Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kapitán Bob Hyde v roce 1968 odjíždí z Los Angeles společně s dalšími vojáky do Vietnamu, aby hájil čest a zájmy USA. Doma zanechává svoji přitažlivou manželku Sally, která je najednou sama a rozhodne se dobrovolně pomáhat v nemocnici. Tady se sblíží s ochrnutým válečným veteránem Lukem Martinem, jenž bojuje s depresemi, samotou, a tím, že společnost nedokáže ocenit jeho oběť. Tisíce kilometrů daleko od Sally se zatím Bob pokouší vyrovnat se se situací na frontě, která je zcela jiná, než jak ji podávala oficiální propaganda... Příběh o válce bez války, zato plný opravdových lidských emocí, ukazující nesmyslnost jakékoliv války, z pohledu těch, jež krutě zasáhla. Neobyčejně silné komorní drama, ani dnes neztrácející na své působivosti a aktuálnosti, takový je slavný protiválečný film, natočený režisérem Halem Ashbym. K jeho přesvědčivosti přispívají civilní herecké výkony Jane Fondové a Johna Voighta, příznačná smutná atmosféra, hudba a písně Janis Joplinové, skupin The Rolling Stones, The Beatles a dalších, které evokují dobu konce šedesátých let a myšlenkově doplňují příběh. Snímek oprávněně získal tři Oscary za nejlepší mužský výkon (Jon Voight), nejlepší ženský herecký výkon (Jane Fondová) a nejlepší původní scénář (Robert C. Jones a Waldo Salt), a také řadu dalších prestižních ocenění. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (131)

lamps 

všechny recenze uživatele

Jedna věc je, že v sedmdesátých letech točil Hal Ashby skvělé filmy jako na běžícím pásu, ale stejně se nestačím divit, jak krásně se mi tohle komorní drama s jasným poselstvím a pro Hala víceméně typickými hrdiny sledovalo. Můžou za to určitě ty krásné filmové šedesátky, nabité bezkonkurenční muzikou (v Ashbyho podání navíc ve zcela necenzurované podobě), skutečnými emocemi a ztracenými iluzemi o lásce a osobní svobodě. Můžou za to jistě i perfektní herci, kterým přeci jen kraluje trochu schizofrenní veterán Jon Voight ukazující tu citlivější, civilní stránku jeho bohatého herectví. A může za to samozřejmě Ashby, který uměl za kamerou mluvit v dané oblasti pohnutých lidských osudů tak obratně a hlavně přesvědčivě jako snad nikdo jiný. U 4* zůstávám výhradně z toho důvodu, že se ve filmu nestane absolutně nic, co by nebylo od počátku očekávané nebo dokonce nevyhnutelné.. 80% ()

kosta73 

všechny recenze uživatele

Kvalitně obsazené a natočené. Z filmu pravděpodobně nedostanete několikadenní depresi, jako např. z Lovce jelenů, neboť se jedná spíše o " romantický " snímek. Za zmínku stojí skvěle padnoucí zařazení rockové hudby té doby, zejména část se Sympathy for the Devil od Rolling Stones. Vynikající Jon Voigth k mé velké radosti opět dokazuje, že byl ( je ) jedním z nejlepších herců své generace. ()

Reklama

anderson 

všechny recenze uživatele

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 24.7.1988 - réžia českého znenia (ČST Praha) = OLGA WALLÓ (30.5.2009) Namiesto toho aby ČT tento film odvysielala s pôvodným dabingom v primetime pre všetkých divákov, šupla ho do predpolnočného času s titulkami na ČT 2, pre zopár antidabingových "intelektuálov". Ale ja nie som koncesionár ČT, tak "ať"... (16.9.2009) ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Přestože jsem Návrat domů viděla poprvé jako malá a věcí neznalá holka, dopadl na mě přetěžce. Neklade totiž důraz na znalost politiky a dat, ale na emoce. Jane Fonda se na jedné z protiválečných demonstrací potkala s Ronem Kovicem, který ji inspiroval větou "ztratil jsem svoje tělo, ale získal jsem svoji mysl" k myšlence natočit film o válce bez války. Realizace trvala léta, napsání scénáře, který prošel několikero pery a dotvářel se přímo na place, předcházelo pečlivé sbírání materiálů. Volba režiséra se ukázala být prozíravou i když - zvláště pak u natáčení milostné scény - docházelo k názorovým třením s Jane. Hal chtěl, aby byl na vozík upoutaný Luke poněkud "zdravější", Jane chtěla opak - aby jeho zranění víc korespondovalo s jeho depresí a cynismem. Výsledek je decentní a vyložit si ho lze tak i tak. Podstatné je, že Návrat domů ukazuje, co za nabubřelými vlasteneckými řečmi a vyznamenáními není vidět - veterány, kteří odvedli svoje a "teď nezacláněj", jejich zraněná těla, pochroumané duše, ztracené iluze a strach z budoucna, kde se s nimi nepočítá. To drsné poznání se nevyhne ani vojákovi tělem i duší, jakým je Sallyn manžel, ani Lukovi, který byl na střední playboy a do Vietnamu jel jak na mejdan, ani samotná Sally není ušetřena, když si projde přerodem od důstojnické paničky po ošetřovatelku v nemocnici pro veterány, aby nakonec stála mezi dvěma poničenými muži. Film nás doslova přenese dík své atmosféře (k níž neodmyslitelně patří i písně Rolling Stones, Janis Joplin, Beatles a dalších) v čase, je nabitý emocemi, aniž by spoléhal na cokoli laciného a podbízivého, mobilizuje k přemýšlení a závěrečná Lukova řeč ke studentům je nesmírně úlevná. Návrat domů sklidil zaslouženě 3 Oscary a 5 nominací, Jane Fonda si nedala pokoj a děkovala za toho svého ve znakové řeči. ()

TomPrusik1 

všechny recenze uživatele

elikož ve filmu neviděli žádné válečné scény a celý film se odehrával většinou Americe, kde byla pochopitelně situace výrazně klidnější než ve Vietnamu, tak příběh byl velmi utahaný. Na což jsem u filmů, které ukazovali válku ve Vietnamu, nebyl zvyklý. Ale díky hereckým výkonům Voightovi, Fondové a Dernovi, byl film pro mě dostatečně zajímavý. Velmi se mi líbila hudba, která vybírala ze známých dobových hitů protiválečných kapel (Jafferson Airplane, Rolling Stone, Jimi Hendrix). Příběh mi bohužel přišel předvídatelný a obyčejný. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (10)

  • Úvodní scéna, kde spolu v nemocnici diskutují váleční veteráni, nebyla ve scénáři. Jednalo se totiž o skutečné válečné veterány z Vietnamu, kteří diskutovali o svých vlastních názorech na válku. Jon Voight se měl k jejich dialogu původně připojit, ale z úcty zůstal zticha a poslouchal. (ČSFD)
  • Luka Martina měl původně hrát Sylvester Stallone. (Kulmon)

Reklama

Reklama