La Guerre du feu
La Guerre du feu
Quest for Fire
Boj o oheň
Režie:
Jean-Jacques AnnaudScénář:
Gérard BrachKamera:
Claude AgostiniHudba:
Philippe SardeHrají:
Everett McGill, Ron Perlman, Rae Dawn Chong, Franck-Olivier Bonnet, Peter Elliott, George Buza, Joy Boushel, Matt Birman, Stéphane Drouet, Hélène GrégoireObsahy(1)
Jeden z nejambicióznějších experimentů 80. let, kterým se u diváků i kritiky proslavil tvůrce i u nás známých filmů. Podobně jako později v Medvědovi se ve filmu vůbec nemluví (když si odmyslíme umělou "řeč" pralidí a jeho gestické vyjadřování). Ve jménu symbolické zkratky Annaud konfrontuje typy člověka, vzdálené 10 000 let (australopitekus žije s neandrtálcem a mají za sousedy obyvatelé z dob neolitu), nechce být archeologickou rekonstrukcí. Strastiplná cesta trojice pravěkých lidí za získáním ohně není jen snahou o přežití, ale i cestou za "polidštěním". Trojice hrdinů začíná chápat pojmy jako láska, přátelství či smích. Vedle velkorysé režie (technicky obtížný film byl natočen za pouhých 13 týdnů) patří ke kladům díla výrazná patetická hudba, krásná kamera (kanadské, skotské a keňské exteriéry) a starostlivě vybraní herci. Film byl natočen podle románu J. H. Rosnyho a z oscarového klání roku 1983 neodešel nadarmo - získal Oscara za masky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (263)
Annaudova vize pravěku je taková, jaký s největší pravděpodobností byl, drsná, neučesaná, nekompromisní a krutá. Jeho precizní režie, společně s prací maximálně soustředěných herců, kteří si místo slov museli vystačit pouze se základními zvukovými a výrazovými prostředky, vytvářejí naprosto jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru, ve které se kromě jednoduchého děje najde místo i pro pár odlehčujících momentů, přes několik poeticky laděných sekvencí až k naprosto fascinujícím zážitkům mezi něž je třeba rozhodně započítat setkání se stádem mamutů. Nezvyklý, ale o to více působivý divácký zážitek! ()
Poprvé jsem viděl tento film jako turista na desetidenním zájezdu po Francii s cestovní kanceláří Čedok, celá naše výprava, po celou pobytu majíc vyvalené oči, plné dojmů, jako by spatřila jiný svět, dostala na celý den volno. Při toulkách po městě Clermont–Ferrand, který je postaven na sopečných pahorcích v ji těsné blízkost leží městečko Volvic s vynikajícím pramenem kvalitní vody. Tady sem zahlédl zvláštní netradiční upoutávku o tomto filmu, neandrtálce jak pije z pramene minerální vodu z Volvicu. Nejdřív jsem si myslel, že koukám na nějakou scénu potulného divadla, potom mi to nějak došlo, že se jedná o reklamu na nový film ˇ“Boj o oheň“ tehdy jsem vůbec Francouzského filmového režiséra Jacques Annaud vůbec neznal. Předpokládal jsem, že návštěva tohoto filmu, je ztrátu vzácného času na západě. Rozhodl jsem pro film a nelitoval. Po zhlednutí jsem byl tak vyveden z míry, že jsem v hlavě měl jenom film. Pro mě osobně tehdy, asi největší filmový zážitek. Zcela jiný film než jsem dosud viděl, od první okamžiku mě to chytlo, perfektní akustika sálu, excelentní obrazově i atmosféricky fascinující zážitek. Výrazná hudba, překrásná kamera a nádherné exteriéry. Ještě maličkost o cestování na západ v Československém socialismu. Kvůli složitým byrokratickým systémům jsme za doby totality mohli cestovat maximálně do nějakého socialistického státu. Dostat se na Západ bylo takřka nemožné, maximálně šlo použít oficiální cestovní kancelář (Čedok a CKM) nebylo to taky lehké, nebo takřka nulová možnost vycestovat individuálně na devizový příslib. Ale to bylo hodně složité! Pokud si chtěl dostat devizový příslib, tak jsi musel vyplnit žádost ve státní bance. Se žádostí musel souhlasit zaměstnavatel, dále zvláštní odděleni, asi STB, dále vojenská správa a policie. Žádost se dávala do konce ledna či února, do března banka rozhodla, komu příslib udělí. Poslední slovo měla policie. Tam se muselo žádat zase pro změnu o výjezdní doložku. Abych ji dostal, potřeboval sem znovu souhlas od zaměstnavatele a vojáku. No, nebylo to prostě snadné. ()
„Pred 80 000 rokmi sa začal úsvit ľudstva. Už praveký človek vedel, ako si uchovať oheň, ktorý mu príroda ponúkala v podobe bleskov alebo sopečných erupcií. Nevedel však, ako ho zapáliť. O oheň, ktorý je pre nás taký bežný, sa viedli neľútostné boje. V týchto drsných časoch oheň zabezpečoval prežitie nášho druhu. Chránil človeka pred chladom doby ľadovej, odháňal divé zvieratá, pieklo sa na ňom mäso. Okolo jeho blahodarnej sily sa zhromažďovali zástupy. Kto mal oheň, mal život.” • Prehistorický, a k tomu vskutku zároveň i pomerne dosť vyladený, expresívny titul, odohrávajúci sa v období p r a v e k u, kedy zase ústredný prím predstavovali teda najmä akýsi prehistorickí ľudia z nasledovných čeľadí: neandertálskych, sapiensových či erectusových atď, ktorí boli v podstate akýmisi našimi priamymi predkami, z ktorých sme sa následne vyvinuli i M Y, ako povedzme súčasné, »ľudské pokolenie,« ktoré by dokonca normálne akosi neustále potrebovalo i akési poriadne [vy]školenie ohľadom práve toho, ako sa vlastne čo najviac spratať do kože... • V tomto prípade sa totižto najskoršie jednalo len o koprodukčný projekt od francúzskeho vrchného autora v podobe J-J Annauda s ústrednými americkými predstaviteľmi v hlavných úlohách v podobách Everetta McGilla a Rona Perlmana [(pre)čo trebárs takí Francúzi nemali záujem?]; hm..., už asi konečne tuším správnu odpoveď na vlastnú položenú otázku, lebo sa skrátka nechceli až takto «sakramentsky zhovadiť,» inými slovami rovnako zdôraznené i v tom zmysle: „proste nechceli na seba nanášať azda tony makeupu a po[s]tupné vrstvenie nánosov masiek; ďalej, nosenie naprosto ošarpaných kostýmov a vydávanie zvláštnych, zvukomalebných citoslovcií; vrátane neustálych konfrontácií naproti samým nebezpečenstvám nielen zo strán šabľozubých tigrov, mamutov, a mimoriadne nasrdených vlkov, ale zajedno taktiež čelili i brutálnym kanibalom, a ďalším rivalským kmeňom, ktorým išlo furt o to isté, a to som konkrétne medzičasom popisoval už predsa i o pár riadkov vyššie,” čiže tým pádom nastávala Ohňová vojna, ako by sa dal mimochodom takisto preložiť i tento pôvodný názov do slovenčiny [v češtine ako: Ohnivá válka]; realisticky zachytená a spracovaná, pradávna epocha so surovým kontextom v rámci celku, a tak sa variže celkovo jedná i o ojedinelý prípad v dejinách kinematografie, ktorý by si dal až takto extra záležať na tom, aby jeho vyznenie napokon neskĺzlo do akejsi [SEBA]paródie, podobne ako i zrovna nadchádzajúci titul v podobe - 10 000 pred Kristom, čo sa tentoraz našťastie vôbec nestalo, ba úplne naopak: vezmite si napríklad, že v tomto titule neboli žiadne titulky k priamej dispozícii, vtedy hudobný doprovod veľmi vkusne dolaďoval atmosféru plnú naturalistických obrazov v samotnej nadväznosti na pozoruhodnú výpravu so »sympatickými postavami,« ktoré ma dôkladne oboznámili s tým, ako totiž prišli na to, ako vytvoriť oheň v ich vlastnej réžii, čo bola najskôr len akási tŕnistá cesta, plná všelijakých životných peripetií. ← treba si z toho vzápätí zobrať i nejaké ponaučenie, keďže ani im nič samé z neba nespadlo, ak aspoňže nepočítam hromy a blesky; → no ešte to celkom nestačilo...; potrebovali sa naučiť, ako nad ohňom čo najideálnejšie vyspieť, t.j. vedieť ho sami vytvoriť. () (méně) (více)
Dobrodružný příběh v jehoš úvodu zní tajemná hudba záměrně připomínající Vesmírnou odyseu. Cílem strastiplné výpravy je objev jednoho z nejdůležitějších vynálezů lidstva. Film diváka vytrhne z běžného života kolem a připomene mu tu šílenou cestu po které už tisíce let kráčíme a která vede buhví kam. Co to vlastně ksakru je ten Vesmír a co tu všichni děláme? ()
║Rozpočet $12,5milióna║Tržby USA $67,400,000║Tržby Celosvetovo $-║ V celku prínosový film ale určite má ešte nejaké tie rezervy, čo by sa dali vylepšiť. Z technického hľadiska boli najvydarenejšie tvory mamuty z toho čo bolo vo filme predvedené, levy až tak moc do koncepcie nezapadli, aj keď snaha bola, taktiež masky ľudí boli buď presvedčivo spracované ako pri útoku kmeňa podobného takmer opiciam alebo niekedy len dosť zjednodušene ako u kmeňa hľadajúceho oheň. /55%/ ()
Galerie (57)
Photo © AMLF
Zajímavosti (18)
- Kulhavá (a do jisté míry "boční") chůze, kterou se lidé v tomto filmu pohybují, vypadá velmi efektně (pravděpodobně je inspirovaná pohybem šimpanzů), vědci však dnes soudí, že už Homo erectus měl moderní pružnou chůzi (byl přizpůsoben doslova vytrvalostnímu běhu). (Jirka_Šč)
- Autorem neartikulované řeči neandrtálců je světoznámý lingvista a spisovatel Anthony Burgess (Mechanický pomeranč). Řeč kmene Ivaků byla poskládána z dialektů indiánských kmenů obývajících severní oblasti Kanady. (Freemind)
- Film byl původně francouzsko-kanadskou koprodukcí, která využila tehdejších nových kanadských federálních daňových předpisů. Později se k němu připojily další americké a evropské produkce. (classic)
Související novinky
Na ohnivé kometě v Era ART klubu
V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (více)
Reklama