Dvojitý zásah

Po vlně buddy movies v osmdesátkách si na začátku devadesátek natočil jednu i van Damme - sám se sebou. Zatímco jeho karate a kickboxerské bijáky mě nebavily, tohle už bylo podle mého gusta. Zábavný námět s dvojčaty, kdy si dal van Damme přesvědčivě hlavně drsňáka Alexe, vyvážený mix karate, střelby a výbuchů jištěný solidním rozpočtem (16 milionů, předchozí van Dammeho Leon jen 6), nadsázka a dobrý záporák v podání Bolo Yeunga. Najdeme tu van Dammovu historicky první milostnou scénu, pojatou docela originálně jako opileckou představu v záchvatu žárlivosti (i když mě osobně mnohem víc zaujala osobní prohlídka Alonny Shaw sexy zabijačkou Karou) a JCVD si to tu poprvé rozdal se ženou i v boji a samozřejmě se porval i sám se sebou! Takže slušné akční béčko, kterým se van Damme odstřihnul od bezduchých mlátiček ke koukatelným filmům (a zajímavým režisérům) jako Univerzální voják nebo Živý terč. (15.11.2005)

Mám takový pocit, že to byl jediný film s JCVD, na kterém jsem byl v kině, byl jsem na to náležitě pyšný, mohl jsem pak kamarádům, co to neviděli, vyprávět scény z filmu (obávám se, že některé jsem se i pokusil předvést...). Pak jsem to viděl po letech, pořád se mi to celkem líbilo a myslím, že to byla Mistrova nejlepší role (resp. jediná, kde se blížil čemusi jako hereckému výkonu, pokud nepočítám film JCVD). (30.12.2007)

V životě mladého muže je několik momentů, které si člověk pamatuje celý život. První polibek, první láska, první sex, první ligový (Je jedno, jaká liga to je) gól, úspěšně složená maturita a pětistý komentář na čsfd. Přes všechny milníky jsem se dostal až k posledně zmíněnému a rozhodl jsem se pojmout ho opravdu slavnostně a věnovat ho své platonické lásce (Bez homo podtextu) Jean-Claudu Van Dammovi, k jehož filmům mě to bude vždy táhnout a opravdu jsem s tímto komentem čekal několik týdnů, aby mi to vyšlo přesně na magickou ,,pětibabku“. Dvojitý zásah je první ze série filmů, kde začal božský Belgičan rozmnožovat svojí hereckou účast na více rolí a rozhodně to není na škodu. Jasně, Jean není nikterak úchvatný herec, ale konfrontace mezi rozdílnými bratry přináší zřejmě nejzábavnější pasáže filmu. Škoda, že se to nedá říci o upachtěné akci a ani o samotném vrcholu filmu, kdy si to Van Damme rozdává s Jean-Claudem. Tři hvězdy z nostalgie (13.01.2009)

Tento pan "herec" prý po několika natočených bitkářských filmech vážně pronesl, že bude hrát tak, že nebude muset ani mluvit, aby divákům sdělil nějakou svou myšlenku, veškerá poselství prý zvládne vyjádřit očima...... ....no, a já myslím, že se mu to docela daří. Že divák skutečně často skrz jeho pohled vidí až na dno jeho intelektuálního nitra... ...U J.C.V.Damma však nutno ocenit aspoň jeho vytrvalost a zaslepené (nějak to možná souvisí s tím jeho bystrým výrazem) nasazení na jeho sestupné cestě k filmovým neúspěchům (04.10.2005)

,,Jean-Claude Van damme vždycky provádí úder, teď se připrav na dvojitý zásah. Bratři dvojčata znovu spojeni k této misi, aby pomstili smrt svých rodičů. Jsou zatraceně svižní, zatraceně chladní, zatraceně žhavý. Van Damme krát dvě, dvojitá zábava"... VHS-trailer Intersonic: Konec citace. Béčko bohaté na roznožky i elegantní otočky drsného baleťáka z Belgie. Tentokráte v dvojitém provedení. "Zlý" Van Damme a jeho citlivější druhé já. Rozdíl v hereckém projevu je patrný v odlišném účesu a ve střídání dvou mimických výrazů. Drsné mračení vs sexy úsměv. Inu, tuhle akční jízdu ranných 90' let, spasí pouze řádná dávka nostalgie a odstupu. Doporučovat tohle někomu kdo nemá absolutně šajn, bych se neodvážil. Desítky zpomalených záběrů na Van damma, který kope, přebíjí zásobníky, pojídá sushi či svým šarmem přivádí do varu silikonové vyplně jedné blonďaté kikiny, svou nabubřelou majestátností dokonale zakrývají logické lapsy a laciné dialogy. Ale co má být? Zábava je to stále bezstarostná a ucházející. PS: Bolo Yeung a jeho mega hrudník, je tu samozřejmě přítomen. Žádný strach :-) (06.06.2024)