Dvojitý zásah

Jako jo, dá se. Film je dějově slušně rozehraný a dohraný. Problém je ve středových pasážích. Jednak je tu přítomné výrazné hluché místo na ostrově. A pak se tu najde několik akčních scén, které nejsou moc zábavné - spíše pomalé a toporné ( zejména přestřelky). Van Dammovo herectví je v rámci možností dostačující. Svým způsobem musím před ním smeknout, protože v kontextu akčního filmu a hereckého umu představitelů akčních figur jde o akt dosti ojedinělý. Postavy vytěžily jeho tehdejší herecké schopnosti na maximum. Byť jsou oba bratři typově odstíněni docela tupým způsobem, Van Dammovi se daří vytvořit dvě odlišné, plnokrevné figury. Lepší je jednoznačně v poloze Alex. Zajímavé je, že v momentech, kde se Lettich snaží Van Dammovu dvojpřítomnost - nepřítomnost ochcat střihem, funguje to lépe, než v místech, kde jsou obě postavy ostentativně trikově nacpané do jednoho záběru. Tyto momenty mají spíše tendenci na sebe nevhodně upozorňovat a atrakčně zcizovat ve smyslu "koukněte se, on je tam dvakrát"....více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/08/dvakrat-sheldon-lettich-dvojity-zasah.html (01.12.2011)

"Seber si svoje módní hadry a hedvábný slipy a vrať se do Disneylandu." Nostalgických vandammovek mám rád několik a tahle vždycky patřila k mým nejoblíbenějším. Nikoli proto, že by Van Damme dokázal svým charakterním herectvím dokonale odlišit Alexe od Chada, protože na to stačí účes, ale proto, že jeho roznožky mě nikdy neomrzí, že naivní mafiánský příběh v béčkovém světě bez obtíží funguje, že Corinna Everson nádherně škrtí stehny a zejména pro způsob, kterým dokáže zjizvený sympaťák Bolo Yeung házet sudy. (16.08.2016)

Říkám to poměrně často, ale dobrý "hongkong" s amíky prostě nenatočíte. Do tohoto snímku se přimíchalo ještě trochu toho "dramatického" elementu pomsty dvou po x letech naleznuvších se bratří, ale výsledek opravdu nic moc. Byly doby, kdy jsem tenhle kousek považoval za vrchol žánru, ale jediné na co jsem v tomhle ohledu během let nezměnil názor, je Bolo Yeung;) PS: 26. 2. 2009 jsem to náhodou viděl v televizi a s čistou hlavou a odstupem musím říct, že logiku to opravdu skoro nemá, herecké výkony jsou děsné a akční scény - až na monstrbitku s klasikem Bolo Yeungem, který si zaslouží samostatnou hvězdu za prezentaci a umělecký dojem - se snaží vypadat efektně s nějakým tím dobrým záběrem, ale moc jim to nejde, takže ta druhá hvězda je vážně jen z nostalgie...no, možná trošku i za velmi kočičkoidní Alonnu Shaw alias Danielle...ale to je vlastně taky nostalgie:) Takže jo, 40% a myslím, že to bylo vážně naposledy, co jsem se na Double Impact díval. (12.02.2003)

V životě mladého muže je několik momentů, které si člověk pamatuje celý život. První polibek, první láska, první sex, první ligový (Je jedno, jaká liga to je) gól, úspěšně složená maturita a pětistý komentář na čsfd. Přes všechny milníky jsem se dostal až k posledně zmíněnému a rozhodl jsem se pojmout ho opravdu slavnostně a věnovat ho své platonické lásce (Bez homo podtextu) Jean-Claudu Van Dammovi, k jehož filmům mě to bude vždy táhnout a opravdu jsem s tímto komentem čekal několik týdnů, aby mi to vyšlo přesně na magickou ,,pětibabku“. Dvojitý zásah je první ze série filmů, kde začal božský Belgičan rozmnožovat svojí hereckou účast na více rolí a rozhodně to není na škodu. Jasně, Jean není nikterak úchvatný herec, ale konfrontace mezi rozdílnými bratry přináší zřejmě nejzábavnější pasáže filmu. Škoda, že se to nedá říci o upachtěné akci a ani o samotném vrcholu filmu, kdy si to Van Damme rozdává s Jean-Claudem. Tři hvězdy z nostalgie (13.01.2009)

Všechny Van Dammovi filmy jsou postavené na akci. Příběh je jen taková omáčka okolo. Ani v tomto případě to není jinak. Van Damme si tentokrát vystřihl dvojroli bratrů, které od sebe oddělila smrt rodičů. Obě role se mu podařilo zvládnout velmi slušně, a to i charaktery postav. Vždycky jsem měla pro tenhle film slabost. (13.11.2009)