Souboj cti

Van Damme ako autor predlohy, režisér a samozrejme hlavný hrdina sa v tejto fraške o akomsi mystickom bojovom turnaji národov bez obmedzení určite našiel, ale cieľová skupina, ktorú tento nepodarok môže osloviť sa nachádza medzi malými chlapcami vo veku 8 - 12 rokov. Nedosahuje to ani priemer a pôsobí to skôr zábavne ako akčne. (29.06.2007)

Van Damme sa filmom Souboj Cti rozhodol rezisersky debutovat, a na prekvapenie mu to celkom solidne ide. Film je sice klasicka arenovka s kopou subojov a prehladom najrozlicnejsich bojovych umeni, ale tie su aspon solidne natocene. Film drzi nad vodou akurat ucast Rogera Moore-a /Spy who loved Me, Vyhlidka na Vrazdu/. Pribeh je sice predvidatelny, ale arenovky mam rad, preto aspon tych 32 % (19.01.2013)

Taková pohodovka s Van Dammem, kde má Roger Moore asi svojí jedinou normální postbondovskou roli. I když se tam moc nikdo nemidlí, je to relaxační podívaná s hezkým hudebním tématem a lehkým smyslem pro humor. Finální mezinárodní turnaj (soudruh z SSSR jde první k zemi) má pěkné souboje, možná trochu krátké, ale řezník z Mongolska dá na koneci docela zabrat. -"Lucky punch." -"Yeah, yeah... lucky punch." (13.06.2008)

Christopher Dubois jako pouliční zlodějíček sice metá salta s vruty, ale v ringu v Zakázaném městě není už tak suverénní. Spíš se trápí a stejně tak se trápí hlavní prvek filmu - arénové souboje. Každou zemi zastupuje jeden bojovník, ale že by to byl nějaký sraz superfighterů, to tedy ne (snad kromě Cesara Carneira coby capoeiristy). Většinou neatraktivní, trhaně zpomalované a choreografií nepříliš vydařené boje korunuje finální duel s mírou hovadství 8 (na stupnici 1 - 10, přičemž 10 je absolutně zhovadilej a dementní souboj). Film obsahuje tolik zpomalovaček, že bez nich by trval sotva 40 minut. A děj směřující ke krádeži Zlatého draka je opravdu pitomoučký. /Koordinátor bojových scén: Mark Stefanisch/ 30 miliónů dolarů(rozpočet)/57,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (14.04.2006)

Brnění nebo mrazení se dostavuje, i když je jen velmi umělé. Van Damme překvapuje jako režisér, hodně mu pomáhá hudební skladatel, zvukař a kameraman (dynamicky nasnímané souboje, některé zajímavé úhly kamery), sám „Fred Astaire karate“ potěší několika jinde odkoukanými nápady. Ale i to se počítá. Samotná aréna je poměrně mysteriózní, i když polovina těch vazeb vypadá, že zná pravý hák jen z videoher. Závěr je samozřejmě totálně přepálený. Velká škoda. Ostatně Van Damme má tak trochu smůlu, že stojí i s ohledem na rok vzniku někde uprostřed. Jeho dítko totiž už nemá tu příchuť a atmosféru bojových arénovek z osmdesátých let a na novější bojové filmy jednoduše nemá. (17.07.2012)