Generál Eliáš

Nejednoduchá úloha generála a prvního protektorátního ministerského předsedy ing. Aloise Eliáše zůstává v obrazu českých dějin stejně nevděčnou, ne náhodou podobnou té, kterou sehrál prezident Hácha. Pokus o udržení alespoň minimální autonomie, snížení rizik a ztrát pro české země i riskantní zapojení vlastní osoby do odbojové činnosti, by v konečném resumé tohoto bývalého diplomata a neobyčejně statečného člověka neměly scházet. Munzarova herecká kreace je obdivuhodným psychologickým portrétem muže na rozhraní své politické kariéry, plně si uvědomujícího fatálnost kontroverzních činů, ospravedlňovaných nejasným hrdinstvím ve prospěch národa. Se stejným zaujetím vytvářejí své vedlejší role František Němec, Jana Hlaváčová i Vladimír Brabec. Zůstat vězněm ve vlastním těle jistě nebyla snadná volba, vývoj a události druhé světové války ale dali Eliášovu hrdinskému gestu za pravdu. Dnes určitě. (25.05.2014)

Výborný televizní film, a opravdu zdařilá pocta generálu Eliášovi, který to neměl opravdu lehké, stačí se jen zamyslet, co by každý z nás v tak vypjaté době dělal, a hlavně jak by uvažoval v onen dramatický moment kdy hrdina musí přesně rozpoznat morální hranici, kterou nesmí překročit ani pod třeba jistým nátlakem..Luděk Munzar jeho manželka Jana Hlaváčová nebo František Němec-výborní, a jejich role byly opravdu přesvědčivě sehrané. Opravdu velice bezradně se člověk cítí, když se jde čas od času podívat na Kobyliskou střelnici, k památníku obětem které tu byly za protektorátu zabity, a pak především obětem Heydrichiády, a tam vidí všechny ty jména mimo jiné i to Eliášovo-člověka v té době opravdu velice vlivného (ministerský předseda vlády PČAM), a člověka pracujícího pro vojenský protifašistický odboj ("Obrana národa"). Ještě do teď mi v uších zní Eliášova neuvěřitelně pravdivá věta "Nevezmu-li to, dostanou to lumpové, vezmu-li to, oprátka mě nemine..! (17.06.2007)

Komorní TV inscenace, kde osm herců rozehrálo neskutečnou partii. Vyzdvihuji výkony pana Munzara a Brabce. Generálu Eliášovi měla být podobná pocta natočena už dávno. Tento nesmírně statečný muž a vlastenec by si zasloužil celovečerní film. Mám v obrovské úctě naše muže co bojovali na západní i východní frontě a riskovali své životy při bojích s nepřítelem. Před kým ale opravdu smekám byl náš domácí odboj, který neustále stíhán a rozbíjen gestapem dál a dál vysílal své zprávy do Londýna, přenášel zprávy mezi jednotlivými buňkami, staral se o výsadky či shromažďoval důležité informace o výrobních kapacitách fabrik... To vše za neustálé nejistoty, kdy gestapo zabuší na dveře, zda ten či onen agent není provokatér a dá se mu věřit, či co všechno gestapo už ví či neví od zatčených... A to vše s vědomím, že každá rodina, která pomáhala odbojářům, bude celá vystřílena včetně dětí... Škoda, že tam nebyla zmíněna tzv. chlebíčková aféra, kdy Eliáš pozval české kolaborantské novináře na pohoštění, kde se servírovaly otrávené chlebíčky do kterých byly vpraveny bakterie tyfu, tuberkulózy a botulotoxinu Inscenace byla perfektní. * * * * * (29.12.2011)

Z hlediska scénáře a režijního zpracování nijak výjimečný kousek, má nicméně kvalitní herecké obsazení a především je silný tématicky. Generál Eliáš je pozapomenutá postava našich národních dějin. Odvážný člověk s tragickým osudem. A je jenom dobře, že ho tato televizní hra připomněla. Celkový dojem: 70 %. (19.04.2009)

Jedna z těch mnoha věcí, kdy stačí vybrat zlomový historický moment, pak už se scénář píše sám. Luděk Munzar bez debat, k tomu bravurní František Němec a krásný zlidšťující prvek v podobě Jany Hlaváčové, která reprezentuje celý ten zástup obyčejných lidí, jejichž cílem bylo pokud možno přežít. Mapování bílých míst našich dějin se Československé a České televizi v 90. letech velmi dařilo. (07.12.2015)