Hooligans

"Když dostaneš první ránu, zjistíš, že nejsi ze skla. Neuvědomíš si, že žiješ, dokud si nesáhneš na dno." Nikdy jsem nebyl členem žádné firmy fungující pod zástěrkou fanouškovství, ale pokud bych se jednou rozhodl rozdávat budspencerovky v barvách svého klubu, tak by to rozhodně nebyl West Ham United, nýbrž FC Barcelona případně Slavoj Houslice. Hooligans, k mému jistému zklamání, o fotbal skoro nezavadili, o životě rowdies jsem se toho určitě dozvěděl víc z dokumentu MacIntyre Undercover, ale dost mne to bavilo jako příběh truhlíka, do kterého s chutí kopal celý svět a on se prokrvácel k tomu, že každá zapůjčená rána se musí vrátit i se slušnými úroky. (27.12.2011)

(Budu spoilerovat.) Celý příběh je tak trochu nerealisticky chtěně dramaticky vyhrocený, ale dejme tomu, že ten oblouk přijmu tak, jak je, a budu ho respektovat. Stejně mě ale strašně rozčiluje, že Elijahova postava trochu nepřímo a hodně přímo může za zničení životů obou bratrů. Jeden je mrtev v přímé souvislosti s jeho rozhodnutími a druhý, který už byl vykoupen, rovněž kvůli němu přišel o zdraví, o bratra, o ženu i o dítě. To je trauma jako blázen a břímě viny tak na tři filmy, takže mi přijde až urážlivé, že Elijah si z toho vezme "ponaučení", vrátí se do Ameriky a pokračuje přesně tam, kde skončil, aniž by přijal byť jen špetku odpovědnosti za svoje počínání. Krom toho si myslím, že atmosfericky se dalo z námětu vytěžit mnohem, mnohem víc než jen slow-mo záběry na krev létající z mnoha úst za doprovodu nějaké písničky nebo veselé montáže s voiceoverem za doprovodu jiné písničky. Jednou jsem při procházce po městě sledovala jakési policejní manévry - obrněná auta, koně, těžkooděnci - na Václavák, protože mě zajímalo, jestli už nastává konec světa, a podle temného řevu, co se tam odsud ozýval, jsem si myslela, že jo, ale byli to jenom hooligáni skandující smrt smrt a mávající vlajkami cestou na Letnou, což jsem shodou okolností měla při cestě k domovu, tak jsem šla za nimi. Bylo to jako takový ten dlouhý sledovací záběr v uprchlickém táboře z Potomků lidí (ať zůstanu tématická s Charlie Hunnamem). Masa lidí, bezvýznamnost jedince, zvuky připomínající střelbu, kouř z dýmovnic a urputný pocit, že velký průser je špičkách prstů natažené ruky, přesná hranice mezi strachem a zvědavostí. A to se tam reálně nic nestalo, banda chlapů "jenom" přešla z místa A do místa B a poházela kolem cesty něco nepořádku, ani jsem neviděla nikoho se prát. Hooligans pracuje s mnohem dramatičtějšími a tragičtějšími událostmi, ale tomu pocitu vystrašeného vzrušení se jim nepodařilo ani přiblížit. (29.09.2017)

Film, kde dejová linka síce nie je žiaden lumen - dosť jednoduché a s pre mňa málo lákavým námetom futbalového chuligánstva - ale bolo to aspoň divácky atraktívne spracované a zahrané. Najviac ma oslovila hudba a výkon Ch. Hunnama. Ďalší snímok čo som s týmto námetom videl - Okolo futbola (2013) - bola síce dráma s hlbším významom, ale zas to nebolo tak pekne spracované. Nadpriemer. 75/100 (22.01.2017)

Absolutní překvapení, spolu s Crash. Ani o jednom ze zmiňovaných jsem neměl ani páru a jaké bylo mé překvapení. Nejlepší film z prostředí fotbalu (V době psaní příspěvku jsem ještě neviděl Góóóól). Elijah Wood už není Frodem ale pravým nefalšovaným fotbalovým "chuligánem"... Bez problémů si získal členy "fanklubu" West Hamu United a nám ostatním ukázal, že umí i něco jiného než se usmívat. Konec mi nijak nevadil, naopak se mi hodně líbil. Tu písničku okamžitě chci!!! (11.01.2006)

Skoro bych až řekl, že Chuligání mě zklamali, ještě když byl film 20 minut před koncem, byl jsem vcelku znechucen, říkám si, že tohle není snad ani průměr a pokud je, tak jen díky Claire Forlani. Ne, že by mi nějak vadil vyvařený námět, ale ono ani to provedení nebylo nijak nápadité, srovnávat s Klubem Rváčů by bylo čisté rouhání, tak aspoň uvedu takový Romper Stomper, který se mi ale taky líbil víc. Naštěstí oněch posledních 20 minut bylo nesrovnatelně lepších, až mě zaráží, jak může film najendou otočit o téměř 180 stupňů. Výborně zpracovaná poslední bitka a příjemný závěr zanechají v divákovi alespoň trochu pozitivní pocit. 6/10 (04.02.2008)