Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Saúdské Arábii explodují americká kasárna a zprávy naznačují, že za útokem je šejk Ahmed Bin Talal. Americká armáda šejka unese, což vyvolá v New Yorku vlnu terorismu. FBI pověří vyšetřováním svého agenta Anthony „Huba“ Hubbarda, který se po sérii atentátů chce zasadit o to, aby šejka propustili. Při pátrání se setká s Elisou Kraftovou ze CIA, která se mu svěří, že je na stopě teroristické buňky. Mezitím tři muži v Brooklynu obsadí další autobus s pasažéry a vyhodí ho do vzduchu za použití stejné výbušniny jako v kasárnách v Saúdské Arábii. FBI vystopuje Araba Aliho Waziriho, který přicestoval do USA, přestože je na seznamu teroristů. Zaručil se za něj přítel Elisy, Samir Nazdhe, který je jejím svědkem a pomáhá jí v pátrání po teroristech. FBI vypátrá v Brooklynu úkryt teroristů a všechny postřílí. V bytě se najdou detonátory a semtex. Buňka je zničena a Hub s nejbližšími přáteli oslavuje. Další bomba teroristů však vybuchne v divadle na Brodwayi. Jsou desítky mrtvých, v New Yorku nastane panika a město je paralyzováno. Spekuluje se o nasazení armády. Hub se schází s politiky a dozvídá se, že Elise se ve skutečnosti jmenuje Sharon Bridgerová a účastnila se tajné operace v Iráku. Sharon tvrdí, že Samir je na jejich straně, protože se s ní účastnil operace, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Sharon vysvětluje, že každá z teroristických buněk nyní funguje nezávisle a v USA můžou být tak tři čtyři. Vzápětí dojde k atentátu na budovu FBI, kde sídlí hlavní stan boje proti terorismu. Mezi šesti sty oběťmi jsou všichni Hubovi kolegové s výjimkou jeho nejbližšího arabského spolupracovníka agenta Franka Haddada. Veřejnost volá po zásahu armády... (TV Prima)

(více)

Recenze (218)

Psema 

všechny recenze uživatele

Popis scény, dokonale vystihující celý film: Terorista drží v místnosti za zamčenými dveřmi několik dětí jako rukojmí, odvážný agent (Washington) vybíhá ve slow-motionu proti dveřím, rozrazí je, udělá kotoul a stihne se nejen zorientovat, ale také zlikvidovat hrozbu. Vágní film o hrozbě terorismu, který se může opřít pouze o solidní herecké výkony Willise a Washingtona a zručně natočené akční scény (resp. útoky teroristů). Samotný Zwick je spíš na obtíž, jelikož jeho typické ingredience (patetické dialogy, tuny klišé, hrdinské činy) nemohou dost dobře fungovat v ambiciózním filmu, jenž není zakotvený v dobrodružném, válečném či romantickém žánru. Celou dobu jsem si říkal, jak by Stav obležení dopadl, kdyby se ho chopil třeba Paul Greengrass. Ten by z mučení nevinných islámských civilistů vymáčknul určitě víc než jen Willisův dramatický odchod ze scény. ()

lennyd 

všechny recenze uživatele

Anthony Hubbard (Denzel Washington) se svými kolegy pátrá po záhadném útoku na unesený autobus - naštěstí teroristé použili místo výbušnin jen modrou barvu. Ale opravdové neštěstí na sebe nenechá dlouho čekat, a jiný autobus je opravdu zničen. Ale tím to nekončí, městské divadlo a budova FBI jsou dalšími cíly teroristických útoků. Ve městě je vyhlášeno stanné právo, v ulicích je armáda, všichni potencionální teroristé jsou zavřeni ve speciálních táborech. Dokáže Hub s Elise a Frankem zjistit kdo je za útoky zodpovědný?... Hroznej film. V roce 1998 to mohlo být jen politické drama, s velmi nepravděpodobnou zápletkou. 11.září 2001 tomuto snímku dodalo jistou dávku autentičnosti (+1 hvězdička) a nedávné snímky iráckých zajatců v amerických věznicích toto potvrdily (+1 hvězdička). Od začátku do konce mi běhal mráz po zádech (což ale měl být účel). Skvělého Denzela Washingtona doplňuje Annete Benningová a Tonny Shalhoub, v menší (ale neméně důležité) roli generála Devereaux se představil Bruce Willis. Vřele všem doporučuji... ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Tak trochu vizionarsky thriller o udalostiach, ktore sa stali 3 roky po roku 1998, kedy bol film uvedeny. Ked si vsak odmyslim vizionarstvo, dostane sa ku mne nudny film, kde sice hraju Washington, Bening a Willis, ale aj ti podali len priemerny vykon. Hrozne priem erny, ako je vsetko v tomto filme priemerne, aj tie akcne sceny. 61 % ()

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

No, tak po konci jsem v rozpacích. Od kvalitních **** ze začátku a pátrání po buňkách, se to dostávalo ke *** díky rozplyzlému předvídatelnému a překombinovanému středu až po teatrálně humanistický a patriotický konec za **. Scénář udělal z thrilleru frašku. SPOILER: Ke konci mi už jen chyběl titulek ála "A to byla poslední teroristická buňka. .... Skutečně?" u záběru vybíhajících zadržených. Z konce totiž vyznělo, že generál je megasvině a všechny hned pustili, aniž by si je setsakra neprověřili, když už je měli všechny pospolu, včetně podkladů, které si už armáda stačila naspořádat. </> ~~~ Ukázkový příklad toho, kterak lze slibně rozjetý film zmatlat neprostými bláboly a přehmaty, škoda. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Vizionársky počin? Ja som videl vo filme okrem nudy niečo iné. Jednoduché videnie sveta a riešenie problémov rozrazením dverí a jedným kotrmelcom. Tentoraz nezachráni všetkých, teda celé mesto Bruce Willlis, ale pre zmenu FBI a Danzel Washington. V reálnom svete 9/11 to fungovalo celkom ináč, FBI nič nezachránila a možno toho viac pokazila, obeťami nebola smotánka, ale bežní ľudia a hlavne záchranári. Film bol iba rozprávkou, kde v závere Arabi ako mierumilovná menšina žijú s Američanmi v mieri až podnes. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (23)

  • Približne po 1 hodine a 31 minútach hovorí Elise (Annette Bening) s Tonym (Denzel Washington) v aute. Nemá takmer žiadny viditeľný make-up. O minútu neskôr v tej istej scéne má riasenku, rúž atď. (Pat.Ko)
  • V niekoľkých scénach generála Williama Devereauxa (Bruce Willis) vidíme bez jeho uniformy Americkej armády, namiesto nej má na sebe obyčajný oblek. Odhaľuje sa, že Generál Devereaux v skutočnosti zastáva pozíciu v prezidentovom kabinete, pričom si zachováva svoje hodnosti v armáde ako generál-major, pravdepodobne ako poradca pre národnú bezpečnosť alebo šéf kancelárie Bieleho domu. Toto pripomína situáciu Alexandra Haiga, ktorý bol zástupcom asistenta prezidenta Richarda Nixona pre záležitosti národnej bezpečnosti a neskôr šéfom kancelárie Bieleho domu, pričom si zachoval svoju hodnosť generála v armáde, alebo Colina Powella, ktorý bol poradcom pre národnú bezpečnosť za prezidenta Ronalda Reagana a neskôr známy ako "politický generál". (Pat.Ko)

Reklama

Reklama