Boj o oheň

Boj o oheň je podle mě velmi zajímavým snímkem jak co se týká herců a děje, tak i několika věcí k zamyšlení, které divákovi předkládá. Je to totiž boj nejen s přírodou, ale i s osudem. A musím říct, že podle posledních záběrů filmu ten boj s osudem prohráli. Hlavní hrdinové totiž jsou neandrtálci, tedy vývojová větev člověka, která na svém stupni vývoje stagnovala mnoho statisíců let. A pak si jednoho dne příroda řekla "A dost, tudy cesta nevede." a vytvořila novou mutaci člověka. A tento člověk během následujících tisíciletí nahradil neandrtálce, tak jako oni předtím nahradili své předchůdce, kteří zase nahradili někoho jiného. Ve skutečnosti neandrtálec nemá vyvinut čelní lalok tak, aby měl i abstraktní myšlení, kvůli čemuž se přizpůsobuje velice dlouho a těžce oproti modernímu člověku. Takže by pravděpodobně nic jako smích nebo lásku cítit nemohl. A ani si nejsem jistej, jestli by vůbec mohl neandrtálec a moderní člověk mít potomka, protože když vezmu akvarijní rybičky, který se liší minimálními detaily, tak mezirodové páření nejde, případně potomek pak není rozmnožování schopen. Exteriéry jsou nádherný, jeden vedle druhýho je ráj na zemi a přijde mi, že z každé země vybrali ten nejhezčí kousek. Připomínalo mi to trochu Lovce mamutů (a nebylo by na škodu, kdyby je taky někdo zfilmoval, i když si nedovedu představit kdo, aby to nezmršil, protože Karel Zeman už umřel). Je jen s podivem, že tento film vyhrál jedinýho Oskara, i když když se podívám na soupeře toho roku (Gándhí - režie film a herec, Tootsie - vedl. herečka, Sophiina volba - herečka), až tak neuvěřitelný to není. (20.02.2006)

Boj o oheň si zaslúži uznanie najmä za svoju originalitu a odvahu tvorcov pustiť sa do niečoho podobného, do niečoho, kam sa odvažujú iba animáky a to hlavne preto, že tie si môžu dovoliť nechať prehistorických ľudí a zvieratá prehovárať a dávať im inteligenciu a vlastnosti súčasnej generácie. Annaud nejde cestou zábavy, je však zrejmé, že si zopár vecí zjednodušil, ale dokázal tu definovať vlastný autorský štýl a témy, ktorým sa bude do budúcnosti zaoberať. Nie je jednoduché vymyslieť zmysluplný príbeh tam, kde nejde postavám o iný cieľ ako prežiť zo dňa na deň, napriek tomu je tu toľko zaujímavých epizód, že film nezačne nikdy nudiť. Boj o oheň je tak chctiac nechtiac film zložený zo samostatných epizód, dokázal však do naratívu dať spojovací prvok onoho boja o oheň a podľa možností aj vývoja vzťahov. Film už dnes pôsobí z hľadiska explicitnosti násilia dosť krotko, v súčasnosti by v záujme autentickosti bola táto látka určite nakrútená omnoho nekompromisnejšie. Ak si odmyslíme tie animáky, samozrejme... No a nedalo mi premýšľať nad tým, aká nesmierna zábava musela byť na placi. No a film by absenciou neopísateľnej tváre Rona Perlmana stratil dosť zo svojej pôsobivosti... (03.12.2018)

Povinnost vidět už jen z toho důvodu, že něco takového už se třeba nikdy nenatočí. Annaud je pro mě jedním z nejlepších režisérů, který má ten podivuhodný dar nikdy nenatočit nic špatného, což v tomto případě jen podtrhl. Maximálně jednoduchý a přímočarý děj orientovaný výhradně na herce a jejich skřekavé projevy, parádní pravěká atmosféra a řada působivých scén od úvodního krveprolití až po téměř mystické setkání se stádem mamutů. A navíc výteční McGill a hlavně Ron Perlman, kterým to v jejich úlohách skutečně náramně slušelo. Sice si stále myslím, že z daného námětu se dá alespoň v dnešní době vytřískat ještě daleko více, ale i tak je Quest for Fire povinnou filmovou čítankou, jejíž stránky nikdy úplně nezežloutnou. 80% (21.03.2013)

Třebaže se Annaud nedrží zdaleka všech faktů, která má o životě pravěkých lidí věda k dispozici, podařilo se mu vytvořit působivý snímek. Úspěšně v něm zprostředkoval to, co věda příliš neumí. Dává diváku možnost zažít pocit moci pravěkých lidí, kterou oheň přináší, strach, že ho ztratí i naději, že ho opět naleznou. Beze slov a s mnoha zapovězenými výrazovými prostředky, které nebyly neandrtálcům vlastní, v nás herci i tak dokáží probudit empatii. A právě scény s ohněm patří k těm nejemotivnějším. Vždyť mít či nemít oheň, může znamenat žít či zemřít. Sapienti tento boj vyhráli, díky kouzlům jako bylo rozdělání ohně či woomera - vědomí jejich vítězství ve spojení s Annaudovým filmem nám tak dává nahlédnout na evoluci jako na proces sice přirozený a nevyhnutelný, nicméně lemovaný bezpočtem smutných tragédií. Krutý Darwin proti, z tohoto pohledu laskavějšímu, Lamarckovi. Poznámka na okraj: Je setkání sapientů s neandrtálci inspirováno teorií, že neandrtálci se křížili s rannými sapienty? Film nám nabízí hned tři pohledy na to, jak k tomu mohlo docházet... A ještě malý SPOILER na závěr: uvědomte si, jaký objev byla dnes tak haněná misionářská poloha! (01.09.2008)

Strhující sugestivní dílo. Kamera zachycuje obrazy čisté krajiny, kde se prohánějí stáda zvěře, kočkovité šelmy a mamuti (ti jen mávají choboty :) ). Masky jsou k nerozeznání od modelů pralidí a herecké nadání představitelů je takové, že bychom je nepoznali snad ani jak opice (pochvala). Hudba dodává potřebné citové a dramatické podkreslení a jen umocňuje atmosféru snímku. K tomu ono humanistické vyznění. Veledílo se vším všudy. 95% (06.01.2008)