Krvavý sport

Klasické béčkové dílo 80. let - naivní a machistický obraz bojových umění, queer interpretace, humpolácká choreografie, národnostní stereotypy a otřesní herci v epizodních rolích. Van Damův první a naprosto esenciální film - přemíra roznožek, vrtulové kopy, holý zadek, švihácké úsměvy, frajerské mrkání, hrozivé dramatické herectví a posedlost vlastní muskulaturou před objektivem kamery. V zásadě debilní film do sféry bizarností posouvá rovina "podle pravdivých událostí". Není moc dobrou vizitkou dané doby, že tento snímek ovlivnil celou jednu generaci, ale současně mu nelze upřít velkou uhrančivost. (06.08.2008)

Hodně naivní limonáda, každopádně rád se k ní zase někdy vrátím. Když se ale ohlédneme za nějakými skoro pětadvaceti lety „hvězdné“, „polohvězdné“, „skomírající“ kariéry, tak na tom „svaly z Bruselu“ nejsou až tak zle. Sice už se pomalu přesouvá mimo Spojené státy a natáčí v ukrajinských, rumunských nebo třeba bulharských produkcích (a většinou pod taktovkou party břídilů), ale stejně se ve Van Dammově filmografii objevuje hned několik žánrových lahůdek, že ho ani nejde úplně poslat k ledu. Však i komentáře na csfd se stále vrací k tomu, že ten či onen uživatel hodlá JCVD dát ještě šanci.. a pak další.. a další.. Ostatně, mrkněte na to, jak málo filmů tu má v černých číslech.. tři z nějakých čtyřiceti? Kasovní trhák Bloodsport nás na skoro úplném začátku jako řada jiných vpustil do dusných ilegálních arén, ve kterých Van Damme heroicky bořil soupeře. A my mu to žrali/žereme. Zároveň po dvou záporných rolích (Černý orel, první Karate tiger) okusil to, co mu už prakticky zůstalo: totálního klaďase. Navíc si o pár let později u Dvojitého zásahu na pár hereckých kolegů vzpomněl, samozřejmě hlavně na prsními svaly škubajícího Bolo Yeunga. (26.09.2011)

Na sklonku 80. let měli diváci akčních filmů respekt ze tří subjektů: prvním byl mimozemský lovec s laserovým kanónem na rameni, druhým thajská hora s ocelovými holeněmi Tong-Po a tím třetím byl Chong-li! Zákeřný chlápek s rameny širokými jako zadek od autobusu a hrudníkem větším než přistávací plocha pro vrtulník v zápasišti běžně lámal bojovníkům krční obratle a vydupával mozky z hlav. Vládnul krvavému sportu, dokud nepřišel Frank Dux, co umí sekat cílené roznožky i poslepu a několik jich Chong-limu nalepil na ksicht... Holt Krvavý sport je prostě akční klasika, jedna z nejlepších arénovek, můžete se pokochat desítkami bojovníků, resp. bojových stylů. V intermezzích zápasů sledujeme trochu jiný příběh, který tak zábavný není, nicméně film celkově je v jistém směru kultovní a Van Damma a Bolo Yeunga, stojící na opačných stranách barikády, jsem prostě žral. 1,5 miliónů dolarů(rozpočet)/12 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (11.07.2007)

Film "Krvavý sport" mě v dětství doslova vychoval (ještě spolu s filmem Komando a mými rodiči ... ). Je to film o "kumite", o zápasech v bojových uměních. Nic víc, jednoduchá myšlenka, vezme se pár více či méně úřadujících mistrů různých stylů a natočí se na kameru, jako by si to rozdávali ve skutečnosti. Kolem toho nějaká ta omáčka, překrásná ženská postava a je to. Krvavý sport byl vyloženě povedený a pro milovníky bojových umění ve filmu to byla prostě pecka. Za neskutečně nízký rozpočet se podařilo natočit film s velice dobře choreograficky zvládnutými souboji, skvělou atmosférou 80. let, perfektní hudbou 80. letech, mladým Van Dammem v neskutečné formě a jako třešnička na dortu jeho úhlavní nepřítel a záporák, asijský mistr v bodybuildingu a kungu fu, Bolo Yeung, který rovněž jako Van Damme, díky tomuto filmu získal jistou pozornost i na západě (nehledě na to, že v Asii točil ještě za života Bruce Leeho a natočil snad stovky akčních béček...). Krvavý sport je samozřejmě pro mne velká nostalgie. Ale i po dnešním kritickém shlédnutí musím uznat, že se možná nějakou náhodou opravdu tenkrát povedl a odstartoval řetěz napodobenin ala Karate tygrů (vím, jednička vznikla dřív), dalších dílů Krvavého sportu (již bez Van Damma), Kickboxerů a dalších desítek "béčkových karate filmů", z nichž se podle mne ale ani jeden, této klasice nevyrovnal. Tento film nesl kouzlo v tom, že nestál jen na Van Dammovi, který v něm předvedl jen pár soubojů plus výborně ztvárněný výcvik, ale stál na uceleném systému soubojů bojovníků různých národností a stylů. A nemyslím, že to byli nějací amatéři, kvalita toho, co před kamerou předvádí je z hlediska bojových sportů jako takových neuvěřitelně vysoká. Souboje jsou výborně sestříhané, zpomalené záběry na svoji dobu kvalitní, čas soubojů krátký přesně jako ve skutečnosti ... v podstatě rozhoduje v takových a podobných turnajích jen pár dobře mířených úderů, boje trvají pár minut, někdy i vteřin. Člověk, kterého bojová umění nikdy nezajímala a nemá rád béčkové akční filmy tento film rozhodně neocení, ve svém žánru je to ale naprostá klasika, která se Van Dammovi nepodařila překonat ani jeho režisérským debutem "Quest" a ani ničím jiným... Zajímavostí je, že režisér Newt Arnold natočil tento svůj poslední film v 66 letech. Odkaz na skutečný život Franka Duxe je podle mnoha zdrojů nesmysl. Dux měl být údajně členem nějaké tajné služby a při výkonu své "mise" se dostal mezi asijskou mafii a byl okolnostmi donucen bojovat v kumite, které nakonec vyhrál ... Později se zjistilo, že Dux je velký lhář a spoustu skutečností o svém životě si vycucal z prstu ... (20.12.2007)

„You break my record, now I break you, like I break your friend.“ Jó, kdo by tohle neznal.. Hongkongský full kontaktový turnaj směřující do nevyhnutelného finále elegantní bojovník Frank Dux vs. osvalená zrůda Chong Li, jenž má prsní svaly jak dvě obracené pánve wok, před zápasem si protáhne nosní dírky jak zedník na stavbě a sežehne soupeře takovým likvidačním pohledem, že ten raději sám sebe uvede do stavu bezvědomí. Co se týká Jean-Claudových typických rozštěpů (nyní již opatřených ochrannou známkou Evropské unie podobně jako olomoucké syrečky), skončili statistici u čísla sedm. Já za sebe bych přidal 9 rozbitých cihel, 14 zubů na bíle žíněnce lehce pokroucené vlhkem od hubek na utírání krvavých skvrn a jednu zhruba na vteřinu odhalenou Belgičanovu řiť. Po Bloodsportu už jen řval Van Damme směrem ke své kariéře:„Mate!“ (11.02.2009)