Režie:
Edward ZwickKamera:
Roger DeakinsHudba:
Graeme RevellHrají:
Denzel Washington, Annette Bening, Bruce Willis, Tony Shalhoub, Sami Bouajila, Lianna Pai, Mark Valley, David Proval, William Hill, Aasif Mandvi, Said Faraj (více)VOD (4)
Obsahy(1)
V Saúdské Arábii explodují americká kasárna a zprávy naznačují, že za útokem je šejk Ahmed Bin Talal. Americká armáda šejka unese, což vyvolá v New Yorku vlnu terorismu. FBI pověří vyšetřováním svého agenta Anthony „Huba“ Hubbarda, který se po sérii atentátů chce zasadit o to, aby šejka propustili. Při pátrání se setká s Elisou Kraftovou ze CIA, která se mu svěří, že je na stopě teroristické buňky. Mezitím tři muži v Brooklynu obsadí další autobus s pasažéry a vyhodí ho do vzduchu za použití stejné výbušniny jako v kasárnách v Saúdské Arábii. FBI vystopuje Araba Aliho Waziriho, který přicestoval do USA, přestože je na seznamu teroristů. Zaručil se za něj přítel Elisy, Samir Nazdhe, který je jejím svědkem a pomáhá jí v pátrání po teroristech. FBI vypátrá v Brooklynu úkryt teroristů a všechny postřílí. V bytě se najdou detonátory a semtex. Buňka je zničena a Hub s nejbližšími přáteli oslavuje. Další bomba teroristů však vybuchne v divadle na Brodwayi. Jsou desítky mrtvých, v New Yorku nastane panika a město je paralyzováno. Spekuluje se o nasazení armády. Hub se schází s politiky a dozvídá se, že Elise se ve skutečnosti jmenuje Sharon Bridgerová a účastnila se tajné operace v Iráku. Sharon tvrdí, že Samir je na jejich straně, protože se s ní účastnil operace, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Sharon vysvětluje, že každá z teroristických buněk nyní funguje nezávisle a v USA můžou být tak tři čtyři. Vzápětí dojde k atentátu na budovu FBI, kde sídlí hlavní stan boje proti terorismu. Mezi šesti sty oběťmi jsou všichni Hubovi kolegové s výjimkou jeho nejbližšího arabského spolupracovníka agenta Franka Haddada. Veřejnost volá po zásahu armády... (TV Prima)
(více)Recenze (218)
Svým způsobem prorocké, přesto nekonečně hloupé ... ve své druhé polovině. Ne snad kvůli jedenáctému září, ale kvůli všemu, co se právě teď v přímém přenosu (píše se rok 2016) odehrává v Evropě. Protože ... bohužel ... můžeme porovnávat fikci se skutečností - a typicky americké, ryze kovbojské zúčtování je sice na první pohled efektní, leč ve své podstatě nesmyslné. Ať už se dívám optikou armády (silové prosazování stanného práva) nebo FBI (taktéž silová konfrontace - pro změnu se zmiňovanou armádou). Leč osvětlení jednoho z mnoha způsobů velkovýroby potencionálních teroristů v režii USA mě se "Stavem obležení" přece jenom částečně smiřuje. ()
Myslím, že se to docela povedlo, akorát mi tam chyběly nějaké oživovací prvky. Jede to furt na stejné vlně. Nebyl to sice vyloženě akční film, ale spíše na zamyšlení s odstupem času. Navíc po 11. září, člověk na to získá poměrně jiný pohled. Denzel se docela v jeho roli vyžil a bylo to vidět, bohužel Willis byl tak trochu mimo svoje rito, kdyby to místo něho hrál někdo úplně neznámý vyšlo by to na stejno... ()
No, tak po konci jsem v rozpacích. Od kvalitních **** ze začátku a pátrání po buňkách, se to dostávalo ke *** díky rozplyzlému předvídatelnému a překombinovanému středu až po teatrálně humanistický a patriotický konec za **. Scénář udělal z thrilleru frašku. SPOILER: Ke konci mi už jen chyběl titulek ála "A to byla poslední teroristická buňka. .... Skutečně?" u záběru vybíhajících zadržených. Z konce totiž vyznělo, že generál je megasvině a všechny hned pustili, aniž by si je setsakra neprověřili, když už je měli všechny pospolu, včetně podkladů, které si už armáda stačila naspořádat. </> ~~~ Ukázkový příklad toho, kterak lze slibně rozjetý film zmatlat neprostými bláboly a přehmaty, škoda. ()
// Kdyby to točil Tony Scott, patřilo by to zcela jistě do výkladní skříně devadesátkových thrillerů, takhle je to "jen" zatraceně povedenej film s překvapivě nabušeným obsazením (tvle Denzel, Bening, Willis a ještě Monk?), mladým Deakinsem za kamerou a mrazivě prorockým příběhem, který Zwickovi krásně sednul. Přehlížená pecka. 8/10 ()
Mě se tenhle film líbil ještě před zářím, ačkoliv jsem si tehdy říkal, že to s tou paranoiou trošku přehánějí. Ale svižný děj a herci mě donutili na to zapomenout. Po 11.9.2001 jsem se musel přidat ke komentářům o vizionářství a jiném rozměru. zaznělo to sice už tisíckrát, ale nic jiného k tomu vlastně říct nejde. 85% ()
Galerie (39)
Photo © 1998 20th Century Fox
Zajímavosti (23)
- Podľa rozhovoru, ktorý scenárista Lawrence Wright poskytol televízii CBS v roku 2007, bol film pri svojom premiérovom uvedení v kinách neúspešný v tržbách, "ale bol najviac požičiavaným filmom v Amerike po 11. septembri." Wright tiež tvrdil, že pôvodné vydanie zlyhalo preto, že "moslimskí a arabskí protestujúci demonštrovali pred kinami, boli rozhorčení, že sú stereotypne zobrazovaní ako teroristi." (Pat.Ko)
- Na strategickom stretnutí jeden z účastníkov cituje Lincolna a jeho zastavenie habeásovej listiny v roku 1862. Iný účastník tvrdí, že tento čin bol vyhlásený za nezákonný Najvyšším súdom a cituje prípad "Ex Parte Milligan." Skutočný prípad, ktorý sa týka tohto incidentu, je "Ex Parte Merryman." Prípad Milligan sa týkal vojenského súdu civilného občana. Vo svojom rozsudku určil, že civilisti nemôžu byť súdení vo vojenských súdoch, s výnimkou konkrétnych okolností, ktoré prípad Milligan nespĺňal. (Pat.Ko)
- V období, keď sa tento film natáčal (vrátane rôznych lokalít v New Yorku), bola Donna Hanover (ktorá hrala úlohu žalobkyne) vydatá za Rudyho Giuliania, vtedajšieho starostu New Yorku. (Pat.Ko)
Reklama