Dvojitý zásah

Po vlně buddy movies v osmdesátkách si na začátku devadesátek natočil jednu i van Damme - sám se sebou. Zatímco jeho karate a kickboxerské bijáky mě nebavily, tohle už bylo podle mého gusta. Zábavný námět s dvojčaty, kdy si dal van Damme přesvědčivě hlavně drsňáka Alexe, vyvážený mix karate, střelby a výbuchů jištěný solidním rozpočtem (16 milionů, předchozí van Dammeho Leon jen 6), nadsázka a dobrý záporák v podání Bolo Yeunga. Najdeme tu van Dammovu historicky první milostnou scénu, pojatou docela originálně jako opileckou představu v záchvatu žárlivosti (i když mě osobně mnohem víc zaujala osobní prohlídka Alonny Shaw sexy zabijačkou Karou) a JCVD si to tu poprvé rozdal se ženou i v boji a samozřejmě se porval i sám se sebou! Takže slušné akční béčko, kterým se van Damme odstřihnul od bezduchých mlátiček ke koukatelným filmům (a zajímavým režisérům) jako Univerzální voják nebo Živý terč. (15.11.2005)

Pro JCVD jsem ve své době (čti době pirátských vhsek dabovaných jedním hlasem s nulovou intonací;-)) měl slabost nejen já, ale většina naší rodiny. Roky ubíhaly a jeho status se v mých očích měnil, ale některé jeho "legendární" filmy prostě zůstanou součástí dětství navždy. A tady je ho dvojnásobek:). (03.06.2004)

Jako jo, dá se. Film je dějově slušně rozehraný a dohraný. Problém je ve středových pasážích. Jednak je tu přítomné výrazné hluché místo na ostrově. A pak se tu najde několik akčních scén, které nejsou moc zábavné - spíše pomalé a toporné ( zejména přestřelky). Van Dammovo herectví je v rámci možností dostačující. Svým způsobem musím před ním smeknout, protože v kontextu akčního filmu a hereckého umu představitelů akčních figur jde o akt dosti ojedinělý. Postavy vytěžily jeho tehdejší herecké schopnosti na maximum. Byť jsou oba bratři typově odstíněni docela tupým způsobem, Van Dammovi se daří vytvořit dvě odlišné, plnokrevné figury. Lepší je jednoznačně v poloze Alex. Zajímavé je, že v momentech, kde se Lettich snaží Van Dammovu dvojpřítomnost - nepřítomnost ochcat střihem, funguje to lépe, než v místech, kde jsou obě postavy ostentativně trikově nacpané do jednoho záběru. Tyto momenty mají spíše tendenci na sebe nevhodně upozorňovat a atrakčně zcizovat ve smyslu "koukněte se, on je tam dvakrát"....více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/08/dvakrat-sheldon-lettich-dvojity-zasah.html (01.12.2011)

Vyrůstal jsem v době, kdy se na každé druhé titulní straně filmových časopisů nasmíval Jean-Claude Van Damme. Ne zrovna schopný herec, absolutní sympaťák, velmi solidní sportovec, vždy do půl těla svlečený a bojující za spravedlnost, v šikovně nastříhaných sekvencí upoceného boje. Na děsně nadabovaných kazetách nás pravidelně provázel světem hrdiny, který musí opatrovat ty, na kterých je pácháno zlo. Pokaždé jde o něco nemilého, náš hrdina například přihlíží vraždě svých blízkých, vzápětí se dostává pod ochranná křídla nějakého človíčka, oplývajícího východními bojovými technikami, následuje tréninkový dril, tu a tam romantická vsuvka, pár naivních zauzlení a závěrečná mlátička, která rituálně končí happy-endem a dokonanou pomstou. Dvojitý zásah však vybočuje klasickým schématům bojových filmů, Lettich zručně zvládal akční sekvence, Van Damme se tentokráte (a několikrát i potom) objevuje v dvojroli po narození rozdělených dvojčat, které se po letech v dospělosti setkávají. Jeden by se mohl smát, že přechází z jedné polohy do druhé s rutinou charakterního herce, jenže ono to není tak úplně nepravdou. Nedůvěřivý cynik Alex a v přepychu žijící lehkomyslný Chad nejsou úplně hloupé postavy. Přes počáteční nevraživost odlišných bratrů jdou společnými silami proti přesile (solidně charismatických) nepřátel, ve které figuruje i málomluvný Bolo Yeung, známý to záporák se škubajícími prsními svaly. Alespoň pro mě jde o jeden z Van Dammeových vrcholů jeho dnes už pohřbené kariéry – po letech se sice tu a tam usmívám, ale moc rád vzpomínám na ty časy, kdy jsem seděl se zaťatými pěstmi před videem a fandil tentokrát dvojité belgické mlátičce. (02.05.2006)

Pořádně nevím proč, ale trik s dvojením herců a hraním dvojčat byl na začátku devadesátek velmi populární. vyzkoušel si to Jean a o rok později i Jackie. Oba vždy s důrazem na protichůdnost postav, které ve filmu hráli. Zpětně nutno dodat, že Jackiemu se jeho počin povedl lépe. Jeanův kousek je ale pořád velmi dobré akční béčko (02.09.2010)