smířím-li se s tím, že maturanty hrají třicetiletí a téměř třicetiletí herci, a že scénář není z těch nejduchaplnějších, zbývají už pak jen samé superlativy. Skvělé písničky, které jsou i po více než třiceti letech stále stejně svěží, chytlavé a vskutku hitové, plno nezapomenutelných tanečních momentů, spousta humorných situací a vtípků, skvěle navozená dobová atmosféra, dokonale obsazené role (a to nejen pokud jde o Travoltu a Olivii), neuvěřitelně pozitivní náboj. Zkrátka, po právu jeden z nejúspěšnějších a nejlepších muzikálů, klasika, na které vyrostla celá generace. A možná ne jedna. (09.04.2011)

Niekto dostal koncom 70tych rokov nápad natočiť muzikál zo strednej školy 50tych rokov. Už nejakú dobu dostávajú producenti "nápad" natočiť muzikál zo strednej školy súčasnosti, pretože v 70tych rokov mal nápad s natočením muzikálu zo strednej školy veľký úspech. To je rozdiel medzi tvorivosťou a kalkulom. Ten ďalší je v postavách, pretože tie pomádové sú sympatické, iskrí to medzi nimi a dodnes si nachádzajú ďalších sympatizantov. Mňa Pomáda zaujala ale práve tým, čím ma ostatné staré muzikály skôr odpudzujú, a to hudbou. Niekoľko nesmrteľných hitov a množstvo vydarených melodických piesní, ktoré som nepoznal a z ktorých jeden tie slávnejšie dokonca prekonal. Sólo Olivie z prvej polovice filmu. Pomáda je retro klasika na druhú, čiže pre dnešného diváka retro v retre. A stále to výborne funguje a nepôsobí smiešne. Pavel Trávniček je John Travolta rovnako, ako Filipovský Funes a Krampol Belmondo. (20.01.2013)

Keď si to človek pozrie po rokoch, tak mu príde, že nič lepšie ako pesničky v tom filme nie sú. A naozaj nie sú. A stále je to dobre pozerateľné. Tridsiatnička Olivia pôsobila ako nevinná študentka a Travolta bez plastiky ešte ako tak k svetu. Inak rok 1978 bol už taký západ slnka v dobrej morálke, ženy sa ešte obliekali ako dámy, pekne, decentne a napriek tomu príťažlivo. Bez toho, aby museli vystaviť tri štvrtiny cecky. Dnes už to je o inom. (13.09.2022)