Návrat domů

Krásný a silný film a patrně nejlepší, který vypráví o traumatech Vietnamu pomocí civilního příběhu z domova. Narozdíl od ostatních podobných snímků, především Narozen 4. července, vypráví Návrat domů velice poutavým způsobem, dává důraz na emoce, na plasticitu a realističnost postav, kterou ovšem podává krásně filmovým způsobem a nesklouzává tak k nudným pasážím, jež jsou pro podobné příběhy typické. Skvělí herci, sugestivně upřímný scénář a ikonický písničkový soundtrack. Nový Hollywood mě zase jednou potěšil. 8,5/10 (04.01.2018)

Vietnam jinak. Místo kousavého burácení M16 uprostřed krví a potem zbrocené džungle – těžká depresivní deka dopadnuvší na pár „mladých a poznamenaných“. Zprvu silní a odhodlaní zde postupně čelí nepříjemnému vlasteneckému vystřízlivění, které se pomalu mění v traumatickou podpásovku, která nepřestává bolet. Válka je tu těžkou a rezavou koulí na noze, která o sobě dává permanentně vědět i pod nánosem relativně bezpečné civilní každodennosti. I v takové době však osud dokáže propašovat do života frustrovaných lidských bytostí nečekanou a intenzivní dávku vzájemného citu a porozumění… Tleskám Halu Ashbymu a zejména hercům, kteří (namísto líbivého předvádění) skutečně hrají. A ten !soundtrack! – ne nadarmo se říká oldies but goldies. (03.04.2009)

Ashby byl legendou na poli poutavých snímků ale ať jsem viděl jakýkoliv z jeho nepříliš široké režijní nabídky (Harold a Maude, Byl jsem při tom) nedokázal mě nikdy natolik chytnou nebo udržet mou pozornost až do samotného konce. I zde jsou výborní herci, uvěřitelné dialogy, silný příběh a navíc Jane Fonda v nejlepších letech ale film mi přišel hodně dlouhý, zbytečně utahaný a citově odtažitý. (02.07.2012)

Jedna věc je, že v sedmdesátých letech točil Hal Ashby skvělé filmy jako na běžícím pásu, ale stejně se nestačím divit, jak krásně se mi tohle komorní drama s jasným poselstvím a pro Hala víceméně typickými hrdiny sledovalo. Můžou za to určitě ty krásné filmové šedesátky, nabité bezkonkurenční muzikou (v Ashbyho podání navíc ve zcela necenzurované podobě), skutečnými emocemi a ztracenými iluzemi o lásce a osobní svobodě. Můžou za to jistě i perfektní herci, kterým přeci jen kraluje trochu schizofrenní veterán Jon Voight ukazující tu citlivější, civilní stránku jeho bohatého herectví. A může za to samozřejmě Ashby, který uměl za kamerou mluvit v dané oblasti pohnutých lidských osudů tak obratně a hlavně přesvědčivě jako snad nikdo jiný. U 4* zůstávám výhradně z toho důvodu, že se ve filmu nestane absolutně nic, co by nebylo od počátku očekávané nebo dokonce nevyhnutelné.. 80% (17.03.2014)

Přišel v době, kdy Amerika už tak nějak byla připravená se vyrovnávat s Vietnamem, tedy alespoň na filmovém plátně. Konzervativní Hollywood si už dávno uvědomil, že doba se změnila a publikum chce víc. Protiválečný kus nabídne příběh naivní manželky amerického důstojníka a jejího cynického spolužáka ze střední, který se z fronty vrátil ochrnutý. Zdrženlivý milostný vztah propuká, on začne pracovat se svým opovržením vůči všemu, ona se stává vnitřně kritičtější. Hal Ashby tyhle otevřené rány dokázal ukočírovat, přitom ho začal točit jen s několika stránkami scénáře (ten nakonec získal Oscara), stejně jako dvojice (pro mě překvapení - mám ho totiž zafixovaného úplně jinak) Jon Voight a Jane Fonda). Výborný soundtrack. (21.04.2015)