Jméno růže

Shodou náhod jsem tento film viděl na dvě půlky (po hodině se najednou přestaly zobrazovat titulky) a tak jsem si jej musel dopustit až dnes. A nevím, jestli je mé výsledné hodnocení nějak ovlivněno tímto faktem, ale přišlo mi, že první půlka byla mnohem lepší. Z ní jsem cítil tu "špinavost", ducha té doby, prostě to byla atmosférická podívaná nejvyššího stupně s dokonalým Connerym. Druhá půlka mi přišla taková uspěchaná, věci se dějí z rázu na ráz, a ten konec se mi moc nezdál. Nicméně Connery stále hrál jednu z jeho nejlepších filmových rolí, mladý Slater mu zdatně sekundoval (škoda, že svůj talent utopil v béčkových filmech) a F. Murray Abraham je dokonalý inkvizitor. Knihu jsem nečetl, ale přemýšlím o jejím sehnání. Po přečtení a případném druhém zhlédnutí (pokusím se, aby to byl tentokráte v kuse :-)), napíšu víc. 80 %. (13.05.2011)

Ano, film je něco dost jiného, než kniha, ale, a teď se budu rouhat, mně to vůbec nevadí. Kniha je takový intelektuální průvodce duchovním obzorem vzdělance 14. století plný symboliky, který shrnuje myšlenkové proudy té doby (a upřímě řečeno nedá se říci, že bych jí nějak propadl). Film si celkem logicky z knihy vybírá detektivní linii a dobové reálie zobrazuje po svém. A to tak, že perfektně. Snad v žádném díle není středověk tak chladný, špinavý a syrový, jako zde. I lidé jsou přizpůsobeni této stylizaci, špinaví, bázliví, omezení. O to více vyniká vzdělanost bratra Williama a zvídavost novice Adsona, kteří svým rozumem ztělesňují šíři lidského intelektu. Horner si při skládání vybral silnější chvilku, hudba přesně pasuje do scén a film velmi podporuje. Jako výpověď o inkvizici film sice síly Kladiva na čarodějnice nedosahuje, přesto se jedná o mimořádně vydařené dílo, při jehož sledování mě (ne)příjemně mrazí. (26.06.2007)

Kašľať na to, že Ecova kniha má o sto vrstiev viac. Áno, Annaud z toho urobil "iba" detektívny thriller - ale aký! Brilantne verný obraz stredoveku (pri každom zhliadnutí žasnem nad vynikajúcim výberom ksichtov do hlavných úloh) je pozadím pre nevídane inteligentnú a navyše aj napínavú a vo finále dokonca strhujúcu detektívku. Film, ktorý je dokonalý po všetkých stránkach (scenár, vizuál, hudba, tempo, herecké výkony). Slovné spojenie "Sean Connery ako stredoveký mních" znie šialene, ale funguje to dokonale a v žiadnej inej úlohe nemám šušľajúceho Škóta radšej (nie, ani v úlohe Dr. Henryho Jonesa Sr.). (20.09.2007)

Filmová pohádka o tom, jak to ve středověku nevypadalo. :o)                                                                                                      Nejsem historik, nestudovala jsem ani dějiny ani středověk, moje znalosti jsou pouze z toho, co nás učili ve škole a co jsem četla. Dovolím si tedy jen několik poznámek. Ve středověky byly kláštery centem vzdělanosti a měly velmi vysokou úroveň. Řeholní život se odjakživa odvíjí podle řehole - tedy psanými pravidly, které se jen málokdy porušují nějakou výjimkou. Papežská klausura je pojem i dnes, spíš se dostal nějaký mnich z kláštera ven, než nějaký jiný živý tvor dovnitř. Tomu, že by se nepozorověně protáhla do klášterních prostor nějaká žena, se dá stěží uvěřit. Mysllím si, že je film zbytečně ukecaný. Je použila moderní mluva odpovídající našemu myšlení, Filomena I. by bez pochyby napsala výstižnější dialogy. :o) Zcela pomíjím nepřesnosti a nesmysly v oblasti náboženské a nelogičnosti v samotném příběhu. Moderní mluva, moderní uvažování v kombinaci s moderní hudbou - není divu, že jsem ten středověk tak nějak necítila. Markéta Lazarová, Údolí včel nebo Sedmá pečeť i Kladivo na čarodějnice dokázaly zprostředkovat starobylou atmosféru mnohem lépe. Sice zajímavý příběh, leč plný klišé, to poslední na závěr si mohli tvůrci opravdu odpustit, snímku by to rozhodně prospělo. Velké pozitivum je, že mě to přimělo začíst se do předlohy. Zajímavé komentáře: Maq, Snape (11.09.2014)

„Neľutujem svoje rozhodnutie a predsa, ako tak píšem tieto riadky, starý a šedivý, je spomedzi všetkých tých tvárí, ktoré sa mi objavujú mihotavo pred očami, tou najjasnejšou tvár dievčaťa, o ktorom som za celé roky neprestal snívať. A hoci pre mňa toľko znamená, nikdy som sa nedozvedel ani len jej meno.“ 1327, opátstvo v horách, ktoré Boh dávno opustil (ak tu niekedy vôbec bol). Dokonalá atmosféra. Proste absolútne a bez jedinej debaty DOKONALÁ. Temný Stredovek ešte nikdy nebol taký temný. Beštiálna temnota sála snáď z každej minúty a keď nie z každej minúty, tak aspoň z každej tretej. V tomto filme (hoci prioritne nejde o horor resp. VÔBEC nejde o horor) je strašidelné, nechutné, odporné, depresívne a brutál-temné všetko. Vrátane jednej z najautentickejších erotických scén desaťročia, ktorá asi mala byť vzrušujúca a teoreticky aj je, ale prakticky je to tiež jeden veľký (a ponurý, neviem, či som to už spomínal) horor. Nemilosrdná taliansko-nemecko-francúzska koprodukcia je na filme jednoznačne poznať (celé je to výrazným spôsobom sexuálne, homosexuálne, s nábehom na pedofíliu). Perfektný mentor Connery, jeho perfektný učeň Slater, perfektný Ron Perlman ako jemne povedané svojrázny požierač cintorínových krýs (!) a vo vedľajších úlohách toľko „ksichtov“, že z nich budete mať nočné mory. Odporné, nezabudnuteľné vraždy a absolútne fenomenálna výprava v hmle utopeného megakláštora v nehostinných horách, ktoré sú bezpečné asi ako ústav pre sexuálnych deviantov, ktorí dva roky neboli pod psychiatrickým dozorom. Z Mena ruža som mal zlé sny už ako malý chlapec a ešte aj dnes, hoci som už dávno dospelý muž, si ho s obrovskou chuťou po sto prvý raz pozriem v telke, keď ho dávajú (ideálne s vynikajúcim slovenským dabingom). A oni ho, našťastie, dávajú pomerne často. Knihu som čítal, ale nebavila ma (celé strany som doslova preskakoval, taká to bola nuda). Spolu s Milencom môj najobľúbenejší Annaud. Potešia kvalitné dialógy („Hrozne dlho som o tebe nepočul.“ – „Chcel som, aby na mňa ľudia zabudli.“) a hlášky („Pripúšťam, tento muž samovraždu nespáchal.“). (05.11.2006)