La Guerre du feu
La Guerre du feu
Quest for Fire
Boj o oheň
Režie:
Jean-Jacques AnnaudScénář:
Gérard BrachKamera:
Claude AgostiniHudba:
Philippe SardeHrají:
Everett McGill, Ron Perlman, Rae Dawn Chong, Franck-Olivier Bonnet, Peter Elliott, George Buza, Joy Boushel, Matt Birman, Stéphane Drouet, Hélène GrégoireObsahy(1)
Jeden z nejambicióznějších experimentů 80. let, kterým se u diváků i kritiky proslavil tvůrce i u nás známých filmů. Podobně jako později v Medvědovi se ve filmu vůbec nemluví (když si odmyslíme umělou "řeč" pralidí a jeho gestické vyjadřování). Ve jménu symbolické zkratky Annaud konfrontuje typy člověka, vzdálené 10 000 let (australopitekus žije s neandrtálcem a mají za sousedy obyvatelé z dob neolitu), nechce být archeologickou rekonstrukcí. Strastiplná cesta trojice pravěkých lidí za získáním ohně není jen snahou o přežití, ale i cestou za "polidštěním". Trojice hrdinů začíná chápat pojmy jako láska, přátelství či smích. Vedle velkorysé režie (technicky obtížný film byl natočen za pouhých 13 týdnů) patří ke kladům díla výrazná patetická hudba, krásná kamera (kanadské, skotské a keňské exteriéry) a starostlivě vybraní herci. Film byl natočen podle románu J. H. Rosnyho a z oscarového klání roku 1983 neodešel nadarmo - získal Oscara za masky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (265)
Třebaže se Annaud nedrží zdaleka všech faktů, která má o životě pravěkých lidí věda k dispozici, podařilo se mu vytvořit působivý snímek. Úspěšně v něm zprostředkoval to, co věda příliš neumí. Dává diváku možnost zažít pocit moci pravěkých lidí, kterou oheň přináší, strach, že ho ztratí i naději, že ho opět naleznou. Beze slov a s mnoha zapovězenými výrazovými prostředky, které nebyly neandrtálcům vlastní, v nás herci i tak dokáží probudit empatii. A právě scény s ohněm patří k těm nejemotivnějším. Vždyť mít či nemít oheň, může znamenat žít či zemřít. Sapienti tento boj vyhráli, díky kouzlům jako bylo rozdělání ohně či woomera - vědomí jejich vítězství ve spojení s Annaudovým filmem nám tak dává nahlédnout na evoluci jako na proces sice přirozený a nevyhnutelný, nicméně lemovaný bezpočtem smutných tragédií. Krutý Darwin proti, z tohoto pohledu laskavějšímu, Lamarckovi. Poznámka na okraj: Je setkání sapientů s neandrtálci inspirováno teorií, že neandrtálci se křížili s rannými sapienty? Film nám nabízí hned tři pohledy na to, jak k tomu mohlo docházet... A ještě malý SPOILER na závěr: uvědomte si, jaký objev byla dnes tak haněná misionářská poloha! ()
Annaud nikdy netočil jen tak obyčejné filmy, vždycky se jedná něco výjimečného, ne-li přímo přelomového. Příběh pralidí rozdělených na různě vyspělé kmeny bojujících a oheň, který znamená obrovskou moc a lepší život je bez debat fascinující. Hlavní hrdinové si vás získají, ač jsou bez příkras ztvárněni jako opravdoví primitivové s jasně pudovým chováním (obvzlášť se mi zamlouvala scéna, kdy se jeden z party hrdinů nadrženě vrhne na ženu, která se k nim připojila, načež ho „hlavní“ hrdina okřikne, aby toho nechal…vzápětí ženu oklátí sám). Přesto z nich občas vykoukne jasný náznak prostého lidství, abychom si uvědomili, že do obyčejných zvířat již mají daleko.Vizuálně bezchybné, přímo nádherné. …Jak já se bojím těch Emmerichových vymydlených dredařů, kteří se jistě budou domlouvat lámanou angličtinou a prožívat hluboké emoce. ()
Nikto na svete nedokáže tak majstrovsky stvárniť neandertálca ako Ron Perlman (myslím, že ani maskéri sa na ňom nemuseli moc narobiť), preto kto chce vidieť, ako sa asi mohli správať a komunikovať medzi sebou, tak si pozrite tento film. Snímok ponúka zaujímavý dobrodružný príbeh bez slov o putovaní troch neandertálcov za najväčším objavom všetkých čias - ohňom. Na ceste ich však čaká konfrontácia okrem divokých zvierat aj s nižšou vývojovou vetvou opočloveka a samozrejme aj s vývojovo vyššou vetvou Homo sapiens sapiens. Prekvapili ma aj výborne zvládnuté efekty ohľadom stvárnenia zvierat, nič zložité, no zato na pohľad celkom reálne. Nezabudlo sa ani na romantickú linku a pár úsmevných momentov, pričom samotný záver ponúkol i niečo málo emócií. Hlavne keď uvážime, ako to potom s tými neandertálcami dopadlo. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Film už sice notně zestárl, což se týká třeba Sardeho hudby, ale stále jde o nejlepší film z doby, kdy člověk sotva dospěl k přídomku sapiens. Primitivní nástroje, kostýmy i samotní protagonisté, hrdelní zvuky a skřeky coby předchůdci složitějšího jazyka, jednoduchý příběh, ve kterém šlo z pohledu jeho hrdinů o všechno. Mamuti sice vypadají hůře, než to předvedl o čtvrt století dříve Karel Zeman, ale jinak je vše v pořádku (70%). ()
Galerie (63)
Photo © AMLF
Zajímavosti (18)
- Film sice vzbudil zájem široké veřejnosti o prehistorii, ale zároveň přispěl k utvrzení mnoha nepodložených klišé a nepříliš příznivého obrazu pravěkých lidských skupin, které jsou stále ukotveny v podobě bestiálního pračlověka. Některé významné etapy vývoje člověka jsou zde svedeny na chronologické měřítko skupiny jedinců: objev vaření masa pomocí kousku ponechaného přes noc v popelu; objev exogamie, kdy je protagonista zajat, aby oplodnil ženy klanu; „objev“ polohy tváří v tvář při pohlavním aktu (kterou praktikují i bonobové); vývoj humoru (dvě epizody s kamínkem obdrženým na hlavu); odmítnutí kanibalismu; objev léků (pomocí směsi bylin); problém přenosu či výroby ohně atd. (classic)
- Profesor lingvistiky na Brownově univerzitě Philip Lieberman v eseji pro časopis American Anthropologist označil míchání různých úrovní vyspělosti mezi různými kmeny žijícími v těsné blízkosti za „absurdní“. Lieberman poukázal na to, že je velmi nepravděpodobné, že by před 80 000 lety měli lidé ještě opičí rysy, a zároveň poznamenal, že kmen Ivaka byl popsán jako kmen s „vesnickou kulturou, která by byla pravděpodobná před 10 000 lety“. (classic)
- Film byl původně francouzsko-kanadskou koprodukcí, která využila tehdejších nových kanadských federálních daňových předpisů. Později se k němu připojily další americké a evropské produkce. (classic)
Související novinky
Na ohnivé kometě v Era ART klubu
V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (více)
„Pred 80 000 rokmi sa začal úsvit ľudstva. Už praveký človek vedel, ako si uchovať oheň, ktorý mu príroda ponúkala v podobe bleskov alebo sopečných erupcií. Nevedel však, ako ho zapáliť. O oheň, ktorý je pre nás taký bežný, sa viedli neľútostné boje. V týchto drsných časoch oheň zabezpečoval prežitie nášho druhu. Chránil človeka pred chladom doby ľadovej, odháňal divé zvieratá, pieklo sa na ňom mäso. Okolo jeho blahodarnej sily sa zhromažďovali zástupy. Kto mal oheň, mal život.” • Prehistorický, a k tomu vskutku zároveň i pomerne dosť vyladený, expresívny titul, odohrávajúci sa v období p r a v e k u, kedy zase ústredný prím predstavovali teda najmä akýsi prehistorickí ľudia z nasledovných čeľadí: neandertálskych, sapiensových či erectusových atď, ktorí boli v podstate akýmisi našimi priamymi predkami, z ktorých sme sa následne vyvinuli i M Y, ako povedzme súčasné, »ľudské pokolenie,« ktoré by dokonca normálne akosi neustále potrebovalo i akési poriadne [vy]školenie ohľadom práve toho, ako sa vlastne čo najviac spratať do kože... • V tomto prípade sa totižto najskoršie jednalo len o koprodukčný projekt od francúzskeho vrchného autora v podobe J-J Annauda s ústrednými americkými predstaviteľmi v hlavných úlohách v podobách Everetta McGilla a Rona Perlmana [(pre)čo trebárs takí Francúzi nemali záujem?]; hm..., už asi konečne tuším správnu odpoveď na vlastnú položenú otázku, lebo sa skrátka nechceli až takto «sakramentsky zhovadiť,» inými slovami rovnako zdôraznené i v tom zmysle: „proste nechceli na seba nanášať azda tony makeupu a po[s]tupné vrstvenie nánosov masiek; ďalej, nosenie naprosto ošarpaných kostýmov a vydávanie zvláštnych, zvukomalebných citoslovcií; vrátane neustálych konfrontácií naproti samým nebezpečenstvám nielen zo strán šabľozubých tigrov, mamutov, a mimoriadne nasrdených vlkov, ale zajedno taktiež čelili i brutálnym kanibalom, a ďalším rivalským kmeňom, ktorým išlo furt o to isté, a to som konkrétne medzičasom popisoval už predsa i o pár riadkov vyššie,” čiže tým pádom nastávala Ohňová vojna, ako by sa dal mimochodom takisto preložiť i tento pôvodný názov do slovenčiny [v češtine ako: Ohnivá válka]; realisticky zachytená a spracovaná, pradávna epocha so surovým kontextom v rámci celku, a tak sa variže celkovo jedná i o ojedinelý prípad v dejinách kinematografie, ktorý by si dal až takto extra záležať na tom, aby jeho vyznenie napokon neskĺzlo do akejsi [SEBA]paródie, podobne ako i zrovna nadchádzajúci titul v podobe - 10 000 pred Kristom, čo sa tentoraz našťastie vôbec nestalo, ba úplne naopak: vezmite si napríklad, že v tomto titule neboli žiadne titulky k priamej dispozícii, vtedy hudobný doprovod veľmi vkusne dolaďoval atmosféru plnú naturalistických obrazov v samotnej nadväznosti na pozoruhodnú výpravu so »sympatickými postavami,« ktoré ma dôkladne oboznámili s tým, ako totiž prišli na to, ako vytvoriť oheň v ich vlastnej réžii, čo bola najskôr len akási tŕnistá cesta, plná všelijakých životných peripetií. ← treba si z toho vzápätí zobrať i nejaké ponaučenie, keďže ani im nič samé z neba nespadlo, ak aspoňže nepočítam hromy a blesky; → no ešte to celkom nestačilo...; potrebovali sa naučiť, ako nad ohňom čo najideálnejšie vyspieť, t.j. vedieť ho sami vytvoriť. () (méně) (více)