Reklama

Reklama

Boj o oheň

  • Kanada La Guerre du feu (více)

Obsahy(1)

Jeden z nejambicióznějších experimentů 80. let, kterým se u diváků i kritiky proslavil tvůrce i u nás známých filmů. Podobně jako později v Medvědovi se ve filmu vůbec nemluví (když si odmyslíme umělou "řeč" pralidí a jeho gestické vyjadřování). Ve jménu symbolické zkratky Annaud konfrontuje typy člověka, vzdálené 10 000 let (australopitekus žije s neandrtálcem a mají za sousedy obyvatelé z dob neolitu), nechce být archeologickou rekonstrukcí. Strastiplná cesta trojice pravěkých lidí za získáním ohně není jen snahou o přežití, ale i cestou za "polidštěním". Trojice hrdinů začíná chápat pojmy jako láska, přátelství či smích. Vedle velkorysé režie (technicky obtížný film byl natočen za pouhých 13 týdnů) patří ke kladům díla výrazná patetická hudba, krásná kamera (kanadské, skotské a keňské exteriéry) a starostlivě vybraní herci. Film byl natočen podle románu J. H. Rosnyho a z oscarového klání roku 1983 neodešel nadarmo - získal Oscara za masky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (264)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Až na dokonale bílý a rovný chrup, kterému se jen těžko věří navzdory tomu, že cukr a sladkosti nepatřily do běžné potravy našich předků, musím ze všeho nejvíc pochválit bezesporu naprosto úžasné masky. O dané době je málo informací a ještě méně filmů, proto mě tento experimentální snímek velmi potěšil. Více by se mi určitě líbilo, kdyby se snímek držel více slabých historických pramenů. Mám pocit, že se sem tvůrci zbytečně pokusili napasovat až moc různých témat, jako je první střet s mamuty, či objev misionářského sexu či lásky jako takové. Hodně dobrá však byla linka kolem ohně. Ten úžas v očích, když viděl hlavní hrdina poprvé někoho rozdělávat oheň mi uvízne v hlavě na hodně dlouho. [80 %] ()

dzej dzej 

všechny recenze uživatele

Základní lidské emoce, vzorce chvání a hodnoty v krystalickém příběhu. Lidský druh nezatížený kulturou, náboženstvím, filosofií a mnoha dalšémi výdobytky pozdější civilizace je nám přesto tak podobný... Boj o oheň - zrcadlo naší přirozenosti a prapodstaty působící skrze film, jeden z největších výdobytků po všech stránkách vyvinutého homo sapiens sapiens. ()

Reklama

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Dva dny mi trvalo, než jsem si utřídil dojmy z tohohle neortodoxního filmu - a hned pro začátek vzdávám respekt tvůrcům, jelikož natáčet podobnou věc muselo být dosti vysilující. Příběh se odehrává před osmdesáti tisíci lety, v době, kdy byl člověk obyvatelem jeskyní, řeč mu byla ještě upřena a největší starostí bylo udržování ohně. Právě o oheň naše tlupa po střetu s nepřátelskou skupinou přichází. Tři muži (nebo samci?) se vydávají na nebezpečnou pouť, aby nalezli oheň nový a donesli ho zpět k prosperitě svých druhů. Cestou dochází k nejednomu střetu s rozličnými zvířaty a jinými skupinami pralidí. Aby mohli tvůrci lépe pracovat se symbolikou a poselstvím filmu, ustupují od prehistorických faktů a staví vedle sebe tlupy v různých fázích vývoje člověka, což nic nemění na faktu, že srozumitelné slovo (kromě psaného úvodu) nikdy nezazní. Neartikulované skřeky, náznaky primitivní řeči, mimika i hrubé pohyby jsou součástí téhle civilizace a titulní čtyřka (Everett McGill, Annaudův oblíbenec Ron Perlman, Nicholas Kadi a Rae Dawn Chong - jo, to je ta borka, co pomáhala Arnoldovi v Komandu) je naprosto skvělá. Velkou devízou je syrovost a sugestivnost, jichž se podařilo dosáhnout a skvělý cit pro vybrané lokace natáčení, jež jsou přirozeně krásné a nedotknuté, aniž by ohromovaly svou monumentálností. Neotesanost, primitivnost i autenticita z obrazu vysloveně tečou a základní emoce pralidí jsou rovněž vykresleny dobře. Stačí surová bitka na začátku, útěk před vlky a lvy, bezmoc mrznoucích uprchlíků po ztrátě tepla a přírodní necivilizovaná tvrdost stojí před divákem v plné kráse. Respekt z prozatím mocnějšího / předobraz uctívání Boha v podobě setkání s mamuty je asi vrcholem filmu. Nezvyklý a dost dobrý zážitek. ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Boj o oheň je podle mě velmi zajímavým snímkem jak co se týká herců a děje, tak i několika věcí k zamyšlení, které divákovi předkládá. Je to totiž boj nejen s přírodou, ale i s osudem. A musím říct, že podle posledních záběrů filmu ten boj s osudem prohráli. Hlavní hrdinové totiž jsou neandrtálci, tedy vývojová větev člověka, která na svém stupni vývoje stagnovala mnoho statisíců let. A pak si jednoho dne příroda řekla "A dost, tudy cesta nevede." a vytvořila novou mutaci člověka. A tento člověk během následujících tisíciletí nahradil neandrtálce, tak jako oni předtím nahradili své předchůdce, kteří zase nahradili někoho jiného. Ve skutečnosti neandrtálec nemá vyvinut čelní lalok tak, aby měl i abstraktní myšlení, kvůli čemuž se přizpůsobuje velice dlouho a těžce oproti modernímu člověku. Takže by pravděpodobně nic jako smích nebo lásku cítit nemohl. A ani si nejsem jistej, jestli by vůbec mohl neandrtálec a moderní člověk mít potomka, protože když vezmu akvarijní rybičky, který se liší minimálními detaily, tak mezirodové páření nejde, případně potomek pak není rozmnožování schopen. Exteriéry jsou nádherný, jeden vedle druhýho je ráj na zemi a přijde mi, že z každé země vybrali ten nejhezčí kousek. Připomínalo mi to trochu Lovce mamutů (a nebylo by na škodu, kdyby je taky někdo zfilmoval, i když si nedovedu představit kdo, aby to nezmršil, protože Karel Zeman už umřel). Je jen s podivem, že tento film vyhrál jedinýho Oskara, i když když se podívám na soupeře toho roku (Gándhí - režie film a herec, Tootsie - vedl. herečka, Sophiina volba - herečka), až tak neuvěřitelný to není. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Annaudova vize pravěku je taková, jaký s největší pravděpodobností byl, drsná, neučesaná, nekompromisní a krutá. Jeho precizní režie, společně s prací maximálně soustředěných herců, kteří si místo slov museli vystačit pouze se základními zvukovými a výrazovými prostředky, vytvářejí naprosto jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru, ve které se kromě jednoduchého děje najde místo i pro pár odlehčujících momentů, přes několik poeticky laděných sekvencí až k naprosto fascinujícím zážitkům mezi něž je třeba rozhodně započítat setkání se stádem mamutů. Nezvyklý, ale o to více působivý divácký zážitek! ()

Galerie (57)

Zajímavosti (18)

  • Film sice vzbudil zájem široké veřejnosti o prehistorii, ale zároveň přispěl k utvrzení mnoha nepodložených klišé a nepříliš příznivého obrazu pravěkých lidských skupin, které jsou stále ukotveny v podobě bestiálního pračlověka. Některé významné etapy vývoje člověka jsou zde svedeny na chronologické měřítko skupiny jedinců: objev vaření masa pomocí kousku ponechaného přes noc v popelu; objev exogamie, kdy je protagonista zajat, aby oplodnil ženy klanu; „objev“ polohy tváří v tvář při pohlavním aktu (kterou praktikují i bonobové); vývoj humoru (dvě epizody s kamínkem obdrženým na hlavu); odmítnutí kanibalismu; objev léků (pomocí směsi bylin); problém přenosu či výroby ohně atd. (classic)
  • Film se měl původně celý natáčet na Islandu. (Kulmon)
  • Stádo mamutů byli ve skutečnosti nalíčení cirkusoví sloni. V detailnějších záběrech, v nichž otevírají tlamu, můžeme zahlédnout pahýly jejich skutečných klů. (Landauer)

Související novinky

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

14.03.2015

V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (více)

Reklama

Reklama