Krvavý sport

,,MÁM CHÁPAŤ BANDU CHLAPOV, KTORÍ SI NIEČO DOKAZUJÚ TÝM, ŽE SI NAVZÁJOM SKÚŠAJÚ VYMLÁTIŤ MOZOG Z HLAVY?" __ Ja hovorím: Áno. Vedľajšia zápletka s policajtmi zabezpečujúca filmu hutnejšiu zápletku je vo svojej podstate zbytočná, hoci bez nej by celé predstavenie trvalo ešte aspoň o 15 minút kratšie. Lenže ,,Krvavý šport" mieri presne tam, kam má a preto si ma získal. Hromadám komentárov hovoriacich o tom, aký je to hlúpy, predvídateľný a zlý film vlastne vôbec nerozumiem. Ide o rýdzu záležitosť vytvorenú z rovnakých ingrediencií ako ,,Komando" a iné béčkové klasiky z 80. rokov, ktoré sa dnes už pýšia kultovým statusom, navyše má prídavok v podobe skvelého soundtracku. Vam Damme i ostatní mi naservírovali presne čo som očakával, a ja som spokojný. Azda sa do mňa vliala trocha sentimentu za tým nevšedným dekadentným obdobím a filmami, aké sa už dnes nenakrúcajú. (12 011. hodnotenie, 489. komentár k filmu) (29.03.2018)

Z dětství protkaného ústními souboji o to, zda je lepší neduživý belgičánek, co se vlastní pílí propracoval k velkému bojovníkovi či dva steroidoví šašci Arnie a Sly, ve mě tento film zůstal uložen jako nejesenciálnější Van Damme. A je to asi pravda. Tehdy mi ovšem unikal obludný rozměr snímku. Zápletka je postavena na tom, že Frank Dux, elitní voják prchne na ilegální kumite turnaj navzdory nadřízeným a to proto, aby pokračoval v tradicích bojového umění a poctil tím svého japonského mistra, který ho vycvičí jako vlastního. Spojení tohoto motivu (silně podpořeného retrospektivním podáním jeho "cesty" k "síle" se spoustou "mouder" o podstatě karate) s krvavostí probíhajícího turnaje, kterému se sice snaží dát JCVD hlubší rozměr při rozhovorech s novinářkou, s níž si padnou do oka, je přinejmenším bizarní. Obzvlášť když ostatní bijci jsou přehlídkou natvrdlých křupanů či polokomických figur, v nichž by ducha bojového sportu jen tak nevykřesal. Má-li to být protipól k Frankovi, jenž se promeditovává k vítězství a je vrcholem nezkaženosti, pak nefunguje čistě proto, že i on je brutální a někdy i nefér (viz útok do slabin, nejzákeřnější možná věc). A nejlegračnější je, jak se bere vážně a snaží se napodobovat Bruce Leeho (co se týče jeho typického zamrznutí po zasazení úderu spojeného s křikem, vyjadřujícího pozastavení nad vlastní mocí). Co u Bruce vedlo k fascinaci diváků (Bruce sám totiž působil, jako by ho jeho vlastní síly přesahovaly a v onom spočinutí jako by se sám divil vlastním schopnostem), zde naráží na neuvěřitelnou topornost Van Dammeova projevu a hlavně právě tyto scény slouží k přesvědčení ostatních (novinářka, Frankovi nadřízení) o smysluplnosti akce. ________Kromě takto bizarního pojetí hrdiny a filosofie bojových umění ovšem vše bezvadně béčkově funguje a je to prima sekanice se spoustou kvalitních a snadno zapamatovatelných protivníků a soubojů. (04.04.2007)

Druhý díl mého povídání o JCVD nese název Bloodsport. Opět zde máme parádní písničku (Fight to Survive od Stan Bush). Tentokráte se jedná o turnajový snímek, kdy náš hrdina touží vzdát holt svému učiteli a vyhrát Kumite. Upřímně tyhle turnajové záležitosti můžu, navíc zde se Jean poprvé v kariéře převtělil do kladné postavy a rovnou do titulní role legendárního Franka Duxe, který skutečně existuje. Proti němu stojí zřejmě nejlepší protivník, který se ve Van Dammovkách kdy vyskytl. Bolo Yeung si Chong Lieho užil a vždy mě budou fascinovat jeho prsáky, opičí gestikulace nebo to jak jednomu ze soupeřů zlomí nohu. V menší roli se zde navíc objeví později další ikonický záporák Michel Qissi. Takže abych to sečetl. Záporák:1, Sympaťák: 1-, Hudba:1 a souboje: 2-. Mě z toho vychází nedostižných 80% (02.10.2017)

Určite jeden z najlepších Van Dammových filmov. Zo súčasného pohľadu je síce celkové natočenie trošku "čudné", ale v tých časoch mi to nevadilo. Jednotlivé súboje v ringu pobavili, a čo nestihli súboje, stihol sympatický hláškujúci Američan. Jednoducho príjemná nostalgická spomienka na mladosť, ktorá sa oplatí pozerať pravidelne v 5-ročných cykloch :) 80/100 (03.04.2014)

Film, který Van Damma uvedl to síně slávy tehdejších hollywoodských stár, nehraje se tady na příběh, na úsměvy, hezké xichtíčky, tady je místo jen pro "namakané" borce, kteří kolem sebe kopou, mlátí. Klasické béčko, staré školy jak vyšije. Tak jak ho máme rádi, my co jsme jimi byli odkojeni. Hodně kvalitní soundtrack od Paula Hertzoga. (09.01.2008)